ECLI:CZ:US:2023:1.US.1714.23.1
sp. zn. I. ÚS 1714/23
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Radovana Suchánka (soudce zpravodaje) a soudců Josefa Baxy a Josefa Fialy o ústavní stížnosti stěžovatelky Minh Thu Phamové, zastoupené Mgr. Ondřejem Fialou, advokátem, sídlem Václavské náměstí 808/66, Praha 1 - Nové Město, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. dubna 2023 č. j. 14 A 227/2021-91 a rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. února 2023 č. j. 9 As 72/2022-33, za účasti Městského soudu v Praze a Nejvyššího správního soudu jako účastníků řízení, a Univerzity Karlovy, sídlem Ovocný trh 560/5, Praha 1 - Staré Město, jako vedlejší účastnice, o vyloučení soudců Pavla Šámala a Jana Wintra z projednávání a rozhodování věci, takto:
Soudci Pavel Šámal a Jan Wintr nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 1714/23.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností podle §72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhá zrušení shora uvedených rozhodnutí ve věci soudního přezkumu rozhodnutí rektora Univerzity Karlovy o poplatku za delší dobu studia na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Přípisem ze dne 8. 8. 2023, doručeným předsedovi IV. senátu, soudce Jan Wintr předložil spis k rozhodnutí o tom, zda je vyloučen z projednávání a rozhodování věci pro svůj pracovněprávní vztah k vedlejší účastnici. Uvedl, že objektivní pochybnost o jeho nestrannosti může vyplývat z toho, že je dlouholetým akademickým pracovníkem Právnické fakulty Univerzity Karlovy, byl členem jejího vedení i členem kolegia děkana. Přípisem ze dne 26. 7. 2023, doručeným předsedovi IV. senátu, upozornil na své akademické působení na téže fakultě také soudce Pavel Šámal, který současně uvedl, že se podjatým být necítí. Shodně jako soudce Jan Wintr požádal o to, nechť ve věci případného vyloučení rozhodne IV. senát, příslušný podle rozvrhu práce.
2. Podle §36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je soudce vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Ústavní soud současně ve své vlastní rozhodovací praxi o vyloučení soudců opakovaně uvedl, že výčet těchto vztahů má sestupnou tendenci co do potenciálu vztahu založit podjatost soudce či zdání podjatosti a je zapotřebí tyto vztahy náležitě rozlišit (usnesení ze dne 26. 8. 2014 sp. zn. II. ÚS 808/13). Za vztah s největším potenciálem je považován vztah k věci samotné, potenciál menší má pak vztah k vedlejším účastníkům. K vyloučení soudců na základě vztahu k vedlejší účastnici je tak třeba přistupovat obezřetněji a zdrženlivěji než v případě vztahu k věci či účastníkům. Vztah soudců k vedlejší účastnici je proto třeba posoudit ze dvou vzájemně se prolínajících hledisek, a to jaká je povaha tohoto vztahu, a zda jde o vztah relevantní, tzn. dosahuje v tomto směru určité nezbytné intenzity [nález sp. zn. II. ÚS 105/01 ze dne 3. 7. 2001 (N 98/23 SbNU 11)].
3. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci; příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (srov. čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod). Nestrannost soudce je třeba posuzovat jednak z hlediska subjektivního, jež vychází z osobního vztahu soudce k účastníkům řízení či k věci, tak i z hlediska objektivního, tj. zda soudce skýtá veřejně dostatečné záruky, vylučující legitimní pochybnosti o jeho nepodjatosti. K závěru o podjatosti musí existovat rozumně opodstatněná obava, že soudce není zcela nestranný. Na druhé straně se soudce jako nestranný také musí veřejně "jevit".
4. Otázkou nestrannosti soudce v obdobné věci jako je posuzována nyní, se Ústavní soud již zabýval v usnesení ze dne 28. 8. 2019 sp. zn. I. ÚS 2389/19. V něm shledal, že důvodem pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodování ústavní stížnosti, v konečném důsledku směřující proti poplatku za delší studium na vysoké škole, resp. jejímu exekučnímu vymáhání, není skutečnost, že soudce působí na téže univerzitě jako akademický pracovník, a v minulosti působil rovněž jako vedoucí jedné z jejích kateder na právnické fakultě. Ke stejnému závěru dospěl Ústavní soud i v nyní posuzované věci, když neshledal důvod se od standardů vytyčených svými předchozími rozhodnutími odchýlit.
5. Soudci Pavel Šámal a Jan Wintr působí na jedné z fakult vedlejší účastnice jako akademičtí pracovníci. Z obsahu spisu nevyplývá, že by se podíleli na vedení správního řízení ve věci stanovení poplatku za delší studium, či snad na zastupování účastnice v navazujících soudních řízeních. Rozhodnutí ve věci poplatků spojených se studiem navíc vydal rektor vedlejší účastnice, nikoliv její právnická fakulta, na které dotyční soudci pedagogicky působí. Sama stěžovatelka nadto vůči těmto soudcům námitku podjatosti nevznesla, jakkoliv jí jako studentce posledního ročníku Právnické fakulty Univerzity Karlovy muselo být zřejmé, že tito na téže fakultě jako profesoři pracují. Již v předchozím bodě odkazovaném usnesení Ústavní soud podotkl, že "u soudce Ústavního soudu není možné předpokládat absenci jakýchkoli dřívějších či dosud trvajících profesních vztahů". Ostatně samotný zákon o Ústavním soudu tento typ kolegiálních vztahů u ústavních soudců připouští, když podle jeho §4 odst. 2 je výkon soudce slučitelný s vědeckou, pedagogickou, literární nebo uměleckou činností, pokud taková činnost není na újmu funkce soudce, jejího významu a důstojnosti a neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost rozhodování Ústavního soudu.
6. Ze shora uvedených důvodů proto IV. senát, který je podle §10 odst. 1 rozvrhu práce Ústavního soudu na období od 1. 1. 2023 (Org. 01/23 v účinném znění), příslušným k vyloučení soudce I. senátu, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku usnesení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. září 2023
Radovan Suchánek
předseda senátu