ECLI:CZ:US:2022:3.US.1759.22.1
sp. zn. III. ÚS 1759/22
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Josefa Fialy a soudců Jana Filipa a Radovana Suchánka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Josefa Bendy, zastoupeného Mgr. Lucií Tycovou Rambouskovou, advokátkou, sídlem Národní 973/41, Praha 1 - Staré Město, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. dubna 2022 č. j. 35 Co 118/2022-96 v části, kterou se potvrzují II. a III. výrok rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 6. ledna 2022 č. j. 47 C 227/2021-69, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a České republiky - Ministerstva spravedlnosti, sídlem Vyšehradská 424/16, Praha 2 - Nové Město, jako vedlejší účastnice řízení, o vyloučení soudce Vojtěcha Šimíčka, takto:
Soudce Vojtěch Šimíček je vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. III. ÚS 1759/22.
Odůvodnění:
1. Soudci Vojtěchu Šimíčkovi, jako soudci zpravodaji, byla přidělena ústavní stížnost stěžovatele proti rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud") ze dne 26. 4. 2022 č. j. 35 Co 118/2022-96 v části, kterou se potvrzují II. a III. výrok rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále jen "obvodní soud") ze dne 6. 1. 2022 č. j. 47 C 227/2021-69. Stěžovatel se žalobou u obvodního soudu domáhal po vedlejší účastnici odškodnění nemajetkové újmy ve výši 30 000 Kč a poskytnutí omluvy jakožto zadostiučinění za skutečnost, že na základě zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, byly ve vymezeném období plošně, neomezeně a nekontrolovatelně zveřejňovány citlivé údaje z jeho soukromí z důvodu jeho působení jako starosty obce (města) I., čímž docházelo k setrvalému porušování práv na ochranu jeho soukromí. Obvodní soud uvedeným rozsudkem stěžovatelovu žalobu zamítl (I. výrok) a rozhodl o povinnosti nahradit náklady řízení (II. výrok). Stěžovatel podal proti rozsudku obvodního soudu odvolání, městský soud po přezkoumání rozsudku a jemu předcházejícího řízení dospěl k závěru, že není důvodné, a proto rozsudkem napadeným ústavní stížností potvrdil rozsudek obvodního soudu (I. výrok) a uložil stěžovateli povinnost nahradit náklady odvolacího řízení (II. výrok). Pozn. Ústavní soud dosud nevyzýval stěžovatele k odstranění vady petitu ústavní stížnosti spočívající v nepřesném vymezení rozsahu výroků rozsudku obvodního soudu potvrzených napadeným rozsudkem městského soudu, ani k odstranění vad předložené plné moci, ani se nezabýval jeho návrhem ze dne 18. 7. 2022 na spojení s věcí vedenou pod sp. zn. IV. ÚS 579/22.
2. Přípisem ze dne 20. 7. 2022 stěžovatel vznesl námitku podjatosti soudce Vojtěcha Šimíčka. Uvedl, že byl Sdružením místních samospráv ČR (dále jen "SMS") informován o jednáních, které toto sdružení vedlo k nápravě porušování ústavně zaručených práv představitelů obcí a měst s Ministerstvem spravedlnosti (dále jen "ministerstvo"), zejména po derogaci příslušné zákonné materie nálezem Ústavního soudu ze dne 11. 2. 2020 sp. zn. Pl. ÚS 38/17 (N 22/98 SbNU 257; 149/2020 Sb.). Na jednání mezi zástupci ministerstva a SMS uvedl zástupce ministerstva, že "pro MSP bylo rozhodnutí NSS překvapivé, registr nebyl uzavřen v souladu s odloženou vykonatelností nálezu ÚS, věc byla konzultována na Nejvyšším soudě a se zpravodajem nálezu ÚS". Nepromítnutí nálezu Ústavního soudu do administrativních procedur ministerstva bylo organizacemi sdružující samosprávy řešeno, bylo namítáno dlouhodobé porušování práv dotčených veřejných funkcionářů, kteří byli zklamáni, že po březnu 2020 ministerstvo nepřijalo žádné opatření k zamezení porušování jejich práv a fakticky postupovalo tak, jakoby ani žádný nález přijat nebyl. Ministerstvo argumentovalo výše uvedeným stanoviskem o překvapivosti judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen "NSS") a konzultacemi na NSS a se zpravodajem nálezu. Stěžovatel dále konstatoval, že zpravodajem nálezu byl soudce Vojtěch Šimíček, který je rovněž zpravodajem v jeho ústavní stížnosti. K přípisu stěžovatel přiložil zápis z jednání k agendě střetu zájmů ze dne 4. 3. 2021 (za účasti např. JUDr. Jeronýma Tejce, náměstka ministryně spravedlnosti, a JUDr. Stanislava Polčáka, předsedy SMS), podle něhož citovanou větu přednesl v průběhu jednání JUDr. Jiří Kapras, ředitel odboru střetu zájmů ministerstva.
