ECLI:CZ:US:2023:Pl.US.27.23.1
sp. zn. Pl. ÚS 27/23
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy soudu Josefa Baxy a soudkyň a soudců Josefa Fialy, Veroniky Křesťanové, Tomáše Lichovníka, Jana Svatoně, Pavla Šámala, Vojtěcha Šimíčka, Davida Uhlíře, Jana Wintra a Jiřího Zemánka ve věci návrhu Okresního soudu ve Vyškově na zrušení věty druhé §2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, za účasti Parlamentu, jako účastníka řízení, jehož jménem jednají Poslanecká sněmovna a Senát, a vlády a Veřejného ochránce práv, jako vedlejších účastníků řízení, o návrhu na vyloučení soudkyně zpravodajky Kateřiny Ronovské z projednání a rozhodování ve věci, takto:
Soudkyně Kateřina Ronovská není vyloučena z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. Pl. ÚS 27/23.
Odůvodnění:
1. Okresní soud ve Vyškově (dále jen "navrhovatel") se v návrhu doručeném dne 18. 4. 2023 domáhá zrušení věty druhé §2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
2. Podáním doručeným dne 11. 9. 2023 navrhovatel podle §37 odst. 1 zákona č. 182/1993, o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") navrhl vyloučení soudkyně Kateřiny Ronovské, která byla v souladu s rozvrhem práce určena soudkyní zpravodajkou, z projednávání a rozhodování věci.
3. Navrhovatel má za to, že soudkyně Kateřina Ronovská veřejně prezentovala svůj odborný názor, jež souvisí s předmětem tohoto řízení, a to nikoli v obecné rovině, ale s jasným, konkrétním právním názorem na to, jak má být věc řešena. Proto jsou podle navrhovatele dány důvody pochybovat o její nepodjatosti, jak připouští usnesení Ústavního soudu ze dne 18. 6. 2002 sp. zn. Pl. ÚS 7/02 (U 17/26 SbNU 379). Závěr, že soudkyně zpravodajka už dříve vyjádřila svůj jasný názor, dovozuje navrhovatel především ze dvou skutečností. Zaprvé, v minulosti vystoupila v podcastu Úvod do studia soukromého práva, kde v epizodě č. 9 Delikty sdílela právní názor doc. JUDr. Filipa Melzera, LL.M., Ph.D., o správnosti a nutnosti používání tzv. Metodiky Nejvyššího soudu v souvislosti s aplikací §2958 občanského zákoníku. Podle navrhovatele přitom nelze vyloučit, že se doc. Melzer jako člen kodifikační komise Ministerstva spravedlnosti pro přípravu nového občanského zákoníku a člen pracovní komise pro soukromé právo Legislativní rady vlády podílel na koncipování důvodové zprávy k §2958 občanského zákoníku nebo vyjádření vlády k návrhu, ani to, že soudkyni zpravodajku s doc. Melzerem pojí i přátelské, nikoli pouze kolegiální vztahy. Zadruhé, navrhovatel uvádí několik případů, kdy soudkyně zpravodajka v pozici oponentky, případně vedoucí kvalifikační (diplomové, rigorózní nebo disertační) práce podle navrhovatele nesprávně připisovala metodiku Nejvyššímu soudu a nevyjádřila se k jejím defektům.
4. Soudkyně Kateřina Ronovská ve svém vyjádření uvedla, že se necítí být v projednávané věci podjatá. Problematika náhrady nemajetkové újmy na zdraví je důležitou součástí oboru soukromého/občanského práva, které se profesně věnuje coby profesorka občanského práva a dříve i vedoucí katedry občanského práva. Tématům souvisejícím s rekodifikací soukromého práva se proto běžně věnovala při své akademické činnosti. Z jejího vystoupení ve zmiňovaném podcastu, který představoval primárně doplňkový studijní materiál, není možné dovozovat "přisvědčování názoru doc. Melzera", a žádné důvody pochybovat o její podjatosti neplynou ani z jejich propojení na sociální síti Facebook. Jestliže podle §36 odst. 3 zákona o Ústavním soudu není důvodem podjatosti soudce ani podíl na přípravě, projednávání a schvalování právních předpisů, jež jsou předmětem rozhodování Ústavního soudu, pak argumentem a maiori ad minus takovým důvodem nemůže být, že tento předpis jako akademička interpretovala.
