ECLI:CZ:US:2022:2.US.2127.22.1
sp. zn. II. ÚS 2127/22
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o ústavní stížnosti stěžovatele BOHEMIANS PRAHA spolek v likvidaci, IČO: 631 10 377, se sídlem Lovosická 559, Praha 9, zastoupeného JUDr. Michaelou Volnou, advokátkou VOLNÁ & PARTNERS s.r.o. advokátní kancelář, se sídlem Práčská 3315/8e, Praha 10, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 2. května 2022 č. j. 23 C 87/2008-616 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 19. července 2022 č. j. 23 C 87/2008-621, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností ze dne 8. srpna 2022 brojí stěžovatel proti shora označeným usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 s tím, že jimi byla porušena jeho základní práva garantovaná především čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), když mu v jejich důsledku měla být obecným soudem svévolně a bez dostatečného odůvodnění stanovena lhůta k zaplacení soudního poplatku za odvolání ve zkrácené délce 10 dnů (namísto obecné zákonné lhůty v trvání alespoň 15 dnů).
2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že stěžovatel byl usnesením asistentky soudce Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 2. května 2022 č. j. 23 C 87/2008-616 vyzván k zaplacení soudního poplatku za podané odvolání ve lhůtě 10 dní od doručení předmětného usnesení. Stěžovatel podal proti tomuto usnesení včas přípustné námitky, ve kterých se domáhal, aby jej předsedkyně senátu (samosoudkyně) zrušila s tím, že stěžovatel zároveň požádal o osvobození od soudního poplatku. Obvodní soud pro Prahu 1 o námitkách stěžovatele směrujících proti stanovené lhůtě k zaplacení soudního poplatku rozhodl usnesením ze dne 19. července 2022 č. j. 23 C 87/2008-621 tak, že námitky zamítl.
3. Ústavní soud se podanou stížností zabýval nejprve z hlediska procesních podmínek její přijatelnosti, tedy zda vyhovuje požadavkům zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), na takový návrh kladeným, a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná.
4. Ve vztahu k napadeným usnesením je Ústavní soud vázán stanoviskem pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 35/13 ze dne 23. 4. 2013 (ST 35/69 SbNU 859; 124/2013 Sb.; dostupné též na http://nalus.usoud.cz), podle něhož je ústavní stížnost proti usnesení soudu, kterým byl účastník řízení podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích vyzván k zaplacení poplatku za řízení, splatného podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustná. Z odůvodnění daného stanoviska plyne, že takové usnesení není samo o sobě způsobilé bezprostředně způsobit zásah do základních práv a svobod poplatníka, jelikož takovýto důsledek by bylo možné přičíst až usnesení, kterým se řízení zastavuje z důvodu nezaplacení soudního poplatku (popř. usnesení, kterým nebylo vyhověno návrhu poplatníka na vrácení poplatku, jenž byl zaplacen na základě nesprávné výzvy soudu).
5. Z téhož důvodu nelze za přípustnou považovat ani ústavní stížnost proti usnesení předsedkyně senátu (samosoudkyně), kterým bylo rozhodnuto o námitkách proti usnesení asistenta soudce vyzývající k zaplacení soudního poplatku (obdobně viz např. usnesení ze dne ze dne 19. února 2019 sp. zn. III. ÚS 2293/18 nebo usnesení ze dne 5. června 2020 sp. zn. III. ÚS 1547/20).
6. Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud soudcem zpravodajem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný [§43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. září 2022
David Uhlíř v. r.
soudce zpravodaj