ECLI:CZ:US:2023:4.US.2310.23.1
sp. zn. IV. ÚS 2310/23
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem o ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti X, zastoupené JUDr. Vladimírem Henclem, advokátem, sídlem Československé armády 51, Jaroměř, proti postupu Vrchního státního zastupitelství v Praze, Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové a Generální inspekce bezpečnostních sborů, oddělení vnitřní kontroly, skupiny vyřizování podnětů, ve věci vedené pod sp. zn. GI-1069/ČJ-2023-840502-P u Generální inspekce bezpečnostních sborů, oddělení vnitřní kontroly, skupiny vyřizování podnětů, za účasti Vrchního státního zastupitelství v Praze, Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové a Generální inspekce bezpečnostních sborů, oddělení vnitřní kontroly, skupiny vyřizování podnětů, jako účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Skutkové okolnosti posuzované věci a napadený postup
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") se stěžovatelka domáhá vyslovení zákazu pokračovat v porušování jejích ústavně zaručených základních práv podle čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 7 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").
2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že stěžovatelka se obrátila na Generální inspekci bezpečnostních sborů, oddělení vnitřní kontroly, skupinu vyřizování podnětů (dále jen "GIBS") se žádostí o prošetření postupu příslušníka Policie České republiky (dále jen "policista"), který ve věci vedené u Okresního soudu v Náchodě (dále jen "okresní soud") pod sp. zn. 11 T 199/2022 navštívil dne 9. 3. 2023 svědkyni K. M. v jejím bydlišti, předložil jí protokoly z přípravného řízení a měl ji upozornit, aby si vzpomněla, co vypovídala, jinak dostane pokutu ve výši 50 000 Kč. Tímto podnětem bylo zahájeno řízení u GIBS vedené pod sp. zn. GI-1069/ČJ-2023-840502-P. GIBS na podnět stěžovatelky zareagovala tak, že stěžovatelčino podání postoupila okresnímu soudu jako součást trestní obhajoby stěžovatelky, o čemž stěžovatelku přípisem ze dne 21. 3. 2023 vyrozuměla.
3. Stěžovatelka v reakci na vyrozumění GIBS podala podnět podle §157 odst. 2 písm. a) trestního řádu Krajskému státnímu zastupitelství v Hradci Králové (dále jen "krajské státní zastupitelství") k přezkumu postupu GIBS, v němž krajské státní zastupitelství po přezkoumání postupu GIBS žádné pochybení neshledalo.
4. Stěžovatelka podala k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze (dále jen "vrchní státní zastupitelství") podnět k výkonu dohledu. Na základě tohoto podnětu uložilo vrchní státní zastupitelství krajskému státnímu zastupitelství, aby postup GIBS opět přezkoumalo.
5. Krajské státní zastupitelství na základě opětovného šetření zjistilo, že dne 9. 3. 2023 byla svědkyně K. M. skutečně kontaktována policistou, a to z pověření samosoudce ve věci vedené u okresního soudu pod sp. zn. 11 T 199/2022. Policista svědkyni předložil úřední záznamy, aby věděla, v jaké věci má u okresního soudu vypovídat. Policista svědkyni poučil o tom, že musí u soudu vypovídat pravdu. Krajské státní zastupitelství uzavřelo, že policista jednal standardně, svědkyni nevyhrožoval ani ji neinstruoval, jak má vypovídat. Jde-li o poučení svědkyně, že musí vypovídat pravdu, bylo nadbytečné, neboť poučovací povinnost má v hlavním líčení soud. Krajské státní zastupitelství tedy uzavřelo, že nebyl zjištěn důvod k tomu, aby byla policejnímu orgánu GIBS uložena povinnost přijmout opatření k nápravě.
6. Stěžovatelka se obrátila na vrchní státní zastupitelství se žádostí o výkon dohledu, které však neshledalo podnět důvodným a odložilo jej.
II.
Argumentace stěžovatelky
7. Stěžovatelka namítá porušení svého ústavně zaručeného základního práva podle čl. 7 Úmluvy, neboť údajně nebyly orgány činnými v trestním řízení zohledněny všechny okolnosti návštěvy policisty u svědkyně K. M. doma, čímž podání stěžovatelky nebylo řádně prošetřeno.
8. Policista, který navštívil svědkyni K. M. u ní doma a poučil ji o tom, jak má před soudem vypovídat, k tomuto postupu nebyl oprávněn a jeho postup neměl oporu v trestním řádu, neboť poučovací povinnost má soud. Orgány činné v trestním řízení mohou konat pouze to, co jim zákon ukládá. Stěžovatelka je toho názoru, že policista se dopustil trestného činu.
9. Svědkyně K. M. se podle stěžovatelky původně omluvila z hlavního líčení pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Její lékař však dne 6. 3. 2023 informoval okresní soud o tom, že svědkyně se k hlavnímu líčení za účelem podání svědecké výpovědi dostaví. Návštěva policisty u svědkyně byla proto nadbytečná.
10. Stěžovatelka se též domnívá, že předložením úředních záznamů policistou svědkyni s následným poučením je obcházením zákona v jeho části upravující pravidla pro výslech svědků v hlavním líčení a pro použití úředních záznamů v hlavním líčení.
11. Stěžovatelka taktéž poukazuje na skutečnost, že svědecká výpověď svědkyně K. M. před soudem měla jiný obsah než skutečnosti uvedené v úředním záznamu, který sepsal policista o návštěvě svědkyně.
12. Stěžovatelka uzavírá, že uvedené okolnosti mají dopad na její trestní řízení vedené u okresního soudu pod sp. zn. 11 T 199/2022 v podobě porušení práva na spravedlivé řízení.
III.
Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem
13. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
14. V posuzované věci je zjevné, že stěžovatelka všechny procesní prostředky k ochraně svých práv vyčerpala, neboť vyčerpala nejprve možnost nápravy podle §157 trestního řádu, následně využila i institutu dohledu, který vykonalo vrchní státní zastupitelství.
15. Stěžovatelka však petitem ústavní stížnosti nenapadá předmětná rozhodnutí, která má k dispozici, ačkoli je přikládá a dokonce i správně odvozuje lhůtu k podání ústavní stížnosti od data doručení vyrozumění vrchního státního zastupitelství. Stěžovatelka ústavní stížností napadá postup orgánů činných v trestním řízení za situace, kdy má k dispozici rozhodnutí, která se napadeným postupem zabývala.
16. Ústavní soud proto vyzval stěžovatelku výzvou ze dne 20. 9. 2023 k tomu, aby odstranila vady návrhu spočívající v nesprávně formulovaném petitu. Ústavní soud zároveň stěžovatelku poučil, že neodstraní-li vady návrhu, může být odmítnut pro neodstraněné vady podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
17. Stěžovatelka ve lhůtě jí určené doplnila svůj návrh, avšak petit ústavní stížnosti zůstal prakticky nezměněn, neboť stěžovatelka setrvala na svém návrhu, že se domáhá toho, aby Ústavní soud zakázal orgánům činným v trestním řízení pokračovat v porušování základních práv stěžovatelky, aniž by se domáhala zrušení vydaných rozhodnutí.
18. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl pro neodstranění vad návrhu podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 17. října 2023
Radovan Suchánek, v. r.
soudce zpravodaj