ECLI:CZ:US:2022:1.US.2354.22.1
sp. zn. I. ÚS 2354/22
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti stěžovatelky MgA. Evy Douchové, zastoupené JUDr. Ivou Němcovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Sokolská 1788/60, proti usnesením Vrchního soudu v Praze č. j. 12 Cmo 109/2022-155 ze dne 15. 6. 2022 a Městského soudu v Praze č. j. 7 Cm 168/2021-125 ze dne 28. 4. 2022, za účasti Vrchního soudu v Praze a Městského soudu v Praze, jako účastníků řízení, a Ing. Josefa Mišovského, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. U Městského soudu v Praze je k žalobě stěžovatelky proti vedlejšímu účastníku vedeno pod sp. zn. 7 Cm 168/2021 řízení o vydání akcií (společnosti Františkovy Lázně SAVOY, a. s.), ev. o zaplacení částky 250 000 000 Kč. Nadepsaným usnesením tento soud rozhodl, že se řízení přerušuje do pravomocného skončení řízení vedeného tamtéž pod sp. zn. 77 Cm 175/2020. Odvolání stěžovatelky proti uvedenému usnesení Vrchní soud v Praze rovněž nadepsaným usnesením odmítl jako podané osobou k tomu neoprávněnou.
2. Dříve, než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
3. Ústavní stížnost byla podána bez vad a včas. Z hlediska řízení o ústavní stížnosti byla podána osobou k tomu oprávněnou, neboť stěžovatelka byla účastníkem odvolacího řízení; rovněž je řádně zastoupena advokátem (k podmínkám řízení viz §30 odst. 1 a §72 zákona o Ústavním soudu); není však přípustná ve smyslu §75 odst. 1 téhož zákona.
4. Stěžovatelka nesplňuje podmínku řádného vyčerpání dostupných prostředků ochrany svého práva, jak jí v souladu s principem subsidiarity ústavní stížnosti předepisuje zmíněné ustanovení. Jelikož bylo její odvolání Vrchním soudem v Praze odmítnuto, přichází jako dostupný (byť mimořádný) opravný prostředek do úvahy žaloba pro zmatečnost ve smyslu §229 odst. 4 občanského soudního řádu. Z podání stěžovatelky se ovšem nepodává, že by jej využila, což je činí předčasným. Teprve jsou-li vyčerpány všechny možnosti jednotlivce domoci se svých práv před jinými orgány veřejné moci, může přicházet v úvahu Ústavní soud jako ochránce ústavnosti a podání ústavní stížnosti jako posledního zbývajícího prostředku nápravy případného porušení základních práv (srov. např. usnesení sp. zn. I. ÚS 3176/21 ze dne 15. 8. 2022, usnesení sp. zn. II. ÚS 1294/22 ze dne 6. 6. 2022, a řada dalších; všechna rozhodnutí jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz).
5. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. září 2022
Jaromír Jirsa v. r.
soudce zpravodaj