infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 22.05.2023, sp. zn. I. ÚS 1286/23 [ usnesení / JIRSA / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2023:1.US.1286.23.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2023:1.US.1286.23.1
sp. zn. I. ÚS 1286/23 Usnesení Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti korporace MVM TECHNIK s. r. o., se sídlem v Karlových Varech, Chebská 38/5, zastoupené JUDr. Tomášem Nielsenem, advokátem se sídlem v Praze 1, Dlouhá 618/14, proti postupu Nejvyššího soudu ve věci vedené pod sp. zn. 23 Cdo 1300/2022, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: 1. Stěžovatelka podala dne 24. 3. 2022 prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5 dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 53 Co 200/2021-1680 ze dne 20. 1. 2022 (ve věci o zaplacení 3 280 000 Kč s příslušenstvím), které bylo Nejvyššímu soudu doručeno dne 2. 5. 2022. Spolu s dovoláním podala stěžovatelka návrh na odklad vykonatelnosti rozhodnutí ve smyslu §243 písm. a) občanského soudního řádu. 2. Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá ochrany svých ústavně zaručených práv podle čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, které měl Nejvyšší soud porušit tím, že navzdory urgenci stěžovatelky ani po uplynutí více než jednoho roku nerozhodl o jejím návrhu na odklad vykonatelnosti Městského soudu v Praze č. j. 53 Co 200/2021-1680 ze dne 20. 1. 2022. Stěžovatelka má přitom zájem na tom, aby Nejvyšší soud rozhodl o otázce odkladu vykonatelnosti co nejdříve, neboť proti stěžovatelce již byla zahájena exekuce; proto ji s odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3425/16 ze dne 23. 8. 2017 (N 154/86 SbNU 563) navrhuje, aby Ústavní soud Nejvyššímu soudu uložil, aby bez zbytečných průtahů rozhodl o podaném návrhu na odklad vykonatelnosti. 3. Dříve než lze věcně posoudit ústavní stížnost, je třeba zkoumat, zda jsou k jejímu projednání dány podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). 4. Podle §75 odst. 1 ve spojení s §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (vyjma návrhu na obnovu řízení). Ústavní stížnost je založena na zásadě její subsidiarity k jiným zákonným procesním prostředkům; to znamená, že ústavní stížnost je třeba pojímat jako krajní prostředek k ochraně práva, který nastupuje teprve tehdy, není-li možná náprava postupy před jinými orgány veřejné moci, tedy pokud byly vyčerpány všechny zákonné procesní prostředky obrany. 5. Již v citovaném nálezu sp. zn. III. ÚS 3425/16 Ústavní soud dospel k závěru, že brojila-li tamější stěžovatelka proti tomu, že Nejvyšší soud po dobu téměř celého roku nerozhodl o jejím návrhu na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí, představuje návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu podle §174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o soudech a soudcích"), procesní prostředek ochrany práv ve smyslu §75 odst. 1 zákona o Ústavním soud, jehož nevyužití má za následek nepřípustnost ústavní stížnosti (bod 22 odůvodnění nálezu). 6. Má-li tedy stěžovatelka v nyní posuzované věci za to, že dochází k průtahům, má k dispozici procesní prostředek k odstranění průtahů v řízení před obecnými soudy, a to právě návrh podle §174a zákona o soudech a soudcích (srov. např. nález sp. zn. I. ÚS 1881/21 ze dne 29. 3. 2022, bod 20, usnesení sp. zn. I. ÚS 3563/22 ze dne 24. 1. 2023, bod 20, či usnesení sp. zn. III. ÚS 1799/22 ze dne 31. 1. 2023, bod 12; všechna rozhodnutí jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz). Z obsahu ústavní stížnosti však nevyplývá, že by stěžovatelka výše uvedeného postupu před podáním ústavní stížnosti využila (a brojila proti tomu ústavní stížností). Za dané procesní situace, kdy stěžovatelka řádně nevyčerpala všechny procesní prostředky k ochraně svých práv, je ústavní stížnost nepřípustná. 7. Ústavní soud dále zvažoval, zda nyní posuzovanou věc provázejí takové mimořádné okolnosti, jež by mohly svědčit pro naplnění podmínek předjímaných §75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu (k této otázce srov. např. body 10 až 13 usnesení sp. zn. I. ÚS 1353/21 ze dne 31. 8. 2021) - žádné však nezjistil. Je především věcí stěžovatele, aby v ústavní stížnosti nutný "přesah vlastních zájmů" řádně, přesvědčivě a s využitím judikatury zdejšího soudu vyložil [srov. stanovisko pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 58/23 ze dne 7. 2. 2023 (57/2023 Sb.), bod 33]; nicméně stěžovatelka tyto výjimečné okolnosti netvrdí a ani se aplikace předmětného ustanovení nedovolává. 8. V odkazovaném nálezu sp. zn. III. ÚS 3425/16 Ústavní soud přisvědčil tamější stěžovatelce, že je naplněn předpoklad přijetí ústavní stížnosti podle §75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, neboť výsledek daného řízení mohl mít dopad na právní postavení řady stávajících účastníků řízení před dovolacím soudem, a to v situaci, kdy s ohledem na dlouholetou neměnnou praxi Nejvyššího soudu (spočívající v tom, že Nejvyšší soud návrhu na odklad vykonatelnosti buď vyhoví, nebo o něm nerozhoduje), nešlo očekávat, že by v procesním postupu Nejvyššího soudu mohlo dojít k nějaké změně, což vyvolalo pochybnost, zda by vůbec v daném případě mohl být návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu považován za "efektivní" procesní prostředek ochrany práva, byť obecně tomu tak nepochybně je (bod 22 odůvodnění nálezu). Nyní posuzovaná věc - na rozdíl od citovaného nálezu - obdobné znaky obecnosti, opakovatelnosti a neomezenosti konkrétním případem nevykazuje. 9. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako nepřípustný návrh. 10. Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti bezodkladně, aby stěžovatelka mohla bez dalších zbytečných průtahů využít jí dostupný právní prostředek (viz body 5 a 6 výše), jímž může docílit ochrany svých ústavně zaručených práv. Nebude-li stěžovatelka ani následně s postupem Nejvyššího soudu spokojena, nic jí nebude bránit v podání ústavní stížnosti nové. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 22. května 2023 Jaromír Jirsa v. r. soudce zpravodaj

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2023:1.US.1286.23.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka I. ÚS 1286/23
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 22. 5. 2023
Datum vyhlášení  
Datum podání 12. 5. 2023
Datum zpřístupnění 10. 6. 2023
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - PO
Dotčený orgán SOUD - NS
Soudce zpravodaj Jirsa Jaromír
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro nepřípustnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy
  • 6/2002 Sb., §174a
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva/návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu
Věcný rejstřík  
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-1286-23_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 124020
Staženo pro jurilogie.cz: 2023-07-01