5. Podle §36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Podle §38 odst. 1 věty první zákona o Ústavním soudu rozhoduje o vyloučení soudce plénum, jde-li o rozhodování v plénu; soudce, jehož se rozhodování o vyloučení týká, nehlasuje.
6. Podmínky vyloučení soudkyně nejsou v posuzovaném případě naplněny.
7. Nestrannost soudce je třeba posuzovat jednak z hlediska subjektivního, jež vychází z osobního vztahu soudce k účastníkům řízení či k věci, a jednak z hlediska objektivního, tj. zda soudce skýtá veřejně dostatečné záruky vylučující legitimní pochybnosti o jeho nepodjatosti. K závěru o podjatosti osobní přesvědčení účastníka řízení samo o sobě nepostačí. Podle usnesení Ústavního soudu ze dne 20. 9. 2022 sp. zn. Pl. ÚS 19/22, odst. 24 (všechna v tomto usnesení odkazovaná rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz), je rozhodné, zda lze obavy osoby považovat za objektivně odůvodněné, a v každém individuálním případě je třeba rozhodnout, zda vztah, o který jde, má takovou povahu a intenzitu, že by mohl nasvědčovat nedostatku nestrannosti soudce. Ústavní soud v minulosti uvedl, že co do potenciálu založit podjatost soudce nebo zdání této podjatosti je nejintenzivněji rizikový vztah soudce k věci samotné (srov. usnesení ze dne 22. 10. 2014 sp. zn. II. ÚS 2127/14, odst. 6). Na druhou stranu však je samo konstatování podjatosti důvodné jen tehdy, jde-li o skutečně relevantní a intenzivní poměr soudce Ústavního soudu k věci nebo účastníkům řízení, což je třeba vykládat zvláště restriktivně v řízení o návrhu na zrušení zákona nebo jeho ustanovení podle části druhé hlavy druhé oddílu prvního zákona o Ústavním soudu, v němž jde o kontrolu ústavní konformnosti norem, nikoli poskytnutí ochrany subjektivních práv účastníků řízení (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 5. 2012 sp. zn. Pl. ÚS 17/11, odst. 8, nebo sp. zn. Pl. ÚS 7/02).
8. Podle §4 odst. 2 zákona o Ústavním soudu jsou vědecká a pedagogická činnost slučitelné s výkonem funkce soudce Ústavního soudu. Ústavní soud také již dříve konstatoval, že soudci Ústavního soudu pocházejí často z akademické sféry a nadále v ní působí (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 17. 3. 2022 sp. zn. I. ÚS 3150/21, odst. 14).
9. V takovém případě není důvod uvažovat o tom, že dřívější akademické působení soudkyně zpravodajky zakládá bez dalšího důvod pro její podjatost ve všech řízeních dotýkajících se právních otázek, jimž se ve svém profesním životě věnovala; opačný závěr by vedl k nadměrným překážkám v rozhodovací činnosti ústavních soudců a plnění jejich dalších povinností.
10. V usnesení sp. zn. Pl. ÚS 7/02, na něž odkázal navrhovatel, Ústavní soud uvedl, že v obecné rovině vyjádřená stanoviska k odborným právním otázkám nezakládají v řízení o abstraktní kontrole norem důvod pro vyloučení soudce pro podjatost. Toto východisko později aplikoval mj. ve věci týkající se přednášky soudce na odborném semináři (usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 8. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 40/06) a projevení osobního názoru soudce na sociální síti a vyjádření a komentování určité právní problematiky v obecné rovině v publicistickém pořadu bez toho, že by byly byť jen naznačeny úvahy soudce podílejícího se na rozhodování o způsobu řešení konkrétní věci (usnesení ze dne 30. 3. 2021 sp. zn. Pl. ÚS 103/20). Naopak v usnesení ze dne 26. 6. 2016 sp. zn. Pl. ÚS 28/13 vyloučilo plénum Ústavního soudu z rozhodování soudce, který opakovaně veřejně kritizoval přezkoumávanou zákonnou úpravu týkající se platu soudců z pozice vrcholného představitele Soudcovské unie. Z toho plyne, že aspekt obecnosti je třeba posuzovat primárně z pohledu, zda se vyjádření soudce věcně a časově vztahuje ke konkrétnímu řízení, a vzít přitom v úvahu i jiné mimořádné okolnosti, které mohou být významné pro posouzení, zda soudce může být z pohledu veřejnosti vnímán jako nestranný.
