infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 25.09.2023, sp. zn. IV. ÚS 2109/23 [ usnesení / FIALA / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2023:4.US.2109.23.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2023:4.US.2109.23.1
sp. zn. IV. ÚS 2109/23 Usnesení Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatelů Kristýny Hainzové, Aleny Vokurkové a Jana Pospíšila, zastoupených Mgr. Ing. Jiřím Lukášem, advokátem, sídlem Sarajevská 1614/7, Praha 2 - Vinohrady, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. května 2023 č. j. 72 Co 115/2023-1256 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 9. února 2023 č. j. 98 C 54/2017-1201, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 9, jako účastníků řízení, a České republiky - Státního pozemkového úřadu, sídlem Husinecká 1024/11a, Praha 3 - Žižkov, Hlavního města Prahy, sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1 - Staré Město, a Městské části Praha 18, sídlem Bechyňská 639, Praha 18 - Letňany, jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Skutkové okolnosti posuzované věci a obsah napadených rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelé domáhají zrušení v záhlaví uvedených usnesení Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud") a Obvodního soudu pro Prahu 9 (dále jen "obvodní soud") s tvrzením, že jimi došlo k porušení jejich ústavně zaručených práv podle čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 90 Ústavy. 2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že obvodní soud v řízení "o nahrazení projevu vůle uzavřít smlouvu o převodu pozemků" rozhodoval samostatným usnesením o odměně znalce, a to opakovaně, poté, co městský soud usnesením ze dne 15. 3. 2022 č. j. 72 Co 206/2021-1114 původní rozhodnutí zrušil a vrátil jej k novému projednání. Obvodní soud (vázán právním názorem městského soudu) znovu posuzoval, zda znalecký ústav splnil svůj úkol ve stanovené lhůtě a řádně. Zkoumal odbornou i časovou náročnost jednotlivých úkonů znalce a celkové množství účelně vynaložené znalecké práce i doložených účelně vynaložených nákladů. Obvodní soud po projednání věci přiznal napadeným usnesením znalci za znalecký posudek z oboru geodézie - kartografie ze dne 1. 12. 2020 znalečné v celkové výši 37 001,72 Kč. 3. K odvolání stěžovatelů městský soud napadeným usnesením podle §219 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, usnesení obvodního soudu potvrdil. Městský soud uzavřel, že obvodní soud přistoupil k podanému vyúčtování znalečného kriticky a přezkoumal jej z pohledu všech zákonných kritérií a rovněž dostál všem požadavkům zrušovacího rozhodnutí městského soudu. II. Argumentace stěžovatelů 4. Stěžovatelé jsou přesvědčeni, že znalec nesplnil úkol posudku zadaný mu obvodním soudem a neodpověděl na 5 základních otázek vyplývajících ze zadaného úkolu. Trvají na tom, že znalec vypracoval znalecký posudek, který není v posuzované věci použitelný a nemůže být podkladem pro rozhodnutí v dalším soudním řízení. Mají za to, že vzhledem k těmto okolnostem znalci nevznikl nárok na odměnu, protože znalecký posudek obsahuje údaje, které si obvodní soud neobjednal a naopak objednané odpovědi na položené otázky neobsahuje [k tomu odkázali na nález Ústavního soudu ze dne 6. 3. 2018 sp. zn. III. ÚS 4160/16 (N 40/88 SbNU 553); pozn.: rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz]. S ohledem na nepoužitelnost znaleckého posudku namítají vady řízení vedoucí k porušení jejich základních práv. III. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem 5. Dříve, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jeho projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu. Stěžovatelé v tomto případě napadají procesní usnesení soudů, jimiž bylo přiznáno znalečné znalci za situace, kdy doposud nebylo ve věci samé vedené u obvodního soudu pod sp. zn. 98 C 54/2017 rozhodnuto. 6. Podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§72 odst. 3); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§72 odst. 4). Řízení o ústavní stížnosti před Ústavním soudem je tak ovládáno zásadou subsidiarity, z níž plyne též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, což znamená, že ústavní stížnost je krajním prostředkem k ochraně práva nastupujícím tehdy, kdy náprava před těmito orgány veřejné moci již není standardním postupem možná. K podání ústavní stížnosti proto může zásadně dojít až po vyčerpání všech jiných prostředků k ochraně práva. 7. Ústavní soud ve své judikatuře soustavně připomíná, že ústavní soudnictví je vybudováno především na zásadě přezkumu věcí meritorních, v nichž případnou neústavnost již nelze napravit jiným způsobem, a nikoli dílčích rozhodnutí, byť pravomocných [srov. nálezy ze dne 30. 11. 1995 sp. zn. III. ÚS 62/95 (N 78/4 SbNU 243) nebo ze dne 12. 1. 2005 sp. zn. III. ÚS 441/04 (N 6/36 SbNU 53)]. 8. Ústavní soud není oprávněn přezkoumávat usnesení obecných soudů o přiznání odměny znalci z hlediska jejich věcné správnosti, neboť by tím - v rozporu s principem subsidiarity ústavní stížnosti - předjímal hodnocení daného důkazu v probíhajícím soudním řízení. Provedení znaleckého posudku představuje pouze jeden z důkazů v soudním řízení, navíc napadená usnesení nepředstavují konečná rozhodnutí ve věci samé, a není jimi ani nijak předjímáno výsledné rozhodnutí soudu (srov. usnesení ze dne 30. 11. 2012 sp. zn. II. ÚS 3460/12). Stěžovatelé mají nadále k dispozici prostředky procesní obrany podle občanského soudního řádu v řízení o vlastním předmětu sporu. S ohledem na výše uvedené byl návrh Ústavnímu soudu podán předčasně a je nepřípustný. 9. Ústavní soud proto postupoval podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost stěžovatelů mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl jako návrh nepřípustný. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 25. září 2023 Josef Fiala v. r. soudce zpravodaj

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2023:4.US.2109.23.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka IV. ÚS 2109/23
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 25. 9. 2023
Datum vyhlášení  
Datum podání 7. 8. 2023
Datum zpřístupnění 19. 10. 2023
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
STĚŽOVATEL - FO
STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - MS Praha
SOUD - OS Praha 9
JINÝ ORGÁN VEŘEJNÉ MOCI - Státní pozemkový úřad
OBEC / OBECNÍ ÚŘAD / MAGISTRÁT - Praha
OBEC / OBECNÍ ÚŘAD / MAGISTRÁT - Praha 18
Soudce zpravodaj Fiala Josef
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro nepřípustnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy
  • 99/1963 Sb., §127, §141
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/stížnost proti (dílčímu) procesnímu rozhodnutí
Věcný rejstřík znalecký posudek
znalec
odměna
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=4-2109-23_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 125133
Staženo pro jurilogie.cz: 2023-10-21