ECLI:CZ:US:2021:3.US.3193.20.1
sp. zn. III. ÚS 3193/20
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem o ústavní stížnosti stěžovatele M. E., t. č. Věznice P.O.BOX 2, Ostrava - Heřmanice, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 8. 2020, č. j. 1 To 466/2020-134, a usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 11. 6. 2020, č. j. 0 PP 422/2019-120, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 12. 11. 2020 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, brojící proti v záhlaví označeným rozhodnutím obecných soudů, kterými byla zamítnuta žádost o podmínečné propuštění stěžovatele z výkonu trestu odnětí svobody.
Protože návrh nesplňoval zákonem stanovené podmínky řízení, když stěžovatel zejména nebyl zastoupen advokátem (§30, §31 zákona o Ústavním soudu), upozornil ho Ústavní soud výzvou, doručenou stěžovateli dne 19. 11. 2020, na vady návrhu s tím, že pokud nebudou odstraněny do 40 dnů od doručení tohoto přípisu, bude návrh odmítnut. Výslovně byl stěžovatel poučen o způsobu, jakým si může zajistit advokátní zastoupení.
Na tuto výzvu zareagoval stěžovatel přípisem ze dne 22. 12. 2020 tak, že Česká advokátní komora rozhodnutím ze dne 15. 12. 2020, č. j. 10.01-000652/20-005, stěžovateli advokáta k poskytnutí bezplatné právní služby neurčila, neboť dospěla k závěru, že se ze strany stěžovatele jedná o zneužívání práva na bezplatnou právní pomoc. Od roku 2019 totiž stěžovatel podal celkem 25 žádostí o určení advokáta k poskytnutí právní služby, advokát mu byl určen v 10 případech a jedná se tak o zjevné zneužívání práva na bezplatnou právní pomoc. Předmět nynější žádosti stěžovatele je navíc totožný s jeho žádostí ze dne 14. 10. 2020, o které bylo již rozhodnuto zamítavým způsobem, přičemž stěžovatel oproti své původní žádosti neuvádí žádné nové okolnosti.
Stěžovatel proto s poukazem na citované rozhodnutí České advokátní komory žádá Ústavní soud o sdělení, jak má dále postupovat.
K tomu Ústavní soud uvádí, že není oprávněn poskytovat stěžovateli rady či doporučení, jakým způsobem má dále postupovat, tzn. např. zda žádat o prodloužení lhůty k odstranění vad ústavní stížnosti a získat tak časový prostor pro nalezení advokáta ochotného jej v tomto řízení zastupovat, anebo zda dává s ohledem na konkrétní okolnosti věci smysl pokusit se napadnout citované rozhodnutí České advokátní komory žalobou ve správním soudnictví.
Pro Ústavní soud je určující pouze okolnost, že stěžovatel vady svého návrhu k dnešnímu dni neodstranil, přičemž lhůta k jejich odstranění marně uplynula již dne 29. 12. 2020, a současně Ústavnímu soudu ani nesdělil žádný relevantní důvod, pro který by bylo možno očekávat, že v dohledné době předloží návrh bezvadný.
S ohledem na shora uvedené Ústavnímu soudu nezbylo než postupovat podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a na jeho základě soudcem zpravodajem návrh odmítnout z důvodu neodstranění vad návrhu v určené lhůtě.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. ledna 2021
Vojtěch Šimíček, v. r.
soudce zpravodaj