ECLI:CZ:US:2024:3.US.39.24.1
sp. zn. III. ÚS 39/24
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Svatoně a soudců Pavla Šámala a Davida Uhlíře ve věci ústavní stížnosti obchodní společnosti MORAVIA STEEL a. s., sídlem Průmyslová 1000, Třinec, zastoupené Mgr. Filipem Smějou, advokátem, sídlem Polská 1716/54, Praha 2 - Vinohrady, proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. října 2023 č. j. 27 Cdo 2245/2022-147, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, a a) Ing. Aleše Hodiny a b) Ing. Bohumila Hály, zastoupených Mgr. Ing. Antonínem Továrkem, advokátem, sídlem třída Kpt. Jaroše 1844/28, Brno - Černá Pole, jako vedlejších účastníků řízení, o vyloučení soudkyně Lucie Dolanské Bányaiové, takto:
Soudkyně Lucie Dolanská Bányaiová je vyloučena z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 39/24.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky a §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví označeného soudního rozhodnutí, přičemž tvrdí, že jím bylo porušeno její ústavně zaručené právo na soudní ochranu a na řádný proces, jakož i zásada rovnosti účastníků řízení podle čl. 36 odst. 1 a čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.
2. V podání ze dne 27. 2. 2024 vedlejší účastníci vznesli námitku podjatosti soudkyně Lucie Dolanské Bányaiové (dále též jen "soudkyně"), a to z důvodu jejího poměru k věci, jakož i k vedlejšímu účastníkovi b). Ohledně poměru k věci vedlejší účastníci uvedli, že soudkyně byla do 18. 12. 2023 30% společnicí obchodní společnosti Bányaiová Vožehová, s. r. o., advokátní kancelář, v níž dodnes působí její matka, JUDr. Alena Bányaiová, CSc., která se snaží prosadit názor, že vytěsnění akcionáři nemají nárok na úroky z prodlení, tedy názor opačný, než jaký vyslovil Nejvyšší soud v jejich věci, a to (byť neúspěšně) i cestou ústavní stížnosti, a tento svůj názor prezentovala i v odborném časopise. V současné době probíhá řada soudních řízení a v některých z nich působí JUDr. Alena Bányaiová, CSc., jako zástupce účastníků. Podle vedlejších účastníků má jmenovaná v obecné rovině zájem profesní, ekonomický i akademický na výsledku tohoto řízení a s ohledem na rodinný vztah nelze tento její zájem oddělit od zájmu soudkyně.
3. K tvrzenému poměru soudkyně vedlejšímu účastníkovi b) uvedli, že u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 81 Cm 176/2009 probíhá řízení o přezkumu přiměřenosti protiplnění, v němž se řeší otázka úroků z prodlení a jehož se účastní jako žalobce vedlejší účastník b), přičemž žalovaného zastupuje matka soudkyně. Důvodem, proč dosud nedošlo ke smírnému vyřešení tohoto sporu, byl rozdílný přístup k uvedené otázce.
4. Vedlejší účastníci uzavřeli, že rozhodnutí Ústavního soudu může mít zásadní vliv na všechna probíhající řízení o přezkoumání přiměřenosti protiplnění, a proto považují za nepřípustné, aby se na rozhodnutí o dané věci podílela soudkyně jako dcera JUDr. Aleny Bányaiové, CSc. (a do nedávné doby i kolegyně z advokátní kanceláře), která má zájem na změně právního názoru Nejvyššího soudu, resp. na změně stávající judikatury. Z těchto důvodů navrhli, aby Ústavní soud rozhodl, že soudkyně Lucie Dolanská Bányaiová je vyloučena z projednání a rozhodování věci.
5. Ve vyjádření ze dne 6. 3. 2024 soudkyně sdělila, že v dané věci není, a ani se necítí být podjatá. K samotným důvodům námitky podjatosti uvedla, že od 18. 12. 2023 nevlastní na advokátní kanceláři žádný podíl ani není jednatelkou, na jejím fungování není nijak zainteresována a hospodářské výsledky pro ni nemají žádný význam, k čemuž dodala, že v době jejího působení nebyla smluvní odměna sjednaná s klienty závislá na úspěchu ve sporu, a tudíž zájem na výsledku byl pouze profesní. Upozornila, že matka není a nikdy nebyla společníkem její advokátní kanceláře, a tvrzení, že má ekonomický zájem na výsledku sporu, který v rámci trvalé spolupráce matka vyřizuje, protože je zainteresována na její smrti, označila za skandální. Poukázala i na to, že v době jejího působení v advokátní kanceláři nebyli trvale spolupracující advokáti honorováni v závislosti na úspěchu ve věci, kterou pro ni řešili.
6. Dále jmenovaná konstatovala, že její bývalá advokátní kancelář nezastupuje ve věci uvedené ústavní stížnosti a nezastupovala v žádné fázi sporu stěžovatele ani žádného z vedlejších účastníků řízení, a ani jim neposkytovala právní poradenství. Nikdy se osobně nesetkala s právním zástupcem vedlejších účastníků ani s vedlejšími účastníky samotnými, neangažovala se ve sporu vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 81 Cm 176/2009 a matčina klienta (Asseco Solutions, a. s.) v této či jiné věci nezastupovala před soudem a ani mu neposkytovala poradenství. Současně odmítla, že by obava vedlejších účastníků z odlišného právního názoru založeného na tvrzeném akademickém zájmu a právním názoru její matky ve věcech týkající se jiných subjektů či účastníků jiných řízení založila její podjatost.
