infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 17.03.2020, sp. zn. II. ÚS 173/20 [ usnesení / ŠIMÁČKOVÁ / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2020:2.US.173.20.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2020:2.US.173.20.1
sp. zn. II. ÚS 173/20 Usnesení Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Kateřiny Šimáčkové (soudkyně zpravodajky) a soudců Ludvíka Davida a Davida Uhlíře o ústavní stížnosti stěžovatelky Make Your Charm s.r.o, sídlem Švédská 1010/15, Praha 5, zastoupeného JUDr. Ondřejem Kafkou, advokátem, sídlem Valentinská 92/3, Praha 1, proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 29 Co 523/2019-22 ze dne 10. 12. 2019, za účasti Městského soudu v Praze jako účastníka řízení a Společenství vlastníků pro dům Švédská 1010/15, 150 00, Praha 5, se sídlem Švédská 1010/15, 150 00, Praha 5, jako vedlejší účastnice řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: 1. Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí. Tvrdí, že napadenými rozhodnutími bylo porušeno její právo na spravedlivý proces a soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). 2. Obvodní soud pro Prahu 5 vydal dne 14. 10. 2019 elektronický platební rozkaz, jímž stěžovatelce byla uložena povinnost zaplatit částku 37 438 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 12 097,60 Kč. Proti elektronickému platebnímu rozkazu podala stěžovatelka včasný odpor, načež vedlejší účastnice vzala žalobu v celém rozsahu zpět. Obvodní soud řízení usnesením zastavil, ani jedné straně nepřiznal nárok na náhradu řízení a vedlejší účastnici vrátil soudní poplatek ve výši 498 Kč. Proti tomuto usnesení se vedlejší účastnice odvolala. 3. Městský soud v Praze (dále jen "odvolací soud") napadeným rozhodnutím ze dne 10. 12. 2019 změnil usnesení obvodního soudu tak, že byla stěžovatelka zavázána uhradit náhradu nákladů řízení ve výši 15 132 Kč, navýšenou o odměnu za sepis zpětvzetí návrhu, a uhradit náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 1 948,10 Kč. Odvolací soud svůj závěr odůvodnil tím, že stěžovatelka zavinila ve smyslu §146 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen "o. s. ř."), zastavení řízení tím, že vedlejší účastnice vzala žalobu zpět z toho důvodu, že stěžovatelka po podání odporu dobrovolně dlužnou částku uhradila. 4. Stěžovatelka ve své ústavní stížnosti argumentovala, že odvolací soud porušil její právo na spravedlivý proces tím, že její vyjádření k odvolání bylo opomenuto v důsledku předčasného předložením spisu odvolacímu soudu soudem první instance. Stěžovatelka poukazuje na to, že jí usnesení obvodního soudu o zastavení řízení bylo doručeno 19. 11. 2019, odvolací lhůta tedy podle stěžovatelky končila 4. 12. 2019. Pochybení obvodního soudu stěžovatelka spatřuje v tom, že obvodní soud předložil spis odvolacímu soudu 27. 11. 2019, tedy před uplynutím odvolací lhůty. V důsledku toho nebyl spis předán s jejím vyjádřením a odvolací soud rozhodl, aniž by její vyjádření vzal v potaz. Stěžovatelka totiž dne 6. 12. 2019 doručila obvodnímu soudu vyjádření, v němž tvrdila, že svým jednáním zpětvzetí žaloby nezavinila. Odvolací soud pak dne 10. 12. 2019 rozhodl, aniž by vzal doručené vyjádření v potaz. Tím měl odvolací soud podle stěžovatelky porušit její právo na spravedlivý proces. 5. Ústavní soud není součástí soustavy soudů, nýbrž je soudním orgánem ochrany ústavnosti (čl. 83 a 91 odst. 1 Ústavy). Jeho pravomoc podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy je založena výlučně k přezkumu toho, zda v řízení nebo rozhodnutím v něm vydaným nebyla dotčena ústavně chráněná práva nebo svobody stěžovatele a zda řízení lze jako celek pokládat za spravedlivé. 