ECLI:CZ:US:2023:3.US.245.23.1
sp. zn. III. ÚS 245/23
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ludvíka Davida, soudce zpravodaje Pavla Rychetského a soudce Vojtěcha Šimíčka ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky B. T., zastoupené JUDr. Vladimírem Jaškem, Ph.D., LL.M., advokátem, sídlem Pařížská 67/11, Praha 1 - Josefov, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 19. ledna 2023 č. j. 63 T 8/2021-4869, spojené s návrhem na odklad vykonatelnosti, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích, jako účastníka řízení, a Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Vykonatelnost usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 19. ledna 2023 č. j. 63 T 8/2021-4869 se odkládá do právní moci rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích (dále jen "krajský soud") z důvodu porušení ústavně zaručeného práva podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a dále porušení čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky. Současně stěžovatelka navrhla odložit vykonatelnost napadeného usnesení podle §79 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
2. Stěžovatelka byla dříve uznána vinnou zločinem úvěrového podvodu podle §211 odst. 1, 5 písm. c) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, dílem dokonaným a dílem ukončeným ve stádiu pokusu podle §21 odst. 1 trestního zákoníku, za což byla odsouzena mimo jiné k peněžitému trestu ve výši 200 denních sazeb, každé ve výši 1 500 Kč, tj. celkem 300 000 Kč. Odsuzující rozsudek nabyl právní moci dne 20. 10. 2022.
3. Stěžovatelka podala žádost o povolení splátek peněžitého trestu, z něhož již v té době uhradila 100 000 Kč. Zbývajících 200 000 Kč žádala rozvrhnout do měsíčních splátek ve výši 3 500 Kč na dobu pěti let s tím, že by tímto způsobem peněžitý trest uhradila do doby, než uplyne pětiletá zkušební doba podmíněně odloženého trestu odnětí svobody.
4. O žádosti rozhodl krajský soud napadeným usnesením tak, že stěžovatelce povolil splácet peněžitý trest v devíti měsíčních splátkách, konkrétně v osmi splátkách ve výši 22 222 Kč a jedné splátce ve výši 22 224 Kč; splatnost poslední měsíční splátky stanovil ke dni 20. 10. 2023. Uvedl, že nemohl povolit měsíční splátky ve výši navrhované stěžovatelkou, neboť byl vázán ustanovením §342 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, dle něhož lze povolit splácení peněžitého trestu ve splátkách tak, aby byl celý uhrazen nejpozději do jednoho roku od právní moci odsuzujícího rozsudku. Výši splátek proto určil tak, aby byla zbývající část stěžovatelčina peněžitého trestu uhrazena v této lhůtě.
5. V ústavní stížnosti stěžovatelka argumentuje, že krajský soud v její věci aplikoval neplatnou právní úpravu, konkrétně ustanovení §342 odst. 1 trestního řádu ve znění účinném do 30. 9. 2020. Upozorňuje, že od 1. 10. 2020, kdy nabyl účinnosti novelizační zákon č. 333/2020 Sb., dané ustanovení již neobsahuje podmínku splacení peněžitého trestu ve lhůtě jednoho roku; toliko stanoví, že soud může povolit splácení peněžitého trestu v přiměřených měsíčních splátkách. Krajský soud však nijak neposuzoval osobní a majetkové poměry stěžovatelky, nýbrž pouze poukázal na nutnost úhrady peněžitého trestu během jednoho roku od právní moci odsuzujícího rozsudku, přestože tato podmínka již z předmětného ustanovení nevyplývá.
6. Návrh na odklad vykonatelnosti napadeného usnesení odůvodňuje stěžovatelka hrozbou újmy spočívající v přeměně peněžitého trestu v trest odnětí svobody v případě nezaplacení splátky.
7. Podle §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu může Ústavní soud na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění, přiznaného rozhodnutím třetí osobě, znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.
8. V posuzované věci považuje Ústavní soud uvedené podmínky za splněné. Odkladem vykonatelnosti napadeného usnesení nevznikne újma třetím osobám, především osobám poškozeným trestnou činností stěžovatelky. Byť výkon napadeného usnesení nevede bezprostředně k hrozbě přeměny peněžitého trestu v trest odnětí svobody, jak stěžovatelka v ústavní stížnosti naznačuje, má i přesto potenciál závažně zasáhnout do jejích ústavně zaručených základních práv a svobod. Ústavní soud zároveň neshledal rozpor odkladu vykonatelnosti s důležitým veřejným zájmem.
9. Ústavní soud proto návrhu na odklad vykonatelnosti vyhověl, aniž by tím jakkoli předjímal výsledek řízení o ústavní stížnosti.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 1. února 2023
Ludvík David v. r.
předseda senátu