ECLI:CZ:US:2023:2.US.470.22.1
sp. zn. II. ÚS 470/22
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Tomáše Lichovníka, a soudců soudce Davida Uhlíře (soudce zpravodaj) a Jana Svatoně ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů 1) Mgr. Michaely Horynové, 2) Roberta Horyny, zastoupených prof. JUDr. Martinem Kopeckým, CSc., advokátem, se sídlem Praha 1, Revoluční 24, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. ledna 2022, č. j. 1 As 199/2021-58, za účasti Nejvyššího správního soudu jako účastníka řízení, a 1) Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, se sídlem Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové, 2) Jiřího Bělky, zastoupeného JUDr. Janem Malým, advokátem se sídlem Sokolovská 49, Praha, 3) Statutárního město Hradec Králové, se sídlem Československé armády 408, Hradec Králové, a 4) Radky Bělkové Tučové, jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Řízení se přerušuje.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností se stěžovatelé domáhají zrušení usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 1. 2022, č. j. 1 As 199/2021-58, kterým byla odmítnuta jejich kasační stížnost podle §46 odst. 1 písm. a) ve spojení s §120 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen "s. ř. s.") pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení, resp. že předmět řízení odpadl. Stěžovatelé mají za to, že napadeným rozhodnutím Nejvyšší správní soud nezákonně zbavil stěžovatele práva na projednání jejich věci před soudem a v rozporu s čl. 90 Ústavy a čl. 36 Listiny základních práv a svobod.
2. Předmětem řízení o ústavní stížnosti je právo na přístup k Nejvyššímu správnímu soudu v situaci, kdy po napadeném zrušujícím rozsudku krajského soudu rozhodly správní orgány novým rozhodnutím. Klíčovou se stala otázka, zda odmítnutí takové kasační stížnosti s odkazem na §46 odst. 1 písm. a) ve spojení s §120 s. ř. s. (tedy pro odpadnutí předmětu řízení), představuje odepření práva na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny.
3. Ústavní stížností napadené usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 1. 2022, č. j. 1 As 199/2021-58, se svými závěry shoduje s řízením vedeným pod sp. zn. 8 Azs 172/2020. Usnesením ze dne 7. 12. 2022, č. j. 8 Azs 172/2020-56, byla posledně citovaná věc postoupena rozšířenému senátu.
4. Systémovou otázku správního soudnictví, která byla nadnesena v ústavní stížnosti, rozhodující senát považuje za zralou pro řešení na půdě Nejvyššího správního soudu prostřednictvím jeho vlastních sjednocujících mechanismů, tj. v řízení rozšířeného senátu ve věci sp. zn. 8 Azs 172/2020.
5. Za daných okolností nejsou splněny podmínky řízení před Ústavním soudem. Ústavní soud proto řízení o ústavní stížnosti přerušuje podle ustanovení §63 zákona o Ústavním soudu, ve spojení s ustanovením §109 odst. 2 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř.") neboť před správními soudy probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí Ústavního soudu.
6. V řízení bude Ústavní soud pokračovat po rozhodnutí rozšířeného senátu. Ústavní soud může v řízení pokračovat i bez návrhu (ustanovení §63 zákona o Ústavním soudu ve spojení s ustanovením §111 odst. 2 o. s. ř.).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 17. dubna 2023
Tomáš Lichovník v. r.
předseda senátu