ECLI:CZ:US:2022:2.US.2489.22.1
sp. zn. II. ÚS 2489/22
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Davida Uhlíře a soudců Jaromíra Jirsy a Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Tomáše Řeřichy, zastoupeného JUDr. Rostislavem Netrvalem, Ph.D., advokátem, sídlem Zlatnická 195/I, Klatovy, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 6. 2022 č. j. 14 Co 115/2022-73, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Ústavnímu soudu byl dne 8. 9. 2022 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu §72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí krajského soudu, a to pro jeho rozpor s čl. 36 Listiny základních práv a svobod.
Předtím, než se Ústavní soud začal věcí zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu.
II.
Stěžovatel se v řízení před Okresním soudem v Domažlicích domáhal náhrady nemajetkové újmy na zdraví. Přesto, že toto řízení mělo být osvobozeno od soudního poplatku, byl okresním soudem vyzván k jeho úhradě. Stěžovatel soudní poplatek zaplatil. Soudní řízení skončilo smírem, přičemž ze zákona o soudních poplatcích vyplývá, že v takových případech se účastníku řízení vrací 80% zaplaceného soudního poplatku. Stěžovatel se obrátil na příslušný okresní soud s žádostí o vrácení poplatku ve výši 5 107 Kč, který však rozhodl tak, že se poplatek nevrací. Proti tomuto usnesení podal stěžovatel odvolání, o němž bylo rozhodnuto ústavní stížností napadeným usnesením tak, že se usnesení soudu prvního stupně potvrzuje.
Stěžovatel je toho názoru, že postupem soudů došlo k zásahu do jeho práva na spravedlivý proces, neboť mu místo soudní ochrany byla fakticky způsobena újma, kterou mohl soud zhojit rozhodnutím o vrácení neoprávněně vyměřeného soudního poplatku, což se však nestalo.
III.
Ústavní soud zvážil argumentaci stěžovatele i obsah naříkaného soudního aktu a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Peněžitá částka, o kterou se jedná, je bagatelní. Ústavní soud dal ve své rozhodovací praxi opakovaně najevo (z nedávných rozhodnutí srov. např. usnesení ve věcech sp. zn. IV. ÚS 557/21, III. ÚS 3599/20, II. ÚS 886/20, I. ÚS 2026/20 aj.), že v takových případech je úspěšnost ústavní stížnosti pro její zjevnou neopodstatněnost vyloučena. Ve sporech o bagatelní částky je totiž evidentní, že nad právem na přístup k soudu převažuje zájem na vytvoření systému, který soudům umožňuje efektivně a v přiměřené době poskytovat ochranu právům v řízeních, která jsou svou povahou skutečně věcně složitá a kde hrozí relativně větší újma na právech účastníků řízení, než je tomu v nynějším případě. Výklad přijatý Ústavním soudem tu nelze chápat jako odepření spravedlnosti, nýbrž jako promítnutí celospolečenského konsensu o bagatelnosti výše uvedených sporů do výkladu základních práv. Pojem bagatelní věci je reflexí významu, který takovým sporům v oblasti civilního procesu přikládá sám zákonodárce. To se odráží v úpravě těchto otázek nejen v ustanovení §202 odst. 2 občanského soudního řádu, nýbrž i v ustanovení §238 odst. 1 písm. c) téhož předpisu v rámci koncepce přípustnosti dovolání. Bylo by pak proti logice tohoto omezení, kdyby se přezkum rozhodnutí, proti němuž není nejen mimořádný opravný prostředek, nýbrž ani řádný opravný prostředek s ohledem na hodnotu předmětu sporu přípustný, pouze automaticky přesunul do roviny ústavního soudnictví (viz kupř. bod 11 usnesení sp. zn. II. ÚS 3521/20 ze dne 22. 3. 2021). Ústavní soud přitom v napadeném usnesení odvolacího soudu nezjistil natolik intenzivní pochybení, které by bylo lze označit za zásah do základních práv stěžovatele.
Na základě výše uvedených důvodů proto Ústavní soud odmítl stížnost podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. září 2022
David Uhlíř v. r.
předseda senátu