7. Na toto vyjádření zareagovali vedlejší účastníci dopisem ze dne 18. 3. 2024. V něm uvedli, že soudkyně důvodnost podané námitky potvrzuje. Podle nich akademický zájem nemohla zpochybnit, nevyvrátila pochybnost, že advokáti z uvedené advokátní kanceláře, kde soudkyně působila, jsou přímo ekonomicky motivováni k úspěchu svých klientů, přičemž je nezpochybnitelné, že akademický úspěch advokáta se promítá do ekonomického postavení, a nelze je tudíž oddělit. Za nevěrohodnou označili snahu soudkyně o vytvoření dojmu, že se zcela ekonomicky a společensky "odstřihla" od své dřívější advokátní kanceláře. Označila-li soudkyně jejich argumentaci za skandální, vedlejší účastníci upozornili, že pouze obecně a logicky tvrdili, že mezi ekonomickým zájmem každého rodiče a dítěte nelze zřetelně rozlišit. Podle vedlejších účastníků rétorika soudkyně potvrzuje, že má vůči nim nestandardní, extrémně nepřátelský vztah. I kdyby pak byl zájem její matky pouze akademický, pak standardně uvažující dcera bude své matce úspěch přát, což přinejmenším vzbuzuje důvodné pochybnosti o její nepodjatosti.
8. V dopise ze dne 21. 3. 2024 vedlejší účastníci upozornili, že ač soudkyně uvedla, že není na fungování uvedené advokátní kanceláře nijak zainteresována, na úvodní webové stránce k témuž dni je její fotografie s dalšími zakládajícími členy a objevuje se i na dalších fotografiích, což budí dojem, že je i nadále její ústřední postavou, také v sekci reference od klienta je výslovně zmíněno jméno soudkyně. Vzhledem k tomu vedlejší účastnici označili distancování se soudkyně od advokátní kanceláře za nepřesvědčivé.
9. K této argumentaci se soudkyně vyjádřila dne 27. 3. 2024 tak, že fotografie jsou cca z roku 2017, byly zhotoveny profesionálním fotografem do určitého stylu webových stránek a tvoří jednu z jejich zafixovaných šablon, které advokátní kancelář není schopna sama změnit, a dále že na obsah stránek nemá žádný vliv.
10. Podle §36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Podle §36 odst. 2 téhož zákona je též soudce vyloučen, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu. Podle §38 odst. 1 věty druhé téhož zákona rozhoduje o vyloučení soudce jiný senát určený rozvrhem práce.
11. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v tomto ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci; příslušnost soudu i soudce stanoví zákon [čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina")]. Nezávislý a nestranný soudce je klíčovou součástí práv na soudní ochranu a na spravedlivý proces, která jsou zakotvena v čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je třeba posuzovat jak ze subjektivního, tak z objektivního hlediska, přičemž subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v dané věci a objektivní kritérium o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující v tomto ohledu oprávněné pochybnosti.
12. Podmínka §36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu zakládá vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci nikoli pouze pro jeho skutečně prokázanou podjatost, ale již tehdy, jestliže "lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti". Nejde tudíž pouze o hodnocení subjektivního pocitu soudce, zda se cítí nebo necítí být podjatý, anebo hodnocení osobního vztahu k věci a k účastníkům řízení, ale o objektivní úvahu, zda - s ohledem na okolnosti věci - lze mít za to, že by soudce podjatý mohl být [viz nález ze dne 27. 11. 1996 sp. zn. I. ÚS 167/94 (N 127/6 SbNU 429)].
13. Z výše uvedeného plyne, že soudkyně nemá žádný přímý vztah k posuzované věci nebo (vedlejším) účastníkům řízení či jejich zástupcům, a ani nebyla v téže věci činná při výkonu jiné funkce či povolání. Předmětem posouzení je zde tudíž vztah toliko zprostředkovaný, a to osobou matky soudkyně, která jako advokátka, trvale spolupracující s bývalou advokátní kanceláří soudkyně, zastupuje klienty v jiných řízeních, kde se snaží prosadit právní názor, který je odlišný od právního názoru, který vyslovil Nejvyšší soud v ústavní stížností napadeném rozsudku.
14. Obecně platí, že předpokladem pro vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci je určitá intenzita jeho poměru k věci, účastníkům a vedlejším účastníkům či jejich zástupcům, tedy je-li tento poměr s ohledem na svou povahu skutečně způsobilý (z objektivního pohledu) zpochybnit schopnost soudce nestranně a nezávisle v konkrétní věci rozhodnout. I když na základě skutečností uvedených vedlejšími účastníky nelze usuzovat, že by sama soudkyně měla na výsledku daného řízení přímý právní, ekonomický, profesní či akademický zájem, její poměr k této věci, zprostředkovaný advokátní kanceláří, v níž byla zakládající partnerkou, resp. její matkou, která v ní nadále působí, již dosahuje takové intenzity, že by to mohlo vyvolat určité pochybnosti o její nepodjatosti.
15. Vzhledem k tomu dospěl Ústavní soud k závěru, že v dané věci je dán důvod podle §36 zákona o Ústavním soudu pro vyloučení soudkyně Lucie Dolanské Bányaiové z projednání a rozhodování věci sp. zn. III. ÚS 39/24.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 3. dubna 2024
Jan Svatoň, v. r.
předseda senátu