ECLI:CZ:US:2020:4.US.1502.19.1
sp. zn. IV. ÚS 1502/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jana Filipa (soudce zpravodaje) a soudců Jaromíra Jirsy a Jiřího Zemánka ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky E. K., zastoupené JUDr. Alenou Kojzarovou, advokátkou, sídlem Uhy 108, proti příkazům k prohlídce jiných prostor a pozemků vydaných Městským soudem v Brně dne 26. února 2019 sp. zn. 70 Nt 1341/2019 a 70 Nt 1343/2019 a příkazu k domovní prohlídce Městského soudu v Brně ze dne 27. února 2019 sp. zn. 70 Nt 1349/2019, za účasti Městského soudu v Brně, jako účastníka řízení, a 1. Vrchního státního zastupitelství v Olomouci a 2. Policie České republiky, Národní centrály proti organizovanému zločinu, SKPV, Expozitury Brno, jako vedlejších účastníků řízení, o návrhu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže na přiznání postavení vedlejšího účastníka, takto:
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže se přiznává postavení vedlejšího účastníka řízení.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného příkazu k domovní prohlídce a příkazů k prohlídce jiných prostor a pozemků, jimiž došlo dle jejího tvrzení k porušení jejích ústavně zaručených práv a svobod vyplývajících z čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2, čl. 11 odst. 1, čl. 12, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod. Dále se stěžovatelka domáhá toho, aby Ústavní soud zakázal Policii České republiky, Národní centrále proti organizovanému zločinu, SKPV, Expozituře Brno, pokračovat v porušování práv stěžovatelky a uložil jí vydat zpět zabavené věci.
2. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou, která byla účastnicí řízení, v němž bylo vydáno rozhodnutí napadené ústavní stížností, a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je právně zastoupena v souladu s §29 až 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Stěžovatelka vyčerpala všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva; ústavní stížnost je přípustná (§75 odst. 1 téhož zákona a contrario).
3. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se přípisem, doručeným Ústavnímu soudu dne 22. 5. 2019, domáhá postavení vedlejšího účastníka, neboť nařízené prohlídky byly provedeny rovněž v jeho prostorách a byly při nich zabaveny věci v jeho vlastnictví (sc. - s kterými hospodaří při plnění funkcí státu nebo jiných úkolů v rámci své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti).
4. Podle §76 odst. 3 zákona o Ústavním soudu může Ústavní soud přiznat postavení vedlejšího účastníka i jiným osobám, které prokáží právní zájem na výsledku řízení, přičemž o této skutečnosti rozhoduje usnesením (§54 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). O právní zájem jde zpravidla tehdy, jestliže rozhodnutím ve věci bude (ve svých důsledcích) dotčeno právní postavení vedlejšího účastníka (jeho práva a povinnosti vyplývající z hmotného práva), přičemž právním je zájem tehdy, opírá-li se o nějaké konkrétní právo nebo právní poměr (srov. např. usnesení ze dne 9. 9. 2010 sp. zn. III. ÚS 449/06; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz).
5. Ústavní soud v posuzované věci shledal, že právní zájem Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže na výsledku řízení je prokázán, neboť nařízenými prohlídkami byly zabaveny věci, se kterými hospodaří při plnění funkcí státu nebo jiných úkolů v rámci jeho působnosti a které se týkají jeho úřední činnosti.
6. Z těchto důvodů Ústavní soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. května 2020
Jan Filip v. r.
předseda senátu