ECLI:CZ:US:2024:3.US.15.24.1
sp. zn. III. ÚS 15/24
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudkyní zpravodajkou Lucií Dolanskou Bányaiovou o ústavní stížnosti stěžovatelů Ing. Jaromíra Houžvičky a Jana Houžvičky, bez právního zastoupení, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. října 2023 č. j. 3 Co 50/2023-19, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Dne 8. 1. 2024 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, která brojí proti v záhlaví označenému usnesení Vrchního soudu v Praze. Tímto usnesením Vrchní soud v Praze potvrdil usnesení soudu prvního stupně, ve výroku II v tom správném znění, že odmítnutí se týká jen žaloby pro zmatečnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 9. 2022 č. j. 5 Co 152/2022-31.
2. Podání stěžovatelů nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpělo řadou formálních a obsahových nedostatků (§34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů), a pro řízení před Ústavním soudem nebyli navrhovatelé zastoupeni advokátem (§30, §31 cit. zákona). Podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudkyně zpravodajka mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranili-li navrhovatelé vady návrhu ve lhůtě jim k tomu určené.
3. Obecně platí, že je na Ústavním soudu, aby učinil opatření k odstranění vad podání, neboť smyslem výzvy a stanovení lhůty podle ustanovení §41 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách pro projednání věci před Ústavním soudem; teprve poté, nepodaří-li se nedostatek podání odstranit, jsou vyvozeny vůči stěžovateli nepříznivé procesní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti.
4. V nyní projednávaném případě však Ústavní soud konstatuje, že stěžovatelé byli vícekrát vyzýváni k odstranění vad svých návrhů a poučeni o nezbytnosti právního zastoupení před Ústavním soudem, včetně možnosti návrh odmítnout bez věcného projednání, pokud vady podání nebudou odstraněny. Ústavní soud tak nemá pochybnosti o tom, že stěžovatelé již byli řádně seznámeni s požadavky kladenými zákonem na návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti.
5. Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.
6. Ústavní soud proto v posuzované věci shledal důvody pro přiměřenou aplikaci ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost odmítl. Postupoval tak stejně, jako v případě stejných stěžovatelů učinil jen v poslední době např. již usneseními sp. zn. I. ÚS 2906/23, II. ÚS 2905/23, III. ÚS 2873/23, I. ÚS 2626/23 a dalšími.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. ledna 2024
Lucie Dolanská Bányaiová v. r.
soudkyně zpravodajka