ECLI:CZ:US:2022:3.US.2325.22.1
sp. zn. III. ÚS 2325/22
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Vojtěcha Šimíčka a soudců Ludvíka Davida (soudce zpravodaj) a Jiřího Zemánka ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Věry Matulíkové, zastoupené JUDr. Jaroslavou Moravcovou, advokátkou se sídlem Pardubice-Semtín, budova P 9, č. p. 81, Pardubice-Rybitví, proti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočka v Jihlavě ze dne 7. 6. 2022 č. j. 54 Co 67/2021-244, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Výše označená stěžovatelka podala v zákonné lhůtě prostřednictvím advokáta a po vyčerpání všech procesních prostředků, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje (§75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů; dále jen "zákon o Ústavním soudu"), ústavní stížnost. Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, neboť má za to, že jím bylo porušeno její právo na soudní a jinou právní ochranu podle čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.
2. Jak vyplynulo z ústavní stížnosti a přiložených listin, stěžovatelka se žalobou domáhala zaplacení částky 49 000 Kč s příslušenstvím, jako nároku na vrácení kupní ceny vozidla. Obvodní soud ve Žďáru nad Sázavou rozsudkem ze dne 9. 12. 2020 č. j. 6 C 78/2018-201 uložil žalované zaplatit předmětnou částku včetně příslušenství (výrok I.), zamítl žalobu v části, kterou se stěžovatelka domáhala náhrady škody (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení (výroky III. a IV.). Žalovaná podala odvolání proti výroku I., III. a IV. Krajský soud výše citovaným rozsudkem změnil rozhodnutí nalézacího soudu tak, že žalobu na uložení povinnosti zaplatit stěžovatelce částku 49 000 Kč s příslušenstvím zamítl a rozhodl o nákladech řízení.
3. Stěžovatelka v ústavní stížnosti brojí proti rozhodnutí odvolacího soudu s tím, že s rozsudkem krajského soudu nelze souhlasit a je nedůvodný.
4. Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy České republiky soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu jejího čl. 87 odst. 1 písm. d) rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod.
5. Při posuzování jednotlivých pochybení orgánů veřejné moci Ústavní soud mimo jiné konstantně přihlíží k tomu, jak intenzivně jejich eventuální pochybení zasahují do sféry stěžovatelů. Z toho důvodu obvykle odmítá ústavní stížnosti směřující proti rozhodnutím o částkách, jež jsou svojí povahou bagatelní. Je totiž veden úvahou, že tyto částky již s ohledem na svou výši nejsou schopny představovat porušení základních práv a svobod. Ústavní soud tím zároveň zajišťuje, že se bude moci plně soustředit na plnění své úlohy v rámci ústavního pořádku. Řízení o ústavní stížnosti v případech, kdy se jedná o bagatelní částky, by totiž bezúčelně, v rozporu s principem minimalizace zásahů, vytěžovalo kapacity Ústavního soudu na úkor řízení, v nichž skutečně hrozí zásadní porušení základních práv a svobod.
6. V nyní projednávané věci byl veden spor o částku ve výši 49 000 Kč, tedy o částku, u níž zákonodárce neumožňuje podat ani dovolání. Stěžovatelka namítá porušení procesního základního práva podle čl. 36 odst. 1 Listiny. Toto právo však není právem samoúčelným, jeho uplatňování je vždy vázáno na základní právo hmotné (v daném případě právo majetkové podle čl. 11 odst. 1 Listiny), přičemž zásah do tohoto hmotného základního práva je intenzity tak nízké, že mu nelze poskytnout ústavněprávní ochranu, navíc v nyní posuzované věci stěžovatelka porušení čl. 11 odst. 1 Listiny ani nenamítá.
7. Ústavní soud vzhledem k výše uvedenému uzavírá, že ve věci neshledal důvod ke svému zásahu do rozhodování obecného soudu. Z těchto důvodů ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný ve smyslu §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. září 2022
Vojtěch Šimíček, v. r.
předseda senátu