ECLI:CZ:US:2022:4.US.2075.22.1
sp. zn. IV. ÚS 2075/22
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Josefa Fialy a soudců Jana Filipa a Radovana Suchánka (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. L., zastoupeného Mgr. Dušanem Havlenou, advokátem, sídlem Nad Vdovečkem 1206, Blatná, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. dubna 2022 č. j. 70 Co 109/2022-208, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a Z. L. a nezletilých J. L. a O. L., jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Nezletilým vedlejším účastníkům se opatrovníkem pro zastupování v řízení o ústavní stížnosti jmenuje Úřad městské části Praha 7, sídlem U Průhonu 1338/38, Praha 7 - Holešovice.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky a §72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí s tvrzením, že jím byla porušena jeho ústavně zaručená práva podle čl. 10 odst. 2, čl. 32 odst. 4 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod; namítá též porušení čl. 3 a 18 Úmluvy o právech dítěte.
2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že Obvodní soud pro Prahu 7 (dále jen "obvodní soud") rozsudkem ze dne 27. 1. 2022 č. j. 9 P 31/2021-179 snížil výživné stanovené stěžovateli rozsudkem obvodního soudu ze dne 29. 1. 2020 č. j. 25 P 81/2019-98 ode dne 1. 5. 2021 pro nezletilého J. na částku 4 000 Kč měsíčně a pro nezletilého O. na částku 5 000 Kč měsíčně (I. výrok). Nezletilé svěřil do střídavé péče rodičů (stěžovatele a vedlejší účastnice) se střídáním v týdenním intervalu s tím, že k předávání nezletilých bude docházet ve školním a předškolním zařízení; dále upravil péči o prázdninách a svátcích (II. výrok). Zbývajícími výroky uložil oběma rodičům povinnost přispívat na výživu nezletilých tam specifikovanými částkami, rozhodl, že se tímto mění rozsudek obvodního soudu č. j. 25 P 81/2019-98 a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (III. až VI. výrok).
3. K odvolání vedlejší účastnice rozhodl Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") napadeným rozsudkem tak, že se rozsudek obvodního soudu v I. výroku o snížení výživného stěžovateli potvrzuje, v II. výroku se mění tak, že se návrh stěžovatele na svěření nezletilých do střídavé péče rodičů zamítá, a že stěžovatel je oprávněn se s nezletilými stýkat v každém sudém týdnu od čtvrtka po skončení výuky do neděle 18:00 hod. a v každém lichém týdnu od středy po skončení výuky do čtvrtka do 18:00 hod. s tím, že si nezletilé převezme v předškolním a školním zařízení, případně v bydlišti vedlejší účastnice, pokud nezletilí daný den nebudou v takovém zařízení, a předá je zpět v bydlišti vedlejší účastnice; dále upravil styk o prázdninách a svátcích. V napadených výrocích III. a IV. o povinnosti rodičů přispívat na výživu nezletilých městský soud rozsudek obvodního soudu zrušil a v V. výroku o změně původní úpravy ho potvrdil (I. výrok). Konečně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů před soudy obou stupňů (II. výrok).
4. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá, že rozhodnutí městského soudu není řádně odůvodněno a je v rozporu s aktuální judikaturou Ústavního soudu. Přesto, že městský soud uzavřel, že svěření nezletilých do střídavé péče rodičů v podstatě nic nebrání, rozhodl výše uvedeným způsobem pouze s poukazem na přání nezletilých, kteří dle názoru soudu upřednostňují jako primární pečovatelku vedlejší účastnici a ke stěžovateli chtějí pouze dojíždět. Stěžovatel připomíná, že střídavá péče probíhala tzv. na zkoušku již před rozhodnutím obvodního soudu a nezletilí si na ni zvykli. Městský soud se však nekriticky přiklonil k jejich vyjádřením, aniž zkoumal jejich důvody, a aniž se zabýval citovým působením vedlejší účastnice na nezletilé, kterým je teprve 6 a 9 let. Soud rovněž neuvedl, co by měl stěžovatel ještě více udělat pro to, aby mohlo být o střídavé péči uvažováno alespoň v budoucnu, když sám potvrdil, že pro ni byly splněny podmínky již nyní. Střídavá péče měla být zachována, byť případně v jakémsi nerovnoměrném modelu, jak ostatně navrhoval opatrovník nezletilých. Stěžovatel dále poukazuje na závěry nálezu ze dne 3. 5. 2022 sp. zn. I. ÚS 3065/21, s nímž je napadené rozhodnutí v rozporu.
5. Podle §469 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, §892 odst. 3 a §943 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nemůže-li dítě (z důvodů kolize zájmů v řízení) zastoupit žádný z rodičů, jmenuje soud dítěti opatrovníka, který bude dítě v řízení zastupovat. Opatrovníkem jmenuje zpravidla orgán sociálně-právní ochrany dětí.
6. V řízení o ústavní stížnosti mají nezletilí postavení vedlejších účastníků řízení a jejich zákonní zástupci jsou v postavení účastníka řízení a vedlejší účastnice řízení. Protože by mohlo dojít ke střetu jejich zájmů, je nutno nezletilým ustanovit kolizního opatrovníka. Ústavní soud proto rozhodl usnesením tak, jak je uvedeno ve výroku.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 13. září 2022
Josef Fiala, v. r.
předseda senátu