ECLI:CZ:US:2024:3.US.2438.23.1
sp. zn. III. ÚS 2438/23
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Svatoně a soudců Tomáše Lichovníka a Davida Uhlíře ve věci ústavní stížnosti Josefa Hausdorfa, zastoupeného Mgr. Miroslavem Němcem, advokátem, sídlem Borská 588/13, Plzeň, proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2023 č. j. 33 Cdo 499/2023-143, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, a obchodní společnosti Generali Česká pojišťovna a. s., sídlem Spálená 75/16, Praha 1 - Nové Město, zastoupené JUDr. Robertem Němcem, LL. M., advokátem, sídlem Jáchymova 26/2, Praha 1 - Staré Město, jako vedlejší účastnice řízení, o vyloučení soudce Milana Hulmáka, takto:
Soudce Milan Hulmák je vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 2438/23.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví označeného soudního rozhodnutí s tím, že jím bylo porušeno jeho právo na soudní ochranu upravené v hlavě páté Listiny základních práv a svobod, čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a hlavě čtvrté Ústavy.
2. V přípise ze dne 28. 2. 2024 soudce zpravodaj Milan Hulmák (dále též jen "soudce") předložil věc k rozhodnutí o jeho vyloučení z projednání a rozhodování, a to z důvodu, že u tohoto typu kauz poskytoval České asociaci pojišťoven, resp. jejím právníkům (HAVEL & PARTNERS s. r. o., advokátní kancelář) placené opakované konzultace, překládal své názory na právní uchopení problému i následné řešení, přičemž měl k dispozici informace od pojišťoven, které nejsou veřejně dostupné (např. různá zvažovaná řešení). Dále uvedl, že v této konkrétní kauze nijak přímo nefiguroval, nicméně vyjádřil názor, že s ohledem na uvedenou skutečnost by mohly vzniknout pochybnosti o jeho nepodjatosti.
3. V přípise ze dne 21. 3. 2024 soudce doplnil, že jeho stanoviska poskytovaná uvedené advokátní kanceláři využila obchodní společnost Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group, ve své konkrétní věci a také Česká asociace pojišťoven, která je dále tlumočila svým členům, včetně vedlejší účastnice.
4. Podle §36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Podle §36 odst. 2 téhož zákona je též soudce vyloučen, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu. Podle §38 odst. 1 věty druhé téhož zákona rozhoduje o vyloučení soudce jiný senát určený rozvrhem práce.
5. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v tomto ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci; příslušnost soudu i soudce stanoví zákon [čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina")]. Nezávislý a nestranný soudce je klíčovou součástí práv na soudní ochranu a na spravedlivý proces, která jsou zakotvena v čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je třeba posuzovat jak ze subjektivního, tak z objektivního hlediska, přičemž subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v dané věci a objektivní kritérium o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující v tomto ohledu oprávněné pochybnosti.
6. Podmínka §36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu zakládá vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci nikoli pouze pro jeho skutečně prokázanou podjatost, ale již tehdy, jestliže "lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti". Nejde tudíž pouze o hodnocení subjektivního pocitu soudce, zda se cítí nebo necítí být podjatý, anebo hodnocení osobního vztahu k věci a k účastníkům řízení, ale o objektivní úvahu, zda - s ohledem na okolnosti věci - lze mít za to, že by soudce podjatý mohl být [viz nález ze dne 27. 11. 1996 sp. zn. I. ÚS 167/94 (N 127/6 SbNU 429)].
7. Obecně platí, že předpokladem pro vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci je určitá intenzita jeho poměru k věci, účastníkům a vedlejším účastníkům či jejich zástupcům, tedy je-li tento poměr s ohledem na svou povahu skutečně způsobilý (z objektivního pohledu) zpochybnit schopnost soudce nestranně a nezávisle v konkrétní věci rozhodnout. Jestliže soudce, jak uvádí, poskytoval svá právní stanoviska k typově stejných kauzách, nelze vyloučit, že bude mít profesní a eventuálně i ekonomický či akademický zájem na výsledku tohoto řízení. Jeho poměr k věci (a nepřímo i k vedlejší účastnici řízení) tak dosahuje takového stupně intenzity, že by to již mohlo vyvolat pochybnosti o jeho nepodjatosti.
8. Vzhledem k tomu dospěl Ústavní soud k závěru, že v dané věci je dán důvod podle §36 zákona o Ústavním soudu pro vyloučení soudce Milana Hulmáka z projednání a rozhodování věci sp. zn. III. ÚS 2438/23.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 3. dubna 2024
Jan Svatoň, v. r.
předseda senátu