ECLI:CZ:US:2022:2.US.1876.22.1
sp. zn. II. ÚS 1876/22
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy a soudců Vladimíra Sládečka a Pavla Šámala ve věci stěžovatelky JUDr. Dany Novákové, zastoupené JUDr. Markem Nespalou, advokátem se sídlem v Praze 2, Bělehradská 643/77, proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 45/40 Cm 1/2019-131 ze dne 22. 6. 2022, za účasti Krajského soudu v Brně, jako účastníka řízení, takto:
Soudce Tomáš Lichovník je vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 1876/22.
Odůvodnění:
1. Shora uvedená věc byla v souladu s §40 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), ve spojení s rozvrhem práce Ústavního soudu, v platném a účinném znění (dále jen "rozvrh práce"), přidělena k rozhodnutí do druhého senátu ve složení: Tomáš Lichovník (soudce zpravodaj), soudce určený podle §9 rozvrhu práce a David Uhlíř.
2. Ve svém podání ze dne 28. 7. 2022 soudce Tomáš Lichovník předložil předsedovi prvního senátu Ústavního soudu spis spolu s návrhem, aby rozhodl o jeho případném vyloučení z projednávání a rozhodování uvedené věci v souladu s §36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, neboť ve věci téže stěžovatelky vedené pod sp. zn. IV. ÚS 726/13 byl z rozhodování vyloučen vzhledem k jeho osobnímu vztahu k manželovi stěžovatelky. Jelikož důvody tehdejšího vyloučení trvají, má soudce Tomáš Lichovník za to, že je zde dán důvod pro jeho případné vyloučení.
3. Podle §36 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod; dále jen "Listina").
4. Nezávislý a nestranný soudce je klíčovou součástí práva na soudní ochranu, které je zakotveno v čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je vždy posuzována z hlediska subjektivního a objektivního. Zatímco subjektivní hledisko, které je stěžejní složkou nestrannosti soudce, zkoumá vnitřní vztah soudce k věci, (vedlejším) účastníkům nebo jejich zástupcům, objektivní hledisko sleduje s ohledem na tento vnitřní vztah existenci dostatečných záruk, že je možno vyloučit jakoukoliv legitimní pochybnost o jeho nepodjatosti [srov. nález sp. zn. I. ÚS 722/05 ze dne 7. 3. 2007 (N 42/44 SbNU 533)].
5. První senát Ústavního soudu, jemuž věc o vyloučení soudce druhého senátu podle §10 rozvrhu práce náleží, zvážil uvedené skutečnosti a dospěl k závěru, že vzhledem k trvajícím důvodům, pro které již byl soudce Tomáš Lichovník v minulosti ve věci vedené pod sp. zn. IV. ÚS 726/13 vyloučen (tj. že manžel stěžovatelky byl jeho kolegou nejméně 15 let u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou a přes dva roky pak u Krajského soudu v Brně - pobočky v Jihlavě, kde s ním občas zasedal i v jednom odvolacím senátu), může být jeho nestrannost legitimně zpochybněna, a to z pohledu běžného a rozumného pozorovatele (k tomuto pojmu srov. např. bod 10 usnesení sp. zn. II. ÚS 2395/17 ze dne 5. 9. 2017).
6. Protože první senát Ústavního soudu shledal, že jsou dány předpoklady podle §36 odst. 1 zákona o Ústavního soudu, rozhodl o vyloučení soudce Tomáše Lichovníka z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 1876/22.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. srpna 2022
Jaromír Jirsa v. r.
předseda senátu