ECLI:CZ:NSS:2016:12.KSZ.1.2016:46
sp. zn. 12 Ksz 1/2016 - 46
ROZHODNUTÍ
Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu
JUDr. Jiřího Pally, zástupce předsedy senátu JUDr. Stanislava Rizmana a přísedících
JUDr. Vítězslava Pýši, JUDr. Vladimíra Macha, JUDr. Martina Mikysky a doc. JUDr. Jana
Svatoně, CSc. při ústním jednání dne 12. 4. 2016 ve věci návrhu obvodní státní zástupkyně
pro Prahu 5 ze dne 2. 2. 2016, sp. zn. SPR 374/2015, na zahájení řízení o kárné odpovědnosti
Mgr. M. Č., státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5,
takto:
Podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců
a soudních exekutorů, kárně obviněný
Mgr. M. Č., nar. X,
státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5,
bytem X,
je vinen, že
jako dozorový státní zástupce ve věci vedené u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5
pod sp. zn. 1 ZT 186/2015 proti obviněným R. V., nar. X, aj. Š., nar. X, které byly pro pokračují
zločin krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 4 písm. c) trestního zákoníku, dílem
dokonaný a dílem ve stádiu pokusu podle §21 odst. 1 trestního zákoníku, spáchaný dílem
samostatně a dílem ve formě spolupachatelství podle §23 trestního zákoníku, pro přečin
porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku, spáchaný dílem
samostatně a dílem ve formě spolupachatelství podle §23 trestního zákoníku, a pro pokračující
přečin poškození cizí věci podle §228 odst. 1 trestního zákoníku, spáchaný dílem samostatně a
dílem ve formě spolupachatelství podle §23 trestního zákoníku, stíhány vazebně z důvodů
uvedených v §67 písm. a), c) trestního řádu, v rozporu s ustanoveními §72 odst. 1 a 2 trestního
řádu před uplynutím tříměsíční lhůty od právní moci předchozího rozhodnutí o vazbě nepodal
soudu obžalobu ani návrh na vydání rozhodnutí o dalším trvání vazby obviněných ani nenařídil
jejich propuštění z vazby, v důsledku čehož obě obviněné pobývaly ve vazbě nezákonně, a to R.
V. po dobu 4 dnů 11 hodin a 5 minut a J. Š. po dobu 5 dnů,
t e d y
zaviněně porušil povinnosti státního zástupce a zaviněným jednáním ohrozil důvěru v odbornost
postupu státního zastupitelství,
č í m ž s p á c h a l
kárné provinění podle §28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství,
a z a t o se m u u k l á d á
podle §30 odst. 1 písm. a) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, kárné opatření
důtka.
Odůvodnění:
Dokazováním provedeným při ústním jednání byly zjištěny následující skutečnosti:
Usneseními Policie České republiky, Obvodního ředitelství policie Praha II, Služby
kriminální policie a vyšetřování, Odboru obecné kriminality - 7. oddělení, ze dne 19. 5. 2015,
č. j. KRPA-42716-124,126/TČ-2015-001277, bylo podle §160 odst. 1 trestního řádu zahájeno
trestní stíhání R. V., nar. X, a J. Š., nar. X, pro pokračují zločin krádeže podle §205 odst. 1 písm.
b), odst. 2, odst. 4 písm. c) trestního zákoníku, dílem dokonaný a dílem ve stádiu pokusu podle §
21 odst. 1 trestního zákoníku, spáchaný dílem samostatně a dílem ve formě spolupachatelství
podle §23 trestního zákoníku, pro přečin porušování domovní svobody podle §178 odst. 1,
odst. 2 trestního zákoníku, spáchaný dílem samostatně a dílem ve formě spolupachatelství podle
§23 trestního zákoníku, a pro pokračující přečin poškození cizí věci podle §228 odst. 1 trestního
zákoníku, spáchaný dílem samostatně a dílem ve formě spolupachatelství podle §23 trestního
zákoníku. Těchto trestných činů se měly obviněné a další osoby, vůči nimž bylo taktéž vedeno
trestní stíhání, dopustit v době od 30. 1. 2015 do 7. 5. 2015 celkem 23 dílčími útoky, při nichž se
vloupaly do prodejny Dětský svět v Brandýse nad Labem a do různých bytových domů v Praze,
Plzni a Dolních Břežanech a následně do sklepních kójí či do motorových vozidel zaparkovaných
v prostorách společných podzemních garáží.
