ECLI:CZ:US:2022:4.US.2131.22.1
sp. zn. IV. ÚS 2131/22
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatele Karla Fryče, zastoupeného Mgr. Martinou Křížkovou, LL.M., advokátkou, sídlem Karlovo náměstí 559/28, Praha 2 - Nové Město, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 19. května 2022 č. j. 27 C 300/2021-48, za účasti Obvodního soudu pro Prahu 6, jako účastníka řízení, a obchodní společnosti MALINA - VRŠE, s. r. o., sídlem Zachrašťany 123, jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Skutkové okolnosti věci a obsah napadeného rozhodnutí
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá, aby bylo zrušeno rozhodnutí označené v záhlaví s tvrzením, že jím bylo porušeno právo na soudní ochranu zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
2. Z obsahu ústavní stížnosti a napadeného rozhodnutí se podává, že Obvodní soud pro Prahu 6 (dále jen "obvodní soud") napadeným rozsudkem rozhodl o žalobě vedlejší účastnice na zaplacení ceny za provedenou opravu převodovky a po provedeném dokazování uložil stěžovateli povinnost zaplatit vedlejší účastnici částku 3 194,40 Kč s příslušenstvím (I. výrok) a nahradit náklady řízení (II. výrok). V odůvodnění napadeného rozsudku uvedl, že nevyhověl žádosti stěžovatele na odročení jednání (ze zdravotních důvodů), neboť jeho žádost neshledal odůvodněnou. Z předložené lékařské zprávy nevyplývalo, že by stěžovatel nebyl schopen chůze a nemohl se tak dostavit k soudnímu jednání, příp. udělit plnou moc třetí osobě k zastoupení v řízení.
II.
Argumentace stěžovatele
3. Stěžovatel poukazuje na nesprávný procesní postup obvodního soudu, který ve věci rozhodl, aniž by vyhověl jeho žádosti ze dne 8. 5. 2022 o odročení nařízeného jednání. Stěžovatel namítá, že mu obvodní soud upřel právo na to, aby jeho věc byla projednána v jeho přítomnosti (čl. 36 odst. 1 Listiny). Uvádí, že se z jednání řádně omluvil a doložil skutečnost, že v osobní účasti na ústním jednání před obvodním soudem mu bránily zdravotní důvody.
4. Obvodnímu soudu stěžovatel dále vytýká, že neprovedl navržený důkaz výslechem svědka k prokázání tvrzení, že smlouva o opravě převodovky uzavřena nebyla.
III.
Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem
5. Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny zákonem stanovené náležitosti a zda jsou dány podmínky projednání ústavní stížnosti stanovené Ústavou a zákonem o Ústavním soudu. V posuzované věci dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost není přípustná.
6. Podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§72 odst. 3 téhož zákona); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§72 odst. 4 téhož zákona)
7. Podle §229 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, žalobou pro zmatečnost může účastník napadnout pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo jeho pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, byla-li mu v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem; totéž platí, jde-li o pravomocný rozsudek soudu prvního stupně, proti němuž není odvolání přípustné podle §202 odst. 2 téhož zákona.
8. V posuzované věci směřuje ústavní stížnost proti rozsudku soudu prvního stupně, proti němuž není odvolání přípustné podle §202 odst. 2 občanského soudního řádu, a stěžovatel v ní namítá, že mu nesprávným postupem soudu (soud nevyhověl jeho návrhu na odročení jednání) byla odňata možnost jednat před tímto soudem.
9. Stěžovatel opomíjí, že měl k dispozici k ochraně svých práv ještě mimořádný opravný prostředek, a to žalobu pro zmatečnost. Jak vyplývá z ústavní stížnosti (a jak Ústavní soud ověřil z databáze Infosoud.cz), stěžovatel žalobu pro zmatečnost proti napadenému rozsudku obvodního soudu nepodal a tento procesní prostředek nevyčerpal (§72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu). Z tohoto důvodu je jeho ústavní stížnost podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustná.
10. Na základě těchto zjištění Ústavní soud odmítl ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. září 2022
Josef Fiala v. r.
soudce zpravodaj