ECLI:CZ:US:2020:2.US.4054.19.1
sp. zn. II. ÚS 4054/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání v senátu složeném z předsedkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce Vojtěcha Šimíčka (zpravodaj) a soudce Ludvíka Davida, ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky A. D., zastoupené Mgr. Karlem Borkovcem, advokátem se sídlem Masarykova 31, Brno, směřující proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. 9. 2019, č. j. 16 Co 339/2018-406, a rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 15. 5. 2018, č. j. 40 P 40/2011-275, za účasti Krajského soudu v Brně a Městského soudu v Brně, jako účastníků řízení, a nezletilého E. H., jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Vedlejšímu účastníkovi, nezletilému E. H., se k zastupování v řízení o ústavní stížnosti vedené před Ústavním soudem pod sp. zn. II. ÚS 4054/19 jmenuje opatrovnicí Mgr. Monika Šimůnková, zástupkyně veřejného ochránce práv.
Odůvodnění:
1. Včas podanou ústavní stížností (§72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu") a splňující i ostatní zákonem stanovené podmínky řízení [§75 odst. 1 a contrario; §30 odst. 1, §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu] brojí stěžovatelka proti v záhlaví citovaným rozsudkům Krajského soudu v Brně a Městského soudu v Brně, neboť má za to, že jimi byly porušeny čl. 3 odst. 1 a čl. 16 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte, čl. 8 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
2. Ústavní stížností napadeným rozsudkem Městského soudu v Brně (dále jen "městský soud") byl zamítnut návrh stěžovatelky, aby byla jmenována poručnicí nezletilého, svěřeného do její péče rozsudkem téhož soudu ze dne 28. 2. 2012, č. j. 40 P 40/2011-63. K odvolání stěžovatelky ve věci rozhodoval Krajský soud v Brně (dále jen "krajský soud"), který rozhodnutí soudu I. stupně ústavní stížností rovněž napadeným rozsudkem jako zcela věcně správné potvrdil.
3. Podle ustanovení §469 odst. 1 věty první zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, jenž se pro řízení před Ústavním soudem použije přiměřeně (srov. ustanovení §63 zákona o Ústavním soudu), platí, že v řízení ve věcech péče soudu o nezletilé je dítě zastoupeno opatrovníkem, kterého soud pro řízení jmenuje.
4. Podaná ústavní stížnost napadá rozsudky obecných soudů dotýkající se přímo zájmů nezletilého (jeho poručenství), který má postavení vedlejšího účastníka řízení o ústavní stížnosti. Proto Ústavní soud postupoval podle ustanovení §63 zákona o Ústavním soudu ve spojení s ustanovením §469 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních a nezletilému vedlejšímu účastníkovi jmenoval pro řízení o ústavní stížnosti stěžovatelky opatrovnici. S ohledem na okolnosti daného případu se vhodnou opatrovnicí jeví zástupkyně veřejného ochránce práv, Mgr. Monika Šimůnková, do jejíž agendy patří mj. ochrana práv dětí a rodiny. Jak se navíc podává z listin přiložených k ústavní stížnosti, Kanceláři veřejného ochránce práv je případ nezletilého znám z předchozí úřední činnosti (srov. zprávu o šetření ve věci výkonu poručnictví E. H. Magistrátem města Brna, sp. zn. 7712/2018/VOP/BJ). Ústavní soud současně podotýká, že stěžovatelčině návrhu, aby byla opatrovnicí nezletilého jmenována veřejná ochránkyně práv, Mgr. Anna Šabatová, Ph.D., nevyhověl z důvodu uplynutí jejího funkčního období. Ústavní soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 3. března 2020
Kateřina Šimáčková v. r.
předsedkyně senátu