ECLI:CZ:US:2022:2.US.3270.21.1
sp. zn. II. ÚS 3270/21
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o ústavní stížnosti stěžovatelky Ing. arch. Jarmily Žákovské, bez zastoupení, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2021 č. j. 24 Cdo 179/2021-266, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. V návrhu na zahájení řízení doručeném Ústavnímu dne 7. 12. 2021 se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí pro porušení práva na spravedlivý proces dle čl. 36 Listiny základních práv a svobod.
2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje formální náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Obsah ústavní stížnosti a napadených rozhodnutí nebylo třeba podrobněji rekapitulovat, neboť Ústavní soud shledal, že návrh stěžovatelky je třeba posoudit jako opožděně podaný. Postačí proto uvést, že rozhodnutí Nejvyššího soudu nabylo právní moci dne 25. 9. 2021.
3. Dne 22. 11. 2021 stěžovatelka podala ústavní stížnost osobně k Obvodnímu soudu pro Prahu 6. Podání tak bylo obvodním soudem postoupeno k poštovní přepravě Ústavnímu soudu dne 3. 12. 2021, a fakticky tak bylo Ústavnímu soudu doručeno po zákonné dvouměsíční lhůtě dle §72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.
4. Podle §34 odst. 1 zákona o Ústavním soudu se návrh na zahájení řízení podává Ústavnímu soudu. Řízení je zahájeno dnem doručení návrhu Ústavnímu soudu (§27 odst. 2 zákona o Ústavním soudu). Ústavní stížnost tak musí být v procesní lhůtě stanovené v §72 odst. 3 věta první citovaného zákona poštou adresována právě Ústavnímu soudu nebo u něj osobně podána. S jejím mylným podáním u obecného soudu nebo jiného orgánu, který ji následně Ústavnímu soudu postoupí, v žádném případě nelze spojovat účinky zahájení řízení, ani účinky zachování lhůty pro její podání. Jak uvádí odborná literatura, takové orgány navíc ani nemají stanovenou povinnost postoupit návrh Ústavnímu soudu; pokud tak přesto učiní, nelze považovat lhůtu vyžadovanou k podání příslušného návrhu za zachovanou, pokud není dodržena v okamžiku doručení takového "postoupeného" návrhu Ústavnímu soudu, resp. v okamžiku předání návrhu k poštovní přepravě tímto orgánem veřejné moci (viz WAGNEROVÁ, E.; DOSTÁL, M.; LANGÁŠEK, T.; POSPÍŠIL, I. Zákon o Ústavním soudu s komentářem. Praha: ASPI, a. s., 2007, s. 92 a s. 113; obdobně také viz FILIP, J., HOLLÄNDER, P., ŠIMÍČEK, V. Zákon o Ústavním soudu. Komentář. 2. přepracované a rozšířené vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 121 a s. 156). Povinnost podat ústavní stížnost přímo Ústavnímu soudu zřetelně vyplývá také z judikatury Ústavního soudu (srov. např. usnesení sp. zn. IV. ÚS 867/07, sp. zn. III. ÚS 3048/07, sp. zn. I. ÚS 1144/09, sp. zn. II. ÚS 913/15, sp. zn. I. ÚS 3490/19, sp. zn. II. ÚS 3675/19).
5. Jelikož ústavní stížnost zjevně nebyla podána ve lhůtě vyplývající z §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, tedy ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout podle §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání. Za tohoto stavu Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl pro nedodržení lhůty, aniž přitom vyzýval stěžovatelku k odstranění vady absence zastoupení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. ledna 2022
David Uhlíř v. r.
soudce zpravodaj