ECLI:CZ:US:2022:2.US.2526.22.1
sp. zn. II. ÚS 2526/22
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Davida Uhlíře a soudců Jaromíra Jirsy a Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. Milana Zápotočného, advokáta, sídlem Telečská 1720/7, Jihlava, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. 7. 2022 č. j. 8 To 212/2022-186 a usnesení Okresního soudu v Jihlavě ze dne 25. 5. 2022 č. j. 1 T 150/2021-178, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Ústavnímu soudu byl dne 12. 9. 2022 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu §72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí obecných soudů, a to pro jeho rozpor s čl. 36 Listiny základních práv a svobod.
Předtím, než se Ústavní soud začal věcí zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu.
II.
Stěžovatel byl opatřením Okresního soudu v Jihlavě ze dne 28. 6. 2021 ustanoven obhájcem obviněného D. P. Napadeným usnesením okresního soudu byla stěžovateli přiznána odměna a náhrada hotových výloh ve výši 16 388 Kč s tím, že obhájci nebyl přiznán úkon ze dne 8. 7. 2021 - nahlížení do spisu, neboť tento není podle soudu samostatně účtovaným úkonem dle advokátního tarifu. Pouze byl přiznán úkon za prostudování spisu. Pod první úkon ve věci obecné soudy podřadily i nahlédnutí do spisu ze dne 8. 7. 2021. Proti usnesení okresního soudu podal stěžovatel stížnost, o níž bylo ústavní stížností napadeným usnesením krajského soudu rozhodnuto tak, že se zamítá.
Stěžovatel v ústavní stížnosti namítl, že nepřiznání úkonu nahlížení do spisu v průběhu vyšetřování nepřímo oslabuje rovné postavení obviněného v trestním řízení a porušuje legitimní očekávání obhájce za vykonanou práci. Obecné soudy se přitom nezabývaly účelností nahlížení do spisu. V souvislosti s uvedeným se stěžovatel odkázal na recentní judikaturu Ústavního soudu.
III.
Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Odhlédne-li Ústavní soud od skutečnosti, že se v projednávané věci jedná o věc bagatelní, je toho názoru, že v případě, kdy se nahlížení do spisu odehrává v přiměřené časové souvislosti s převzetím věci, nelze postup obecných soudů považovat za protiústavní. Je tomu tak proto, že se jedná o součást procesu, v jehož průběhu získává advokát penzum znalostí o případu, vedoucí k následné přípravě obhajoby. Bez toho, aniž by se advokát s věcí seznámil, nelze obhajobu připravovat. Seznámení se s věcí je tak základním předpokladem přípravy obhajoby. O možné časové náročnosti přípravy přitom není sporu, ostatně i komentářová literatura v souvislosti s uvedeným poukazuje na skutečnost, že převzetí a příprava zastoupení může proběhnout v řádu minut, ale může trvat též několik hodin či dokonce dnů, jde-li o velmi složitou věc.
V projednávané věci došlo k ustanovení obhájce dne 28. 6. 2021 a k nahlížení do spisu pak dne 8. 7. 2021. Podle náhledu Ústavního soudu z uvedené časové souslednosti vyplývá, že obecným soudům nelze klást k tíži, že nahlížení do spisu nepovažovaly za samostatný úkon právní služby, ale za součást procesu seznamování se advokáta s případem.
Na základě výše uvedených důvodů proto Ústavní soud odmítl stížnost podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. září 2022
David Uhlíř v. r.
předseda senátu