ECLI:CZ:US:2023:1.US.2717.23.1
sp. zn. I. ÚS 2717/23
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Šámala (soudce zpravodaje) a soudců Jaromíra Jirsy a Jana Wintra o ústavní stížnosti stěžovatelky Hany Hůďové, zastoupené JUDr. Václavem Hajšmanem, advokátem, sídlem náměstí Republiky 204/30, Plzeň, proti usnesení Okresního soudu v Domažlicích ze dne 15. června 2023 č. j. 10 Sd 4/2023-24, usnesení Okresního soudu v Domažlicích ze dne 17. července 2023 č. j. 10 Sd 5/2023-14 a usnesení Okresního soudu v Domažlicích ze dne 17. srpna 2023 č. j. 10 Sd 7/2023-12, za účasti Okresního soudu v Domažlicích, jako účastníka řízení, a Jozefa Šufliarského a Moniky Šufliarské, jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí s tvrzením, že jimi došlo k porušení jejích ústavně zaručených základních práv a svobod zakotvených v čl. 11 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod.
2. Z ústavní stížnosti a předložených podkladů se podává, že stěžovatelka je v postavení žalované účastnicí řízení vedeného u Okresního soudu v Domažlicích (dále jen "okresní soud") pod sp. zn. 20 C 104/2023, ve kterém se vedlejší účastníci domáhají zpřístupnění bytu, který jim stěžovatelka prodala na základě kupní smlouvy uzavřené dne 28. 2. 2020. V záhlaví specifikovanými usneseními přijal okresní soud od vedlejších účastníků (složitelů) ve prospěch stěžovatelky do úschovy vždy finanční částku 10 000 Kč, neboť byla zpochybněna platnost zmíněné kupní smlouvy z důvodu odstoupení od smlouvy ze strany stěžovatelky.
3. Po nabytí právní moci byla napadená usnesení okresního soudu doručena stěžovatelce (jejímu právnímu zástupci) v souladu s §292 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle kterého po právní moci rozhodnutí o přijetí do úschovy je účastníkem také ten, pro koho jsou peníze, cenné papíry nebo jiné věci určeny (dále jen "příjemce"), a ten, kdo uplatňuje právo na předmět úschovy. Usnesení okresního soudu ze dne 15. 6. 2023 č. j. 10 Sd 4/2023-24 bylo stěžovatelce doručeno dne 26. 7. 2023, usnesení okresního soudu ze dne 17. 7. 2023 č. j. 10 Sd 5/2023-14 bylo doručeno dne 23. 8. 2023 a usnesení okresního soudu ze dne 17. 8. 2023 č. j. 10 Sd 7/2023-12 bylo doručeno dne 21. 9. 2023.
II.
Argumentace stěžovatelky
4. Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá, že proti vedlejším účastníkům jsou vedeny exekuce a že obecné soudy nemohou pomáhat dlužníku, který je v exekuci a nesmí nakládat se svým majetkem, splnit dluh přijetím dlužné částky do soudní úschovy. Tvrdí, že vedlejší účastníci využívali k úhradám kupní ceny účet jejich nezletilého syna, což je podle ní v rozporu se zákonem. Poté, co okresní soud doručil stěžovatelce napadená pravomocná rozhodnutí, právní zástupce stěžovatelky na ně reagoval podněty k vrácení předmětu úschovy vedlejším účastníkům (složitelům), na které okresní soud stěžovatelce sdělil, že se jimi nebude věcně zabývat. Tím podle stěžovatelky porušil její základní práva.
III.
Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem
5. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení. Shledal, že ústavní stížnost proti usnesením okresního soudu ze dne 17. 7. 2023 č. j. 10 Sd 5/2023-14 a ze dne 17. 8. 2023 č. j. 10 Sd 7/2023-12 byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou, která byla účastnicí řízení, v nichž byla vydána rozhodnutí napadená v ústavní stížnosti. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je právně zastoupena v souladu s §29 až 31 zákona o Ústavním soudu a její ústavní stížnost je přípustná (§75 odst. 1 téhož zákona a contrario), neboť vyčerpala všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva.