11. Co se týče epizody podcastu, nemá Ústavní soud za to, že by v něm obsažené vyjádření soudkyně zpravodajky zakládalo důvod pochybovat o její nepodjatosti. Podcast vznikl během jejího působení na katedře občanského práva jako výukový materiál pro studenty v úvodu jejich studia. Tomu odpovídá jeho formát a obsah. Má zjevně spíše charakter "přehledu" právní úpravy, pomáhajícímu studentům získat základní orientaci, než expertní diskuze mezi doc. Melzerem a soudkyní zpravodajkou, v níž by šlo o detailní analýzu kladů a záporů zvoleného legislativního řešení. Ústavní soud proto ani nemá za to, že by v něm soudkyně zpravodajka vyjádřila jasné stanovisko k tzv. Metodice. I navrhovatel jí ostatně vyčítá, že se aktivně nevymezila proti tomu, jak současný právní stav týkající se odškodňování nemajetkové újmy popsal doc. Melzer. Pokud by ovšem soudkyně zpravodajka současný právní stav sama zkritizovala, jak od ní požadoval navrhovatel, pak by dle navrhovatelova hodnocení podjatosti musela zavdat důvod k pochybnostem o své nepodjatosti stejně, jako je tomu v nynějším případě, ne-li významněji. Současně je podstatné, že tato vyjádření byla zveřejněna téměř jeden a půl roku předtím, než navrhovatel podal návrh na zahájení řízení (na platformě podtail.com, na kterou odkázal navrhovatel, byla zveřejněna 26. 12. 2021), a tedy i významně dříve, než se Kateřina Ronovská stala soudkyní Ústavního soudu. Z tohoto pohledu proto Ústavní soud hodnotí její vyjádření jako standardní součást práce v akademickém prostředí bez jakékoli souvislosti s nynějším řízením.
12. Důvody pochybovat o její nepodjatosti neplynou ani z toho, že udržuje s doc. Melzerem kontakt prostřednictvím "přátelství" na sociální síti Facebook. Ústavní soud připomíná, že doc. Melzer v tomto řízení nevystupuje v žádné procesní roli (nejde o účastníka ani zástupce účastníka řízení). I kdyby doc. Melzer měl vliv na podobu důvodové zprávy nebo vyjádření vlády, o němž navrhovatel pouze spekuloval, souhrn těchto okolností by nemohl založit intenzivní vztah soudkyně zpravodajky k věci, aby existovaly důvody pochybovat o její nepodjatosti.
13. Navrhovatel také poukázal na obsah posudků, které soudkyně zpravodajka v minulosti vypracovala ke studentským kvalifikačním pracím, zejména pak na to, že jako školitelka vedla disertační práci Mgr. Bc. Ondřeje Pavelka, Ph.D., ve které se student zabýval náhradou nemajetkové újmy na zdraví a při usmrcení. Ani tato stanoviska, která časově předcházejí zahájení tohoto řízení, nijak nevybočovala z běžného rámce pedagogické činnosti a nelze z nich dovozovat, že by se soudkyně zpravodajka jakkoli vyjadřovala ke konkrétní věci, která je předmětem tohoto řízení. Další okolnosti, na něž navrhovatel v souvislosti s obhajobou těchto prací upozorňuje, jsou pro toto rozhodnutí irelevantní.
14. Z těchto důvodů plénum Ústavního soudu podle §38 odst. 1 zákona o Ústavním soudu rozhodlo, že soudkyně Kateřina Ronovská není z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. Pl. ÚS 27/23 vyloučena.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. října 2023
Josef Baxa v. r.
předseda Ústavního soudu