ECLI:CZ:US:2023:4.US.2510.23.1
sp. zn. IV. ÚS 2510/23
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Veronikou Křesťanovou o ústavní stížnosti stěžovatelky CD Trade Group s. r. o., sídlem Malostranské náměstí 36/22, Praha 1 - Malá Strana, zastoupené Mgr. Petrem Svobodou, advokátem, sídlem Branická 659/107, Praha 4 - Braník, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. června 2023 č. j. 2 As 262/2022-36 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. září 2022 č. j. 15 A 45/2020-68, za účasti Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze, jako účastníků řízení, a České obchodní inspekce, sídlem Štěpánská 567/15, Praha 2 - Nové Město, jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Stěžovatelka se ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozsudků s tvrzením, že jimi bylo porušeno její právo podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
2. Z ústavní stížnosti, jakož i z napadených rozhodnutí se podává, že Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") zamítl žalobu stěžovatelky, jíž se bránila proti rozhodnutí vedlejší účastnice, kterým částečně změnila a částečně potvrdila rozhodnutí České obchodní inspekce - Inspektorátu pro Středočeský kraj a hl. m. Prahu. Ten uznal žalobkyni vinnou ze spáchání tří přestupků na úseku ochrany spotřebitele a uložil jí úhrnnou pokutu ve výši 80 000 Kč a povinnost nahradit náklady řízení. Proti rozsudku městského soudu podala kasační stížnost, kterou Nejvyšší správní soud zamítl jako nedůvodnou.
3. Ústavní stížnost nesplňovala náležitosti předepsané zákonem o Ústavním soudu, neboť nebyla přiložená plná moc v souladu s §30 a násl. tohoto zákona. Proto byla stěžovatelka vyzvána k odstranění vad ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy a upozorněna na následky jejich neodstranění. Plnou moc právní zástupce stěžovatelky doručil dne 23. 10. 2023.
4. Ústavní soud následně zkoumal, zda jsou splněny procesní předpoklady řízení (§42 odst. 1 a odst. 2 zákona o Ústavním soudu), přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není.
5. Podle §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Tato lhůta je propadná; s jejím uplynutím právo k podání ústavní stížnosti zaniká a k jejímu prodloužení nemá Ústavní soud ani jiný orgán pravomoc.
6. Ústavní stížnost byla Ústavnímu soudu doručena do datové schránky dne 22. 9. 2023. Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvádí, že napadený rozsudek Nejvyššího správního soudu jí byl doručen dne 21. 7. 2023. I to by již znamenalo, že stěžovatelka ústavní stížnost podala den po uplynutí lhůty. Ústavní soud navíc ověřil dotazem k Nejvyššímu správnímu soudu, kdy byl rozsudek Nejvyššího správního soudu doručen stěžovatelce (právnímu zástupci stěžovatelky), a zjistil z poskytnuté doručenky, že se tak stalo již dne 28. 6. 2023. K témuž dni rozsudek Nejvyššího správního soudu nabyl právní moci, jak plyne z údajů dostupných ve vyhledavači judikatury na webových stránkách Nejvyššího správního soudu, to znamená, že rozsudek byl doručen dne 28. 6. 2023 všem účastníkům řízení před Nejvyšším správním soudem. Rozhodnutí o posledním opravném prostředku bylo doručeno stěžovatelce dokonce dříve, než sama uvádí v ústavní stížnosti. Lhůta pro podání ústavní stížnosti podle §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu tak marně uplynula již dne 28. 8. 2023. Ústavní stížnost byla tedy každopádně podána opožděně.
7. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnost podle §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 30. října 2023
Veronika Křesťanová v. r.
soudkyně zpravodajka