6. Stěžovatelka namítá, že k porušení jejího práva na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny) došlo v návaznosti na porušení §210 odst. 3 o. s. ř., dle něhož předloží předseda senátu věc odvolacímu soudu, jakmile všem účastníkům uplyne lhůta k podání odvolání a jakmile jsou provedena šetření podle §210 odst. 2 o. s. ř. (tj. šetření, zda jsou splněny podmínky řízení). Již v minulosti Ústavní soud jako rozporné s §210 odst. 3 o. s. ř. vyhodnotil předložení věci odvolacímu soudu před tím, než účastníkům uplynula lhůta k podání odvolání [viz nález sp. zn. III. ÚS 151/06 ze dne 12. 7. 2006 (N 132/42 SbNU 57) a usnesení sp. zn. III. ÚS 2499/18 ze dne 30. 8. 2018]. K takovému porušení §210 odst. 3 o. s. ř. došlo i v posuzované věci. 7. Vyjádření účastníků neodhalila žádné nové a relevantní skutečnosti. 8. Ze spisu, který si Ústavní soud vyžádal, vyplývá, že usnesení obvodního soudu zastavující řízení bylo doručeno do datové schránky stěžovatelky 13. 11. 2019 a oprávněná osoba se přihlásila do datové schránky 14. 11. 2019, čímž došlo k doručení usnesení. Odvolací lhůta pak skončila 30. 11. 2019 (den 29. 11. 2019 totiž připadl na neděli). Ze spisu rovněž vyplývá, že obvodní soud předložil spis odvolacímu soudu 26. 11. 2019. Předložení spisu obvodním soudem tedy bylo předčasné. To však samo o sobě porušení práva na spravedlivý proces nezakládá. 9. Dopadům porušení §210 odst. 3 o. s. ř. do základních práv a svobod se věnovaly výše zmíněný nález sp. zn. III. ÚS 151/06 a usnesení sp. zn. III. ÚS 2499/18. Východisky těchto rozhodnutí je zhodnocení, zda nesprávný postup soudů spočívající v předložení věci odvolacímu soudu před uplynutím odvolací lhůty ve svém důsledku vedl k tomu, že některá odvolací námitka či důkazní návrh uplatněné před uplynutím lhůty pro podání odvolání nebyly v rozhodnutí o odvolání zhodnoceny. 10. Ústavní soud došel k závěru, že vyjádření k odvolání by nebylo uplatněno před datem, ve kterém měl obvodní soud dle §210 odst. 3 o. s. ř. povinnost spis předložit odvolacímu soudu. Vyjádření k odvolání totiž bylo obvodnímu soudu doručeno 6. 12. 2019, přičemž odvolací lhůty uplynuly dne 30. 11. 2019. Z těchto důvodů neznemožnilo předčasné předložení spisu stěžovatelce uplatnit své vyjádření k odvolání. Argumentace stěžovatelky ve vztahu k porušením povinností obecných soudů tak nedosáhla ústavní roviny. 11. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud odmítl ústavní stížnost bez přítomnosti účastníků mimo ústní jednání, a to jako návrh zjevně neopodstatněný podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 17. března 2020 Kateřina Šimáčková, v. r. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2020:2.US.173.20.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka II. ÚS 173/20
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 17. 3. 2020
Datum vyhlášení  
Datum podání 16. 1. 2020
Datum zpřístupnění 29. 4. 2020
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - PO
Dotčený orgán SOUD - MS Praha
Soudce zpravodaj Šimáčková Kateřina
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1
Ostatní dotčené předpisy
  • 99/1963 Sb., §210 odst.3
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstřík lhůta
odvolání
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=2-173-20_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 111088
Staženo pro jurilogie.cz: 2020-04-30