ECLI:CZ:US:2023:2.US.3103.23.1
sp. zn. II. ÚS 3103/23
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem o ústavní stížnosti stěžovatelů Ing. Jaromíra Houžvičky a Jana Houžvičky, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2023 č. j. 24 Cdo 2619/2023-37, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 4. 2023 č. j. 5 Co 2/2023-23 a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 10. 2022 č. j. 16 C 20/2022-15, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Dne 22. 11. 2023 byla Ústavnímu soudu doručena blanketní ústavní stížnost, kterou se stěžovatelé domáhali zrušení v záhlaví uvedených usnesení.
2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Nejsou-li tyto náležitosti splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě.
3. Návrh stěžovatelů trpí zjevnou vadou, neboť stěžovatelé nejsou zastoupeni advokátem.
4. Úřední činností bylo zjištěno, že stěžovatelé se již mnohokrát obrátili na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnými vadami a na jejich nedostatky byli opakovaně upozorňováni s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti (např. ve věcech vedených pod sp. zn. III. ÚS 62/18, sp. zn. II. ÚS 63/18, sp. zn. II. ÚS 64/18, sp. zn. IV. ÚS 2542/18, sp. zn. I. ÚS 3825/18, sp. zn. IV. ÚS 4330/18 a dalších). Ústavní soud nemá pochybnosti o tom, že stěžovatelé již byli řádně seznámeni s požadavky kladenými na návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupeni advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti.
5. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, neodstranil-li navrhovatel vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo již v předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovatelům zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický. Tento předpoklad je u stěžovatelů evidentně naplněn.
6. Z výše uvedených důvodů se Ústavní soud uchýlil k přiměřenému použití §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. listopadu 2023
Tomáš Lichovník v. r.
soudce zpravodaj