ECLI:CZ:US:2021:1.US.2639.21.1
sp. zn. I. ÚS 2639/21
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti V. K., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Mírov, zastoupeného Mgr. Michalem Zeleným, advokátem se sídlem Brno, Böhmova 1, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2020 č. j. 4 Tdo 1204/2020-493, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 29. 9. 2021 se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení a namítá porušení čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 39 Listiny základních práv a svobod. Dne 14. 10. 2021 pak Ústavní soud obdržel dopis stěžovatele, ve kterém opět rekapituluje svůj případ (podání nebylo podáno prostřednictvím advokáta).
Rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 15. 6. 2020 č. j. 6 T 20/2020-420 byl stěžovatel uznán vinným ze spáchání zločinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst. 4 písm. b) trestního zákoníku, za což byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání čtyř let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 8. 2020 č. j. 6 To 179/2020-443 bylo odvolání stěžovatele zamítnuto. Následné dovolání bylo Nejvyšším soudem odmítnuto napadeným rozhodnutím.
Dříve, než mohl Ústavní soud přistoupit k posouzení návrhu, musel prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a předpoklady stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Podle ustanovení §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Tato procesní lhůta je stanovena kogentně, a proto ji Ústavní soud nemůže prodloužit ani její zmeškání prominout.
Posledním opravným prostředkem ve věci stěžovatele bylo dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, o němž rozhodl Nejvyšší soud napadeným usnesením ze dne 25. 11. 2020. Podle sdělení Okresního soudu ve Frýdku-Místku bylo usnesení Nejvyššího soudu doručeno obhájci stěžovatele již dne 4. 1. 2021 a samotnému stěžovateli pak dne 7. 1. 2021.
Ústavní stížnost byla datovou zprávou podána dne 29. 9. 2021. Je tedy zjevné, že ústavní stížnost byla podána až po lhůtě stanovené zákonem o Ústavním soudu.
Ústavnímu soudu tak nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem o Ústavním soudu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. října 2021
JUDr. Vladimír Sládeček, v. r.
soudce zpravodaj