ECLI:CZ:US:2021:2.US.3467.20.1
sp. zn. II. ÚS 3467/20
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Ludvíka Davida (soudce zpravodaj), soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce Davida Uhlíře ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky HOTJET CZ, s. r. o., se sídlem Bolatice, Průmyslová 966, právně zastoupené JUDr. Tomášem Hulvou, MBA, LL.M., advokátem se sídlem v Opavě, nám. Republiky 2/1, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 9. 2020 č. j. 15 Co 369/2019-309, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavnímu soudu byl doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu §72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatelka domáhá zrušení shora uvedeného opravného usnesení Krajského soudu v Ostravě s tvrzením, že jím mělo dojít k porušení jejích základních práv zaručených čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
2. Porušení práva na soudní ochranu spatřuje stěžovatelka v tom, že Krajský soud v Ostravě vydal napadené opravné usnesení dle §164 o. s. ř. nikoli za účelem opravy chyb v psaní a počtech či zjevných nesprávnostech, ale naopak opravným usnesením zcela změnil rozhodnutí takovým způsobem, že položka, která byla rozsudkem "zamítnuta" (resp. potvrzeno zamítavé rozhodnutí soudu prvého stupně), byla opravným usnesením nařízena k úhradě (resp. byla mezi položkami, ohledně kterých bylo změněno zamítavé rozhodnutí soudu prvého stupně). Podle stěžovatelky jsou datum a čas elektronického podpisu rozsudku i napadeného opravného usnesení stejné. Oba dokumenty podle jejího přesvědčení zřejmě vznikaly současně. Žalovaná stěžovatelka nebyla informována o změně rozsudku opravným usnesením a dozvěděla se o něm až dne 6. 11. 2020, kdy jí bylo písemné vyhotovení rozsudku doručeno spolu s opravným usnesením. Elektronický systém InfoSoud neobsahuje žádný záznam o tom, že by bylo opravné usnesení vydáno. Stěžovatelka má proto podezření, že opravné usnesení nevzniklo dne 11. 9. 2020, ale blíže neurčeného data v době, kdy odvolací soud sepisoval písemné vyhotovení rozsudku a dospěl k závěru, že o jednom z uplatněných nároků rozhodl nesprávně.
3. Pokud jde o řízení před Ústavním soudem, pak je nutno připomenout, že zákon o Ústavním soudu rozeznává v §43 odst. 2 písm. a) jako zvláštní kategorii návrhy zjevně neopodstatněné. Zákon tímto ustanovením dává Ústavnímu soudu pravomoc posoudit "přijatelnost" návrhu před tím, než dospěje k závěru, že o návrhu rozhodne meritorně nálezem. V této fázi řízení je zpravidla možno rozhodnout bez dalšího, jen na základě obsahu napadených rozhodnutí orgánů veřejné moci a údajů obsažených v samotné ústavní stížnosti, příp. ve vyžádaném soudním spise. Vedou-li informace zjištěné uvedeným způsobem Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, může být bez dalšího odmítnuta. Tato relativně samostatná část řízení nemá kontradiktorní charakter. Tak tomu je i v daném případě.
4. Oprava výroku rozhodnutí je v obecné rovině nežádoucí a výjimečná, nikoli však a priori zapovězená - posouzení konkrétní věci závisí na kontextu vztahu opravného usnesení k výsledku řízení a na zachování procesních záruk účastníků řízení plynoucích z hlavy páté Listiny [viz např. nález sp. zn. IV. ÚS 2956/07 ze dne 12. 3. 2009 (N 54/52 SbNU 539)]. Výjimečně je tedy možné připustit, aby například soud, který v důsledku evidentní chyby při výpočtu přisouzené částky (s tím, že základ nároku je nepochybně dán), vyhlásil výrok rozsudku v nesprávném znění, tuto chybu opravil postupem podle §164 o. s. ř.; důsledně se však musí držet podstaty svého rozhodnutí a napravovat "přehmaty", jež mohou nastat nejen v písemném vyhotovení, ale i při vyhlášení rozhodnutí (viz např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1663/20).
5. Vyhotovení opravného usnesení odvolací soud odůvodnil tím, že ve výroku rozsudku došlo z důvodu mechanického selhání ke zjevné nesprávnosti v počtech, konkrétně v součtu kupní ceny tepelných čerpadel, která se projevila v měnícím a potvrzujícím výroku. Tuto zjevnou mechanickou početní nesprávnost, která jednoznačně vyplývá rovněž z odůvodnění napadeného rozsudku, odvolací soud v souladu s §164 o. s. ř. opravil tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno. Ústavní soud zjistil, že obsah odůvodnění rozsudku odvolacího soudu, kterým měnil rozsudek soudu prvního stupně, v bodu 30. odpovídá výroku rozsudku v opravném usnesení.
6. V postupu odvolacího soudu tedy Ústavní soud svévoli ani exces ústavněprávního přesahu nespatřuje. Odvolací soud evidentně pochybil, jinak by nebyl nucen vydávat opravné usnesení; z jeho odůvodnění je však v kontextu odůvodnění opravovaného rozsudku zřetelně patrno, k jaké chybě došlo a jak ji napravil. Ústavní soud se proto neztotožňuje s názorem stěžovatelky, že by svým postupem odvolací soud použil institut opravného usnesení ve smyslu §164 o. s. ř. nepřípadně či dokonce jím "maskoval" své původně nesprávné rozhodnutí.
7. Ani postup odvolacího soudu při doručování rozsudku a opravného usnesení nelze považovat za rozporný z příslušným ustanovení občanského soudního řádu, potažmo právem na soudní ochranu; je-li napravována chyba způsobená již při vyhlášení rozsudku, logicky pak postačí doručit účastníkům řízení opravné usnesení spolu s písemným vyhotovením rozsudku, jímž soud vzniklou chybu napraví.
8. Protože Ústavní soud neshledal, že by napadeným rozhodnutím došlo k porušení základních práv stěžovatelky, ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. ledna 2021
Ludvík David, v. r.
předseda senátu