3. Předestřené okolnosti zavdávají podle stěžovatele důvodné pochybnosti o (objektivní) nestrannosti soudce. Byť nemá výhrady k jeho osobě z hlediska "předpojatosti" ke stranám sporu, tak zjištěná informace, že měl poskytnout určitou konzultaci ohledně dalšího postupu ministerstva po vydání nálezu, objektivní pochybnost zadává, protože otázka (ne)provedení adekvátních opatření při provozu Centrálního registru oznámení ministerstvem je jednou z klíčových otázek této právní věci. Absence náležité reakce na nález Ústavního soudu vedla řadu komunálních politiků k podání předžalobních výzev a následných žalob u soudu. Stěžovatel nemá žádné možnosti jak reagovat na informace o jednáních ministerstva mimo struktury jeho úřadu, nejsou mu známy bližší okolnosti jednání ani charakter uvedené "konzultace", považuje však za zřejmé, že byly ministerstvem, byť neformálně, zajišťovány.
4. Soudce Vojtěch Šimíček ve vyjádření uvedl, že námitku považuje za zcela nepodloženou, JUDr. Jiřího Kaprase nezná, nikdy v životě se s ním nepotkal a nekomunikoval s ním v žádné podobě. O dané problematice nemluvil ani s nikým z ministerstva. Proto se necítí být podjatým, jelikož nemá žádný poměr k věci, k účastníkům, vedlejším účastníkům ani jejich zástupcům.
5. Podle §36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je soudce Ústavního soudu vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Komentářová literatura k uvedenému ustanovení dodává: "Nestrannost soudce je kategorií ideální, k níž se lze pouze ve větší či menší míře přiblížit, a je současně kategorií obtížně přezkoumatelnou. Vzhledem k tomu postačuje k vyloučení soudce existující pochybnost o jeho nepodjatosti, nikoliv prokázaná podjatost. Přitom při posuzování nestrannosti nelze zcela odhlédnout ani od jevové stránky věci, kdy je za validní kritérium považováno i tzv. zdání nezávislosti a nestrannosti pro třetí osoby." [Pospíšil, I., in Wagnerová, E., Dostál, M., Langášek, T. a Pospíšil, I.: Zákon o Ústavním soudu s komentářem, Wolters Kluwer (ČR), Praha 2007, str. 121-122].
6. Čtvrtý senát Ústavního soudu, který je příslušný k rozhodnutí podle §10 odst. 1 Rozvrhu práce Ústavního soudu č. Org 1/22, dospěl k závěru, že jsou dány podmínky pro vyloučení soudce Vojtěcha Šimíčka z projednání a rozhodnutí věci. Informace poskytnutá na oficiálním jednání představitelů ministerstva se zástupci SMS o konzultaci věci se soudcem zpravodajem ve věci sp. zn. Pl. ÚS 38/17 a zveřejněná v zápise z tohoto jednání, je způsobilou vyvolat objektivně pochybnost o jeho podjatosti. Na tomto závěru nemůže nic změnit soudcův pocit, že se necítí být podjatým. K tomu lze dodat, že podle úpravy institutu vyloučení soudců v §36 a násl. zákona o Ústavním soudu nejde o to, zda se soudce "cítí" více či méně nebo se naopak částečně či vůbec "necítí" podjatým, nýbrž je podstatné, zda se zřetelem na jeho poměr ke konkrétní právní věci napadlé u Ústavního soudu, k účastníkům nebo k jejich zástupcům lze (tj. objektivně) pochybovat o jeho nepodjatosti.
7. Na základě výše uvedených důvodů rozhodl čtvrtý senát Ústavního soudu podle §36 odst. 1 ve spojení s §38 odst. 1 větou druhou zákona o Ústavním soudu tak, že soudce Vojtěch Šimíček je vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. III. ÚS 1759/22.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. července 2022
Josef Fiala v. r.
předseda senátu