ECLI:CZ:US:2008:1.US.2387.08.1
sp. zn. I. ÚS 2387/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o ústavní stížnosti stěžovatelky Ing. L. K., proti usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. 6 Ads 66/2008-90 ze dne 23. července 2008 a proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 2 Cad 99/2006-39 ze dne 20. června 2007, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností brojí stěžovatelka proti usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. 6 Ads 66/2008-90 ze dne 23. července 2008, jímž byla odmítnuta její kasační stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 2 Cad 99/2006-39 ze dne 20. června 2007, kterým byla zamítnuta žaloba proti rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje, odbor sociálních věcí, č. j. 142535/2006/KUSK, sp. zn. 136729/2006/KUSK/3 ze dne 23. října 2006. Podle jejího názoru byla napadenými rozhodnutími porušena ustanovení čl. 36 odst. 2, čl. 3 odst. 3 a čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).
Dříve než se Ústavní soud může zabývat věcným projednáním ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda jsou splněny předpoklady stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Ústavním soudu“).
Podle ustanovení §30 odst. 1 citovaného zákona musí být fyzická osoba jako účastník řízení před Ústavním soudem zastoupena advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy.
Stěžovatelka podala ústavní stížnost sama bez právního zastoupení.
Z evidence rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že stěžovatelka již v minulosti podala řadu ústavních stížností, aniž by byla při jejich podání zastoupena advokátem. Ve všech těchto podáních byla vyzvána k odstranění vad těchto ústavních stížností, zejména i vady spočívající v nedostatku právního zastoupení; ve většině případů k odstranění vady nedošlo a ústavní stížnost byla pro neodstranění vad odmítnuta (např. v řízeních vedených pod sp. zn. IV. ÚS 397/08, IV. ÚS 399/08, I. ÚS 398/08, I. ÚS 400/08, I. ÚS 396/08, II. ÚS 872/08). V dalších řízeních, která ještě nebyla ukončena, byla stěžovatelka rovněž vyzvána k odstranění vad podání, spočívajících i v nedostatku právního zastoupení (např. v řízeních vedených pod sp. zn. III. ÚS 2056/08 ze dne 9. září 2008, II. ÚS 2113/08 ze dne 12. září 2008, II. ÚS 2208/08 ze dne 15. září 2008).
Podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavnímu soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené.
Z výše uvedeného je patrné, že navrhovatelka byla opakovaně obeznámena s podmínkou povinného právního (advokátního) zastoupení v řízení před Ústavním soudem. Je tedy v jejím vlastním zájmu, aby vady odstranila, resp. aby její další podání již tuto vadu neobsahovala.
Ať již je nedostatek povinného zastoupení advokátem pojímán jako nedostatek podmínky řízení nebo vady návrhu, je vždy na soudu, aby učinil opatření k odstranění tohoto nedostatku; vyvodit vůči navrhovateli nepříznivé procesní důsledky lze pak jedině tehdy, jestliže se uvedený nedostatek nepodaří odstranit.
Ústavní soud dovozuje, že je třeba vyjít z účelu výzvy k odstranění vad podání tak, jak je konstruováno ustanovení §41 písm. b) zákona o Ústavním soudu, jímž je především procesní poučení stěžovatele o náležitostech návrhu na zahájení řízení. Ústavní soud je však toho názoru, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném právním zastoupení dostávalo vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v předchozích stejných případech. Pokud lze vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté poučení bylo objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli informaci, že na Ústavní soud se nelze obrátit jinak, než v zastoupení advokátem, pak se setrvávání na požadavku vždy nového a totožného poučování jeví postupem neefektivním a formalistickým (srovnej např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1638/07 ze dne 24. července 2007, sp. zn. III. ÚS 1496/08 ze dne 3. července 2008, sp. zn. IV. ÚS 2386/08 ze dne 6. října 2008).
Za tohoto stavu Ústavní soud ústavní stížnost podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. října 2008
Vojen Güttler
soudce zpravodaj