6. Jde-li o usnesení okresního soudu ze dne 15. 6. 2023 č. j. 10 Sd 4/2023-24, Ústavní soud shledal, že ústavní stížnost proti němu je opožděná [§43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu]. Podle §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Zmíněné rozhodnutí bylo stěžovatelce doručeno dne 26. 7. 2023 a ústavní stížnost proti němu byla podána dne 11. 10. 2023, tedy po lhůtě stanovené v §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu.
IV.
Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti
7. Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy), který stojí mimo soustavu obecných soudů (čl. 91 odst. 1 Ústavy). Vzhledem k tomu jej nelze, vykonává-li svoji pravomoc tak, že podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému soudnímu rozhodnutí, považovat za další, "superrevizní" instanci v systému obecné justice, oprávněnou vlastním rozhodováním (nepřímo) nahrazovat rozhodování obecných soudů. Jeho úkolem je "toliko" přezkoumat ústavnost napadených soudních rozhodnutí, jakož i řízení, které jejich vydání předcházelo. Proto nutno vycházet (mimo jiné) z pravidla, že vedení řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu, výklad podústavního práva a jeho aplikace na jednotlivý případ je v zásadě věcí obecných soudů a o zásahu Ústavního soudu do jejich rozhodovací činnosti lze uvažovat za situace, kdy je jejich rozhodování stiženo vadami, které mají za následek porušení ústavnosti (tzv. kvalifikované vady). O jaké vady přitom jde, lze zjistit z judikatury Ústavního soudu.
8. Ze shora uvedeného §292 zákona o zvláštních řízeních soudních (sub bod 3) plyne, že proti rozhodnutí o přijetí do úschovy je oprávněn podat odvolání toliko složitel, přičemž je třeba zdůraznit, že jakékoliv podněty směřující vůči pravomocnému soudnímu rozhodnutí jsou z hlediska právní moci takového rozhodnutí irelevantní.
9. Okresní soud v napadených rozhodnutích jasně a srozumitelně zdůvodnil, proč uzavřel, že jsou splněny podmínky pro přijetí finančních prostředků do úschovy soudu. Konstatoval, že byla prokazatelně zpochybněna platnost kupní smlouvy ze dne 28. 2. 2020 z důvodu odstoupení od smlouvy ze strany stěžovatelky. Poukázal na to, že otázka platného odstoupení od smlouvy je řešena jako otázka předběžná v řízení vedeném u okresního soudu pod sp. zn. 20 C 104/2023, ve kterém se vedlejší účastníci (složitelé, žalobci) domáhají po stěžovatelce (příjemkyni, žalované) zpřístupnění nemovitosti, která byla předmětem uvedené kupní smlouvy, a předání klíčů. S ohledem na důvodné pochybnosti o tom, kdo je věřitelem, byly finanční hotovosti, které složitelé složili na účet okresního soudu, přijaty do úschovy.
10. Požadavek stěžovatelky, aby okresní soud vrátil předměty úschovy vedlejším účastníkům (složitelům), je bezpředmětný, stejně jako námitky týkající se údajné pomoci dlužníku, který je v exekuci. Jak správně uvedl okresní soud k podnětům právního zástupce stěžovatelky, účelem řízení o úschovách není řešit spory mezi osobami, které uplatňují právo k předmětu úschovy. Ústavní soud proto v postupu okresního soudu nespatřuje žádné znaky neústavního pochybení.
11. Ústavní soud posoudil ústavní stížnost z hlediska kompetencí daných mu Ústavou, tj. z pozice soudního orgánu ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy). Protože ze shora uvedených důvodů nezjistil namítané porušení základních práv stěžovatelky (viz sub 1), ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků zčásti odmítl podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný a zčásti podle §43 odst. 1 písm. b) zákona o ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 31. října 2023
Pavel Šámal v. r.
předseda senátu