ECLI:CZ:US:2020:3.US.4103.19.1
sp. zn. III. ÚS 4103/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti Jany Stančekové, bez právního zastoupení, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. srpna 2019 č. j. 21 Cdo 1457/2019-242, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, a obchodní společnosti EKOSPOL, a. s., sídlem Dukelských hrdinů 747/19, Praha 7 - Holešovice, jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí
1. Stěžovatelka se blanketní ústavní stížností ze dne 20. 12. 2019 domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu, jímž bylo dovolací řízení zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku.
2. Ústavní stížnost trpěla řadou formálních a obsahových nedostatků [viz §34, §72 odst. 6 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")], zejména však stěžovatelka nebyla pro řízení před Ústavním soudem zastoupena advokátem (viz §30, §31 zákona o Ústavním soudu). Ústavní soud proto dopisem ze dne 7. 1. 2020 stěžovatelku vyzval, aby ve lhůtě 30 dnů od jeho doručení vady svého návrhu odstranila, a zároveň ji poučil o následcích jejich neodstranění. Připojil též poučení, že Ústavní soud advokáty stěžovatelům nepřiděluje a že v případě potíží s obstaráním právního zastoupení se stěžovatelka může obrátit na Českou advokátní komoru. Výzva byla stěžovatelce, resp. osobě, kterou stěžovatelka zmocnila pro převzetí zásilky, doručena dne 12. 2. 2020.
3. Dne 11. 3. 2020 obdržel Ústavní soud přípis stěžovatelky se žádostí o prodloužení lhůty k odstranění vad a doplnění jejího podání. Stěžovatelka v něm poukázala též na složitou životní situaci, kdy se stará o nemocného otce, přičemž deklarovala, že o této skutečnosti doloží potvrzení. Ústavnímu soudu pak předložila potvrzení ze dne 12. 7. 2019 vystavené praktickým lékařem MUDr. Pavlem Hauptvoglem, z něhož se podává, že zdravotní stav pana Viliama Stančeka aktuálně vyžaduje ošetřování jeho dcerou - stěžovatelkou.
4. Ústavní soud žádosti stěžovatelky o prodloužení lhůty k odstranění vad podání z níže uvedených důvodů nevyhověl. V prvé řadě je třeba zdůraznit, že další prodlužování lhůty by vedlo k nerespektování zákona o Ústavním soudu a popírání rovnosti v právech ostatních navrhovatelů obracejících se na Ústavní soud v zákonných lhůtách.
5. Z úřední činnosti je navíc Ústavnímu soudu známo, že stěžovatelka se na Ústavní soud opakovaně obracela s ústavními stížnostmi trpícími stejnými vadami, přičemž na tyto nedostatky byla vždy upozorňována s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti. Stalo se tak např. ve věcech vedených pod sp. zn. II. ÚS 1927/18 a sp. zn. I. ÚS 149/19 (všechna zde citovaná rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz), v nichž byly její ústavní stížnosti rovněž odmítnuty pro neodstranění vad. Své žádosti o prodloužení lhůty k odstranění vad z důvodu nemožnosti obstarat si advokáta pro zastupování před Ústavním soudem pak stěžovatelka zdůvodňuje vždy stejným argumentem, a to nutností péče o svého nemocného otce. To sice v nyní posuzované věci stěžovatelka doložila potvrzením praktického lékaře, které je však více než osm měsíců staré, a proto lze mít důvodné pochybnosti o jeho aktuálnosti.
6. Ústavní soud má za to, že zákonem o Ústavním soudu stanovená lhůta dvou měsíců k podání ústavní stížnosti a následná doba více než tří měsíců od podání ústavní stížnosti do vydání rozhodnutí Ústavního soudu o odmítnutí ústavní stížnosti stěžovatelky v situaci, kdy si je stěžovatelka dostatečně vědoma náležitostí, které musí ústavní stížnost splňovat, a to včetně povinného zastoupení advokátem, poskytly stěžovatelce i přes její osobní problémy dostatečný prostor k odstranění vad.
7. Z výše uvedených důvodů soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků předmětnou ústavní stížnosti odmítl podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu pro neodstraněné vady.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 31. března 2020
Jiří Zemánek v. r.
předseda senátu