ECLI:CZ:US:2023:1.US.3009.23.1
sp. zn. I. ÚS 3009/23
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Wintrem o ústavní stížnosti Silvie Mirgové, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 10 Ads 123/2023-26 ze dne 11. 9. 2023, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Stěžovatelka ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 13. 11. 2023, prostřednictvím Mgr. Václava Voříška, advokáta se sídlem Pod kaštany 245/10, Praha 6, podle svých slov napadá v návětí uvedené rozhodnutí, protože její kasační stížnost byla zamítnuta z formalistických důvodů. Mgr. Václav Voříšek uvedl, že podle pokynu stěžovatelky staršího data ji zastupuje, ačkoli se mu zatím nepodařilo obstarat plnou moc, neboť stěžovatelka je fakticky neznámého pobytu, avšak nelze vyloučit, že se mu plnou moc podaří obstarat.
2. Podání nesplňuje náležitosti stanovené pro ústavní stížnost v zákoně č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Stěžovatelka především není zastoupena advokátem, neboť Ústavnímu soudu nebyla doručena žádná plná moc (§30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Ústavní stížnost neobsahuje vylíčení rozhodných skutečností ani žádnou další argumentaci [§34 odst. 1 a §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu] a není k ní přiložena kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva (§72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu).
3. Obecně platí, že Ústavní soud činí opatření k odstranění vad návrhu, neboť smyslem výzvy a určení lhůty podle §41 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučení účastníků řízení o jim neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem. Teprve nepodaří-li se vady odstranit, je návrh odmítnut.
4. V nynějším případě však Ústavní soud konstatuje, že stěžovatelka v minulosti podala prostřednictvím téhož advokáta již dvakrát ústavní stížnost, přičemž z obsahu daných podání je patrné, že si je zákonných náležitostí návrhu vědoma. Náležitého poučení se stěžovatelce prostřednictvím Mgr. Václava Voříška dostalo naposledy 25. 7. 2023 ve věci sp. zn. I. ÚS 1597/23, tedy přibližně 3,5 měsíce před podáním nynější ústavní stížnosti.
5. V řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o zákonných náležitostech návrhu dostávalo téže stěžovatelce vždy v každém individuálním řízení, stalo-li se tak v případech předchozích. Je nepochybné, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat informaci o zákonných požadavcích návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem. Setrvání na požadavku vždy nového a stejného poučení je postupem nehospodárným a formalistickým (viz recentně např. řízení sp. zn. I. ÚS 2110/23, II. ÚS 2111/23 a další). V tomto konkrétním řízení je přitom obdobně jako v řízení vedeném pod sp. zn. I. ÚS 1597/23 z obsahu ústavní stížnosti nepochybné, že stěžovatelka si je vědoma své povinnosti doložit zvláštní plnou moc udělenou advokátovi pro zastupování v řízení před Ústavním soudem. Konstatování advokáta, že "nelze vyloučit, že se mu plnou moc podaří obstarat", na této zákonné povinnosti nic nemění.
6. Pro neefektivitu dalšího poučování proto v posuzované věci soudce zpravodaj přiměřeným použitím §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. prosince 2023
Jan Wintr, v. r.
soudce zpravodaj