ECLI:CZ:US:2019:1.US.1921.19.1
sp. zn. I. ÚS 1921/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti 1) Ilony Dočkalové a 2) Libora Němečka, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 20. března 2019 č. j. 4 As 52/2019-45 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 16. ledna 2019 č. j. 62 A 174/2018-63, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 11. 6. 2019 se stěžovatelé s tvrzením o nezákonnosti napadených rozhodnutí správních soudů domáhali jejich zrušení. Z databáze rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, veřejně dostupné na http://www.nssoud.cz, vyplynulo, že Krajský soud v Brně shora označeným usnesením odmítl žalobu stěžovatelů na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného krajského státního zástupce, Krajského státního zastupitelství v Brně, a to pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení podle §46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní; kasační stížnost proti tomuto usnesení Nejvyšší správní soud ústavní stížností napadeným usnesením odmítl pro nedostatek právního zastoupení stěžovatelů.
Ústavní stížnost nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož stěžovatelé nebyli zastoupeni advokátem (§30, §31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů) a podání nesplňovalo i další zákonem stanovené náležitosti. Stěžovatelé v ústavní stížnosti avizovali, že si jsou vědomi povinnosti být v řízení před Ústavním soudem právně zastoupeni a že ústavní stížnost upraví a následně doplní plnou mocí advokát určený stěžovatelům Českou advokátní komorou.
Dotazem u České advokátní komory Ústavní soud ověřil, že stěžovatelé požádali o určení advokáta k poskytnutí právní služby (zastoupení v řízení před Ústavním soudem), a proto jim stanovil dvacetidenní lhůtu k nápravě vytknutých vad s poučením, že nebudou-li vady v této lhůtě odstraněny, bude podání odmítnuto bez věcného projednání. Při stanovení délky lhůty k odstranění vad ústavní stížnosti přihlédl Ústavní soud k tomu, že stěžovatelé se obrací na Ústavní soud opakovaně, mají zkušenosti z řady předchozích řízení a požadavky kladené zákonem na návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem jim jsou známy, což ostatně sami připouští.
Výzva k odstranění vad byla oběma stěžovatelům doručena dne 19. 7. 2019. Dne 4. 8. 2019 stěžovatelé požádali o prodloužení soudem stanovené lhůty s tím, že (kromě jiného) o jejich žádosti o určení advokáta k poskytnutí právní služby Česká advokátní komora dosud nerozhodla. Společně s žádostí o prodloužení lhůty stěžovatelé vznesli námitku podjatosti soudkyně zpravodajky a dalších dvanácti současných soudců Ústavního soudu.
Opakované žádosti o prodloužení lhůty Ústavní soud vyhověl a přípisem ze dne 9. 8. 2019, doručeným stěžovatelům shodně dne 22. 8. 2019, je informoval o prodloužení předmětné lhůty s tím, že nebudou-li vytčené vady odstraněny ani v tomto novém termínu, bude ústavní stížnost odmítnuta.
Na tuto výzvu již stěžovatelé nikterak nereagovali a lhůta k odstranění vad návrhu marně uplynula dnem 15. 9. 2019. Dotazem u České advokátní komory Ústavní soud zjistil, že žádost stěžovatelů o určení advokáta k poskytnutí právní služby (zastoupení v řízení před Ústavním soudem ve věci sp. zn. I. ÚS 1921/19) byla dne 5. 9. 2019 zamítnuta.
Za situace, kdy stěžovatelé namítli podjatost prakticky všech zbývajících soudců Ústavního soudu, soudkyně zpravodajka se námitkou podjatosti nezabývala, jelikož by o ní ani neměl kdo rozhodovat (obdobně viz např. usnesení ze dne 14. 2. 2017 sp. zn. II. ÚS 3697/16); povinnost být právně zastoupen se ostatně vztahuje i na námitku podjatosti podle §37 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.
Vzhledem k výše uvedenému Ústavnímu soudu nezbylo než postupovat podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. září 2019
Milada Tomková v. r.
soudkyně zpravodajka