ECLI:CZ:US:2023:4.US.3320.23.1
sp. zn. IV. ÚS 3320/23
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Veronikou Křesťanovou o ústavní stížnosti stěžovatele Bohuslava Veselého, bez právního zastoupení, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11. srpna 2015 č. j. 45 A 9/2014-214, za účasti Krajského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a Krajského úřadu Středočeského kraje, sídlem Zborovská 81/11, Praha 5 - Smíchov, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Praze (dále jen "krajský soud") dne 14. 12. 2023, se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí krajského soudu.
2. Podle §72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
3. Ze své úřední činnosti Ústavní soud zjistil, že stěžovatel podal proti napadenému usnesení krajského soudu kasační stížnost, o níž rozhodl Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 29. 10. 2015 č. j. 10 As 195/15-32. To nabylo dne 2. 11. 2015 právní moci. Na okraj Ústavní soud poznamenává, že proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu podal stěžovatel již dříve dvě ústavní stížnosti, a to ze dne 11. 1. 2016 sp. zn. I. ÚS 3286/15 a ze dne 15. 3. 2016 sp. zn. II. ÚS 412/16 (všechna rozhodnutí jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz), z nichž první z nich Ústavní soud podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl pro neodstranění vad návrhu ve lhůtě mu k tomu určené a druhou z nich podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl pro zjevnou neopodstatněnost.
4. S ohledem na výše uvedené jde proto o návrh podaný po lhůtě ve smyslu §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu.
5. Návrh stěžovatele rovněž trpěl dalšími formálními vadami a obsahovými nedostatky. Kromě jiných vad podání je třeba uvést, že stěžovatel není zastoupen advokátem (§30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Též výslovně nenapadá poslední rozhodnutí o opravném prostředku, tedy usnesení Nejvyššího správního soudu, kterým bylo rozhodováno o kasační stížnosti proti napadanému usnesení, což by se ale dalo překlenout výkladem. Vzhledem k zjevné opožděnosti je to však nadbytečné.
6. Stěžovatel se na Ústavní soud opakovaně - a to i v totožných věcech - obrací s ústavními stížnostmi, aniž by byl zastoupen advokátem. Dostalo se mu proto již mnohokrát poučení, že advokátem musí být zastoupen již v okamžiku podání ústavní stížnosti a neodstranění této vady je důvodem odmítnutí takto vadné ústavní stížnosti. Proto je-li si stěžovatel s ohledem na předchozí poučení vědom náležitostí kvalifikovaného podání, zasílání obsahově totožného poučení v každé nové věci by bylo již přehnaně formalistickým a neefektivním postupem.
7. Z výše uvedených důvodů soudkyně zpravodajka postupem podle §43 odst. 1 písm. b) a přiměřeně podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu návrh stěžovatele mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítla.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. prosince 2023
Veronika Křesťanová v. r.
soudkyně zpravodajka