ECLI:CZ:US:2022:2.US.2159.22.1
sp. zn. II. ÚS 2159/22
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Šámala a soudců Vladimíra Sládečka a Davida Uhlíře o návrhu na vyloučení soudce Jaromíra Jirsy z projednání a rozhodování věci ústavní stížnosti stěžovatelky P. H., zastoupené JUDr. Martinou Cachovou, advokátkou, sídlem Jugoslávská 620/29, Praha 2 - Vinohrady, proti I. výroku rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. června 2022 č. j. 35 Co 141/2022-738, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a nezletilých B. H., M. H., a D. H. a M. H., jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Soudce Jaromír Jirsa není vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. II. ÚS 2159/22.
Odůvodnění:
1. Soudce Jaromír Jirsa je soudcem II. senátu Ústavního soudu, určeným podle §9 odst. 2 Rozvrhu práce Ústavního soudu, jenž bude projednávat ústavní stížnost stěžovatelky podanou dne 9. 8. 2022 proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí. U Ústavního soudu je věc vedena pod sp. zn. II. ÚS 2159/22.
2. Stěžovatelka v podání, doručeném Ústavnímu soudu dne 16. 8. 2022, vznesla námitku podjatosti proti soudci Jaromíru Jirsovi, protože je zjevné, že Mgr. Kryštofa Janka, právního zástupce čtvrtého vedlejšího účastníka v předcházejících fázích řízení, pojí se soudcem Jaromírem Jirsou dlouhodobé kolegiální a přátelské vazby a dlouhodobě spolu odborně publikují.
3. Soudce Jaromír Jirsa se k námitce podjatosti dne 18. 8. 2022 písemně vyjádřil. Uvedl nejprve, že námitka podjatosti je předčasná, protože dosud není zřejmé, zda bude Mgr. Kryštof Janek zastupovat čtvrtého vedlejšího účastníka v řízení o ústavní stížnosti stěžovatelky a zda bude se čtvrtým vedlejším účastníkem jednáno. Soudce Jaromír Jirsa dále prohlásil, že Mgr. Kryštofa Janka skutečně zná a jejich vztah je blízký; jsou dlouholetí přátelé a kamarádi, znají se více než 50 let ze stejné třídy základní školy, studovali spolu v ročníku na vysoké škole, působili jako soudci u jednoho soudu, jezdí spolu na dovolené, schází se (i v současné době) relativně často a od mala se znají jejich děti. Konečně soudce Jaromír Jirsa uvedl, že podle něj existují (objektivně i subjektivně) důvody pro jeho vyloučení s ohledem na jeho vztah s Mgr. Kryštofem Jankem. Je však otázkou, zda to platí i v situaci, kdy zatím Mgr. Kryštof Janek čtvrtého vedlejšího účastníka nezastupuje v řízení před Ústavním soudem. Soudce Jaromír Jirsa tvrdí, že o posuzované věci s Mgr. Kryštofem Jankem nehovořil a stěžovatelku a vedlejší účastníky nezná.
4. O vznesené námitce podjatosti rozhoduje podle rozvrhu práce Ústavního soudu I. senát Ústavního soudu.
5. Podle §36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, lze-li mít se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům pochybnost o jeho nepodjatosti. Podle §36 odst. 2 téhož zákona je soudce též vyloučen, byl-li v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu.
6. Je třeba mít na paměti, že vyloučení soudce z uvedených důvodů představuje výjimku z ústavní zásady zákonného soudce podle čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Příslušnost soudu i soudce stanoví zákon, a proto postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Zákon jej však v situacích popsaných v §36 zákona o Ústavním soudu nejen připouští, ale přímo vyžaduje. K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci přitom může dojít teprve tehdy, je-li evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům, dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti vyvstávají odůvodněné pochybnosti, zda bude soudce moci nezávisle a nestranně rozhodovat. Vztah soudce k věci nebo účastníkům, příp. jejich zástupcům, je proto třeba posoudit ze dvou vzájemně se prolínajících hledisek, a to a) jaká je povaha tohoto vztahu a b) zda jde o vztah zjevně intenzivní [srov. nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001 sp. zn. II. ÚS 105/01 (N 98/23 SbNU 11)].
7. V nyní posuzované věci dospěl rozhodující senát Ústavního soudu k závěru, že posouzení možné pochybnosti o nepodjatosti soudce Jaromíra Jirsy s ohledem na jeho vztahy s Mgr. Kryštofem Jankem je prozatím za dané procesní situace předčasné. Ústavní soud běžně a v souladu se zákonem o Ústavním soudu a procesními právy účastníků řízení o ústavní stížnosti při odmítnutí ústavní stížnosti z procesních důvodů, popř. při tzv. kvazimeritorním přezkumu (odmítnutí ústavní stížnosti jako zjevně neopodstatněného návrhu), rozhoduje, aniž vyzývá účastníky a vedlejší účastníky k vyjádření se k návrhu, a tudíž aniž s nimi jakkoli jedná. Byť nelze do budoucna vyloučit, že Ústavní soud bude se čtvrtým vedlejším účastníkem jednat, popř. že dokonce čtvrtý vedlejší účastník bude případně v řízení o ústavní stížnosti zastoupen Mgr. Kryštofem Jankem, ze spisu vedeného pod sp. zn. II. ÚS 2159/22 se podává, že soudce zpravodaj dosud vyjádření čtvrtého vedlejšího účastníka nevyžádal. Sám čtvrtý vedlejší účastník nevyužil svého práva vyjádřit se, aniž byl Ústavním soudem vyzván. Mgr. Kryštof Janek proto v řízení o ústavní stížnosti dosud nijak nevystupuje.
8. Lze proto uzavřít, že rozhodl-li by Ústavní soud za současné procesní situace o podjatosti soudce Jaromíra Jirsy z důvodu jeho vztahu s Mgr. Kryštofem Jankem, přičemž by nakonec Ústavní soud ve věci rozhodl bez procesní aktivity čtvrtého vedlejšího účastníka, došlo by k neoprávněnému odnětí věci zákonnému soudci. Námitka podjatosti vznesená stěžovatelkou je proto v současném procesním stadiu předčasná, a tudíž nedůvodná. Obdobně rozhodl Ústavní soud o námitce podjatosti v usnesení ze dne 8. 10. 2019 sp. zn. II. ÚS 2522/19 (všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz). Ústavní soud neshledal důvody se od uvedeného usnesení odchýlit a v podrobnostech na jeho odůvodnění odkazuje.
9. Proto II. senát Ústavního soudu neshledal v nyní posuzované věci podmínky pro použití §36 odst. 1 a 2 zákona o Ústavním soudu, a rozhodl, že soudce Jaromír Jirsa není vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. II. ÚS 2159/22.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. září 2022
Pavel Šámal v. r.
předseda senátu