ECLI:CZ:US:2023:2.US.856.23.1
sp. zn. II. ÚS 856/23
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Svatoněm o ústavní stížnosti stěžovatele P. L., zastoupeného JUDr. Jaroslavem Ortmanem, CSc., advokátem, sídlem Husovo nám. 65/2, Hořovice, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. února 2023 č. j. 67 To 29/2023-100 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 20. prosince 2022 č. j. 16 PP 100/2022-83, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 6, jako účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Stěžovatel svou ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), napadá v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů s tvrzením, že jimi došlo k porušení jeho základních práv zaručených čl. 36 odst. 1 a odst. 5, čl. 37 odst. 2, čl. 39 a čl. 40 odst. 2 a odst. 3 Listiny základních práv a svobod.
2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že Obvodní soud pro Prahu 6 napadeným usnesením rozhodl o podmíněném propuštění stěžovatele a stanovil mu zkušební dobu v délce trvání 6 let, za současného stanovení dohledu probační a mediační služby. K odvolání státního zástupce toto usnesení Městský soud v Praze napadeným usnesením zrušil a žádost stěžovatele o podmíněné propuštění zamítl. Shledal, že stěžovatel prozatím nesplňuje podmínku prognózy vedení řádného života v budoucnu a v současné době nejsou dány ani dostatečné záruky, že se stěžovatel vyvaruje další trestné činnosti.
3. Stěžovatel je přesvědčen, že v jeho případě došlo k porušení práva na spravedlivý proces a obhajobu a v neposlední řadě také k narušení rovnosti procesních stran. Městský soud zcela změnil pohled na možnost podmíněného propuštění, aniž by své rozhodnutí dostatečně odůvodnil. Odůvodnění usnesení městského soudu budí dle stěžovatele dojem, že fakticky nesměřuje na případ stěžovatele, ale na zcela jinou osobu, protože obsahuje řadu skutečností, které se na stěžovatele objektivně nevztahují. Konkrétně se jedná o nesprávný počet pochval, trestů odnětí svobody, za které stěžovatel vykonává trest a o zcela chybně zmiňovanou recidivu, které se stěžovatel nedopustil. Celé rozhodnutí městského soudu se jeví tak, že došlo k přenosu části rozhodnutí z jiné věci. Stěžovatel jej z výše uvedených důvodů považuje za zmatečné a nepřezkoumatelné.
4. Soudce zpravodaj postupem podle §42 odst. 4 zákona o Ústavním soudu zaslal ústavní stížnost k vyjádření účastníkům a vedlejším účastníkům řízení.
5. Městský soud v Praze ve svém vyjádření především uvedl, že usnesením ze dne 26. 6. 2023 č. j. 67 To 208/2023-116 bylo zrušeno v celém rozsahu usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 26. 4. 2023 č. j. 16 PP 35/2023-96 a bylo rozhodnuto podle §88 odst. 1 písm. a) a odst. 3 trestního zákoníku za použití §331 odst. 1 trestního řádu o podmíněném propuštění stěžovatele z výkonu trestu odnětí svobody s tím, že mu byla stanovena zkušební doba v trvání 7 let a dále mu byla uložena povinnost, aby podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil, o čemž je povinen každých šest měsíců informovat soud. Stěžovatel byl proto dne 26. 6. 2023 na příkaz městského soudu z téhož dne podmíněně propuštěn na svobodu z výkonu trestu odnětí svobody v trvání šesti let.
6. Ústavní soud přezkoumal zákonné podmínky pro věcné projednání ústavní stížnosti a shledal, že ústavní stížnost, jinak tyto požadavky splňující, je z části nepřípustná a z části není Ústavní soud k jejímu projednání příslušný.
7. Navrhuje-li stěžovatel petitem ústavní stížnosti zrušení (napadeného) usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 20. 12. 2022 č. j. 16 PP 100/2022-83, přehlíží, že předmětné usnesení bylo zrušeno a nahrazeno (napadeným) usnesením Městského soudu v Praze ze dne 2. 2. 2023 č. j. 67 To 29/2023-100 a Ústavní soud proto není k rozhodování o jeho ústavnosti příslušný.
8. Z ustálené judikatury Ústavního soudu vyplývá požadavek, že ústavní stížnost může zásadně směřovat pouze proti současnému, bezprostřednímu a osobu stěžovatele přímo postihujícímu negativnímu zásahu do jeho ústavně zaručených práv a svobod. Tedy, musejí přetrvávat tvrzené negativní účinky napadených rozhodnutí (případně tzv. jiného zásahu) podle §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu [srov. nález ze dne 22. 5. 1997 sp. zn. III. ÚS 287/96 (N 62/8 SbNU 119), usnesení ze dne 11. 4. 2001 sp. zn. I. ÚS 690/2000, ze dne 28. 5. 2009 sp. zn. IV. ÚS 569/09 a ze dne 15. 8. 2013 sp. zn. III. ÚS 1220/13; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz].
9. Po zvážení obsahu ústavní stížnosti a usnesení městského soudu dospěl Ústavní soud k závěru, že byl-li stěžovatel již z výkonu trestu propuštěn, tvrzený zásah do jeho práv, spočívající v zamítnutí žádosti o podmíněné propuštění, již nadále netrvá a Ústavní soud již nemůže tuto ústavní stížnost projednat.
10. Ústavní soud, aniž by se mohl zabývat meritem věci, předložený návrh stěžovatele odmítl z části podle §43 odst. 1 písm. d) a z části podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 13. září 2023
Jan Svatoň, v. r.
soudce zpravodaj