ECLI:CZ:US:2022:3.US.2391.21.1
sp. zn. III. ÚS 2391/21
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vojtěcha Šimíčka, soudce zpravodaje Jaroslava Fenyka a soudce Jiřího Zemánka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele T. M., zastoupeného Mgr. Janem Kubicou, advokátem se sídlem Vinohradská 1233/22, Praha 2, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 10. 6. 2021, č.j. 15 Co 117/2021-351, za účasti Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře, jako účastníka řízení, a 1) V. V., zastoupené Mgr. Jitkou Hronovou, advokátkou se sídlem Bezručova 1594/4, Jihlava, a 2) nezl. K. M., jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Opatrovníkem nezletilého K. M., se pro zastupování v řízení před Ústavním soudem ustanovuje město H.
Odůvodnění:
I.
Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře z důvodu tvrzeného zásahu do práv garantovaných čl. 10 odst. 2, čl. 32 odst. 4 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod a porušení čl. 6 a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 7 a čl. 47 Listiny základních práv Evropské unie, čl. 14 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, jakož i čl. 9 odst. 2 a čl. 12 odst. 2 Úmluvy o právech dítěte.
Okresní soud v Pelhřimově (dále jen „okresní soud“) rozsudkem ze dne 29. 1. 2021, č.j. 0 P 148/2017-302, nezletilého s účinností od právní moci rozsudku svěřil do střídavé péče rodičů, jejíž podmínky podrobně specifikoval ve výrocích I. až III. rozsudku. Výrokem IV. uložil stěžovateli povinnost přispívat na výživu nezletilého částkou 9 000 Kč měsíčně a výrokem V. rozhodl, že matce se vyživovací povinnost k nezletilému nestanoví. Výroky VI. až VIII. rozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky i o náhradě nákladů vynaložených státem a výrokem IX. konstatoval, že se tímto rozsudkem mění předchozí rozhodnutí o výchově nezletilého (rozsudek Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 4. 5. 2016, č.j. 0 P 33/2016-60) a o úpravě styku stěžovatele s ním (rozsudek okresního soudu ze dne 31. 8. 2017, č.j. 0 P 148/2017-129).
Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře (dále jen „krajský soud“) rozsudkem ze dne 10. 6. 2021, č.j. 15 Co 117/2021-351, rozsudek okresního soudu změnil tak, že návrh stěžovatele na svěření nezletilého do střídavé péče rodičů zamítl a rozsudek okresního soudu ze dne 31. 8. 2017 ve výrocích o úpravě styku stěžovatele s nezletilým změnil tak, že stěžovatel je oprávněn se s nezletilým stýkat každý sudý týden v roce tak, že si ho převezme v bydlišti matky ve středu v 9:30 hodin a tamtéž ho matce předá v neděli nejpozději do 18:00 hodin, a v rozsudku blíže specifikovaným způsobem o Vánocích a v měsících červenec a srpen (výrok I.). Výroky II. a III. pak krajský soud rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Dle §63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), ve spojení s §469 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a §892 odst. 3 a §943 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že rodič nemůže dítě zastoupit, jestliže by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi ním a dítětem. V takovém případě jmenuje soud dítěti opatrovníka.
V řízení o ústavní stížnosti má nezletilý postavení vedlejšího účastníka. Protože jeho zákonní zástupci jsou také účastníky (resp. vedlejšími účastníky) řízení o ústavní stížnosti, může dojít ke střetu jejich zájmů. Ústavní soud proto nezletilému ustanovil opatrovníka schopného hájit jeho zájmy v řízení o ústavní stížnosti. S ohledem na povahu věci se jeví jako nejvhodnější opatrovník příslušný orgán vykonávající sociálněprávní ochranu dětí (v tomto případě město H.), který nezletilého zastupoval již v řízení před obecnými soudy. Proto Ústavní soud rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 8. března 2022
Vojtěch Šimíček v. r.
předseda senátu