ECLI:CZ:US:2023:4.US.147.23.1
sp. zn. IV. ÚS 147/23
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Filipa a soudců Josefa Fialy a Radovana Suchánka (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky O. B., zastoupené Mgr. Martinou Šamlotovou, advokátkou, sídlem Milady Horákové 1957/13, Brno, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. srpna 2022 č. j. 96 Co 263/2021-611 a rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. května 2021 č. j. 17 Nc 40/2019-360, za účasti Krajského soudu v Ústí nad Labem a Okresního soudu v Ústí nad Labem, jako účastníků řízení, a A. B. a nezletilého M. A. B., jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Nezletilému vedlejšímu účastníkovi M. A. B. se opatrovníkem pro zastupování v řízení o ústavní stížnosti jmenuje Magistrát statutárního města Ústí nad Labem, sídlem Velká Hradební 2336/8, Ústí nad Labem.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a §72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi byla porušena její ústavně zaručená práva podle čl. 10 odst. 1 a 2, čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod; namítá též porušení čl. 3 odst. 1 a čl. 12 Úmluvy o právech dítěte.
2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že Okresní soud v Ústí nad Labem (dále jen "okresní soud") napadeným rozsudkem uložil prvnímu vedlejšímu účastníkovi (otci) přispívat na výživu nezletilého vedlejšího účastníka stanovenou měsíční částku k rukám stěžovatelky (matky) [I. výrok]; dále prvnímu vedlejšímu účastníkovi uložil povinnost uhradit dluh na výživném v měsíčních splátkách spolu s běžným výživným, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku (II. výrok). Dále okresní soud upravil styk prvního vedlejšího účastníka s nezletilým s tím, že si ho převezme v místě bydliště stěžovatelky a po ukončení styku ho předá v tomto místě zpět; rovněž bylo rozhodnuto o povinnosti stěžovatelky nezletilého ke styku připravit (III. výrok). Tím byl změněn rozsudek okresního soudu ze dne 11. 8. 2020 č. j. 17 Nc 40/2019-218 (IV. výrok) a bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (V. výrok).
3. K odvolání obou rodičů rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen "krajský soud") napadeným rozsudkem tak, že rozsudek okresního soudu v I. a IV. výroku potvrdil (I. výrok). Ve II. a III. výroku ho změnil, když nově upravil povinnost prvního vedlejšího účastníka uhradit dluh na výživném a jeho styk s nezletilým. Místem předání nezletilého a jeho převzetí po ukončení styku bylo určeno X a oběma rodičům byly stanoveny povinnosti spojené s uskutečňováním styku (III. výrok). O nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že stát ani účastníci nemají právo na jejich náhradu (IV. a V. výrok).
4. Stěžovatelka v ústavní stížnosti brojí jak proti výši výživného, kterou považuje s ohledem na příjmy prvního vedlejšího účastníka za nedostatečnou, tak proti podmínkám uskutečňování styku prvního vedlejšího účastníka s nezletilým. Soudy se nezabývaly jejími tvrzeními a neprovedly dostatečné dokazování k prokázání okolností, za nichž byla nucena přestěhovat se do Y. Vzhledem k tomu, že místem předání a převzetí nezletilého bylo určeno X, nezletilý bude muset ke každému styku podnikat dlouhou a vyčerpávající cestu z Y do X a zpět (případně ještě dále s prvním vedlejším účastníkem do jeho bydliště v Německu). Nezletilý je aktuálně ve věku 3 a půl roku, přičemž soudy se vůbec nezabývaly posouzením, zda je taková úprava v jeho nejlepším zájmu. Pro prvního vedlejšího účastníka přitom dříve nebyl problém cestovat za stěžovatelkou do Y, které je od jeho místa bydliště zhruba o 100 km dál než X, přičemž tato vzdálenost již není vzhledem ke vzdálenosti obou měst od místa bydliště prvního vedlejšího účastníka nijak zásadní. S ohledem na zájmy nezletilého mělo být místem předávání stanoveno stěžovatelčino bydliště v Y.
5. K ústavní stížnosti bylo rovněž přiloženo vyjádření Úřadu městské části XX, odboru sociálně-právní ochrany dětí, který považuje stěžovatelčinu ústavní stížnost za důvodnou a navrhuje zrušení napadených rozhodnutí.
6. Podle §892 odst. 3 a §943 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nemůže-li dítě z důvodu střetu zájmů zastoupit žádný z rodičů, jmenuje soud dítěti opatrovníka, který bude dítě v řízení zastupovat. Jmenuje jím zpravidla orgán sociálně-právní ochrany dětí.
7. V řízení o ústavní stížnosti má nezletilý postavení vedlejšího účastníka řízení a jeho zákonní zástupci jsou v postavení účastnice řízení a vedlejšího účastníka řízení. Protože by mohlo dojít ke střetu zájmů nezletilého vedlejšího účastníka na straně jedné a stěžovatelky a vedlejšího účastníka (otce) na straně druhé, je nutno nezletilému ustanovit kolizního opatrovníka. Ústavní soud proto rozhodl usnesením tak, jak je uvedeno ve výroku, když nezletilému ustanovil opatrovníka, který ho zastupoval v řízení před obecnými soudy a který je z tohoto důvodu s posuzovanou věcí již podrobně obeznámen.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. února 2023
Jan Filip, v. r.
předseda senátu