ECLI:CZ:US:2023:4.US.2364.23.1
sp. zn. IV. ÚS 2364/23
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem o ústavní stížnosti stěžovatelů Ing. Jaromíra Houžvičky a Jana Houžvičky, proti usnesením Nejvyššího soudu ze dne 1. června 2023 č. j. 25 Cdo 218/2023-47 a Vrchního soudu v Praze ze dne 3. května 2022 č. j. 4 Co 4/2022-15, za účasti Nejvyššího soudu a Vrchního soudu v Praze, jako účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky se stěžovatelé domáhají zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, a to pro tvrzené porušení svých práv podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Současně stěžovatelé navrhli vyloučení všech soudců Ústavního soudu z projednání a rozhodování věci.
2. Návrh nesplňuje náležitosti stanovené pro ústavní stížnost v §30 odst. 1 a §34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
3. Obecně platí, že je na Ústavním soudu, aby učinil opatření směřující k odstranění vad návrhu, neboť smyslem výzvy a určení lhůty podle §41 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučení účastníků řízení o jim neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem; teprve nepodaří-li se vady návrhu odstranit, je návrh odmítnut.
4. V nynějším věci však Ústavní soud konstatuje, že náležitého poučení se v minulosti stěžovatelům dostalo dokonce opakovaně. Na výzvy však např. v řízeních vedených pod sp. zn. IV. ÚS 3790/13, sp. zn. III. ÚS 2344/13, sp. zn. I. ÚS 4024/14, sp. zn. I. ÚS 44/15 a dalších adekvátně nereagovali. Je zřejmé, že nehodlali předmětným výzvám vyhovět a odstranit vady návrhu. Uvedené návrhy byly z tohoto důvodu odmítnuty, a tudíž si stěžovatelé musejí být daných procesních podmínek řízení dostatečně vědomi. Mnohé další návrhy pak byly odmítnuty právě z důvodu již v minulosti učiněného předchozího poučení o podmínkách řízení před Ústavním soudem, tedy bez nových opětovných výzev k odstranění vad návrhu (viz např. ve věcech sp. zn. I. ÚS 2110/23, sp. zn. II. ÚS 2111/23 a dalších).
5. V řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o zákonných náležitostech návrhu dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, stalo-li se tak v řadě případů předchozích. Je nepochybné, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat navrhovateli zákonné požadavky návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem. Setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení se tak jeví postupem neefektivním a formalistickým.
6. Pro neefektivitu dalšího poučování proto v posuzované věci soudce zpravodaj shledal důvod pro přiměřené použití §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 17. října 2023
JUDr. Radovan Suchánek, Ph.D., v. r.
soudce zpravodaj