ECLI:CZ:US:2023:4.US.1653.23.1
sp. zn. IV. ÚS 1653/23
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Radovana Suchánka a soudců Josefa Baxy (soudce zpravodaje) a Josefa Fialy o ústavní stížnosti stěžovatelky Minh Huyen Nguyenové, zastoupené Mgr. Viktorem Klímou, advokátem, sídlem Melantrichova 477/20, Praha 1 - Staré Město, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. března 2023 č. j. 26 Cdo 3449/2022-120, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. srpna 2022 č. j. 11 Co 263/2022-78 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 22. dubna 2022 č. j. 13 C 24/2021-60, za účasti Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 6, jako účastníků řízení, a obchodní korporace Stavební bytové družstvo X, jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Skutkové okolnosti posuzované věci a obsah napadených rozhodnutí
1. Stěžovatelka se ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen ,,Ústava") a §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,zákon o Ústavním soudu"), domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí z důvodu tvrzeného porušení jejích základních práv podle čl. 11 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že Obvodní soud pro Prahu 6 (dále jen "obvodní soud") uložil rozsudkem pro zmeškání ze dne 17. 5. 2021 č. j. 13 C 24/2021-18 stěžovatelce vyklidit ve výroku specifikovaný byt a vyklizený jej předat vedlejšímu účastníkovi. Stěžovatelka následně podala obvodnímu soudu návrh na vyslovení neúčinnosti doručení rozsudku pro zmeškání, navrhla zrušení tohoto rozsudku a prominutí zmeškání lhůty pro podání odvolání proti rozsudku pro zmeškání. Rozsudek pro zmeškání napadla také odvoláním. Obvodní soud pro Prahu 6 napadeným usnesením návrh na určení neúčinnosti doručení rozsudku pro zmeškání, návrh na zrušení rozsudku pro zmeškání i návrh na prominutí zmeškání lhůty pro podání odvolání proti rozsudku pro zmeškání zamítl. Rozhodnutí odůvodnil tak, že stěžovatelce byly písemnosti doručovány řádně, do její datové schránky. Pokud stěžovatelka argumentovala tím, že součástí žaloby byla příloha obsahující kopii plné moci udělené právnímu zástupci stěžovatelky, soud k tomu konstatoval, že existenci právního zastoupení prokazuje zástupce. Skutečnost, že stěžovatelka zapomněla a ztratila přístupové údaje do datové schránky, nejsou omluvitelným důvodem pro vyslovení neúčinnosti doručení písemnosti ani prominutí zmeškání lhůty. Stejně tak nelze z tohoto důvodu zrušit rozsudek pro zmeškání.
3. Městský soud v Praze napadeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. K otázce vadného doručení zdůraznil, že jde o otázku, která má být posuzována v řízení o odvolání žalované proti rozsudku pro zmeškání. Stejně tak skutečnosti týkající se splnění předpokladů pro vydání rozsudku pro zmeškání. Doplnil, že s právním zástupcem účastníka lze jednat až poté, co je soud tímto účastníkem informován o zastoupení předložením plné moci. Neúčinnost doručení rozhodnutí, kterým se řízení u soudu končí, může posuzovat soud při zkoumání včasnosti podaného opravného prostředku. Důvodem pro zrušení rozsudku pro zmeškání nemohou být vady v doručování, i ty jsou předmětem přezkumu v odvolacím řízení. Ztrátu přihlašovacích údajů nelze považovat za omluvitelný důvod.
4. Nejvyšší soud dovolání odmítl. Podle Nejvyššího soudu nelze přijmout názor stěžovatelky, že její zastoupení mohl soudu doložit též žalobce. Stejně tak Nejvyšší soud neshledal ve ztrátě přístupových údajů do datové schránky omluvitelný důvod pro prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání ani důvod pro zrušení rozsudku pro zmeškání.
II.
Argumentace stěžovatelky
5. Stěžovatelka v ústavní stížnosti rozsáhle popisuje skutkový stav předcházející podání žaloby a předkládá argumenty týkající se věci samé. K napadeným rozhodnutím uvádí, že s ohledem na to, že měla právního zástupce, mělo být doručováno jemu. Plná moc byla součástí žaloby podané vedlejším účastníkem. Soud se měl pokusit stěžovatelku případně kontaktovat jiným způsobem. Náhradní doručení má být postupem výjimečným. Stěžovatelka dále rozporuje, že by jednání, na němž byl vynesen rozsudek pro zmeškání, bylo prvním jednáním ve věci.
III.
Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem
6. Ústavní stížnost má náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu a Ústavní soud je příslušný k jejímu projednání. Byla podána oprávněnou navrhovatelkou, je přípustná a byla podána včas. Stěžovatelka je zastoupena advokátem (§29 až §31 zákona o Ústavním soudu).
IV.
Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti
7. Ústavní soud připomíná, že jako soudní orgán ochrany ústavnosti je oprávněn do rozhodovací činnosti ostatních soudů zasahovat jen tehdy, postihují-li chybná interpretace nebo aplikace podústavního práva nepřípustně některé z ústavně zaručených základních práv či svobod nebo je v rozporu s požadavky spravedlivého (řádného) procesu a s obecně sdílenými zásadami spravedlnosti. Postup v soudním řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu, výklad jiných než ústavních předpisů, jakož i jejich aplikace při řešení konkrétních případů a věcné posouzení předmětu sporu, přísluší civilním soudům. Zřetelně tak akcentuje zásadu minimalizace zásahů do činnosti jiných orgánů veřejné moci, která je odrazem skutečnosti, že Ústavní soud není součástí soustavy soudů (čl. 83 a čl. 91 odst. 1 Ústavy). Proto mu nepřísluší ingerovat do jejich ústavně vymezené pravomoci, pokud jejich rozhodnutím, příp. v průběhu procesu mu předcházejícího, nedošlo k zásahu do ústavně zaručených práv.
8. Stěžovatelka v ústavní stížnosti opětovně namítá zejména vadný postup Obvodního soudu pro Prahu 6 při doručování písemností. S jejími argumenty se však obecné soudy v napadených rozhodnutích odpovídajícím způsobem vypořádaly. Doložení oprávnění zastupovat účastníka je povinností strany, která je v řízení zastoupena. V tomto případě navíc nelze odhlédnout ani od toho, že plná moc přiložená k žalobě podané vedlejším účastníkem byla z roku 2014. Má-li účastník zřízenu datovou schránku, je povinností soudu doručovat písemnosti primárně do datové schránky. Není pochybením soudu, považuje-li písemnost za doručenou na základě tzv. fikce doručení, není-li tato fikce vyloučena. Argumenty stěžovatelky nemohou být považovány za omluvitelný důvod odůvodňující prominutí zmeškání lhůty pro podání odvolání nebo důvod pro zrušení rozsudku pro zmeškání. Obecné soudy stěžovatelku také správně upozornily, že velká část jejích námitek může být předmětem posouzení až v odvolacím řízení.
9. Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvádí také argumenty týkající se věci samé. Ty však nemohou být Ústavním soudem v řízení o ústavní stížnosti posuzovány, neboť napadená rozhodnutí nejsou na řešení těchto otázek založena.
10. Protože Ústavní soud ze shora uvedených důvodů nezjistil namítané porušení základních práv stěžovatelky, dospěl k závěru, že jde o návrh zjevně neopodstatněný, a podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jej mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 8. srpna 2023
Radovan Suchánek v. r.
předseda senátu