Obviněné R. V. a J. Š. byly podle §76 odst. 1 trestního řádu zadrženy dne 18. 5. 2015
v 21.00 hodin. Od tohoto okamžiku se pak počítala vazba, do níž byly obě obviněné vzaty
z důvodů uvedených v §67 písm. a), b) a c) trestního řádu usneseními soudce Obvodního soudu
pro Prahu 5 ze dne 21. 5. 2015, sp. zn. 37 Nt 1622/2015. Stížnosti obviněných proti
rozhodnutím o jejich vzetí do vazby zamítl Městský soud v Praze usneseními ze dne 17. 6. 2015,
sp. zn. 44 To 296/2015 a sp. zn. 44 To 297/2015, s tím, že důvod vazby podle §67 písm. b)
trestního řádu pominul a nadále u nich trvají vazební důvody podle §67 písm. a), c) trestního
řádu.
Soudy obou stupňů spatřovaly důvod vazby podle §67 písm. a) trestního řádu u obviněné
R. V. v tom, že je aktuálně ohrožena trestní sazbou od 2 do 8 let odnětí svobody, že jí hrozí
přeměna dosud podmíněně odloženého trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců, že se nezdržuje
v místě trvalého bydliště, že si jako doručovací adresu zvolila místo svého zaměstnání, kde však
má ukončen pracovní poměr, a že jejím druhem je německý občan, což vyvolává obavu z jejího
možného odcestování mimo území České republiky, kterou ještě zesilují poznatky z odposlechů
telekomunikačního provozu. Důvod vazby podle §67 písm. c) trestního řádu byl u obviněné R.
V. spatřován v tom, že se stíhané trestné činnosti měla dopouštět delší dobu, operativně,
systematicky a ve zkušební době podmíněného odsouzení taktéž za trestné činy proti majetku a
že má v opisu rejstříku trestů deset záznamů, z toho osm pro trestný čin krádeže.
U obviněné J. Š. spatřovaly soudy obou stupňů důvod vazby podle §67 písm. a) trestního
řádu v tom, že se zdržuje na neznámém místě v blízkosti osob z kriminálního prostředí, že se
nestará o svoji dceru a nekomunikuje se svými rodiči, kteří mají dceru ve své péči, že je ohrožena
trestní sazbou od 2 do 8 let odnětí svobody, že vzhledem k její trestní minulosti lze v případě
uznání viny očekávat uložení přísného nepodmíněného trestu odnětí svobody a že jí hrozí
přeměna dosud podmíněně odloženého trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců. Důvod vazby
podle §67 písm. c) trestního řádu byl u obviněné J. Š. spatřován v tom, že se stíhané trestné
činnosti měla dopouštět delší dobu, operativně, systematicky a ve zkušební době podmíněného
odsouzení a že má v opisu rejstříku trestů devět záznamů, z toho sedm pro trestný čin krádeže.
Následně soudce Obvodního soudu pro Prahu 5 usnesením ze dne 17. 7. 2015,
sp. zn. 37 Nt 3013/2015, nepřijal písemný slib obviněné J. Š., zamítl její návrh na nahrazení vazby
dohledem probačního úředníka a zamítl její žádost o propuštění z vazby na svobodu, neboť
důvody vazby uvedené v §67 písm. a), c) trestního řádu trvají. Stížnost proti tomuto rozhodnutí
zamítl Městský soud v Praze usnesením ze dne 13. 8. 2015, sp. zn. 44 To 385/2015.
Usnesením ze dne 29. 7. 2015, sp. zn. 37 Nt 3016/2015, pak soudce Obvodního soudu
pro Prahu 5 nepřijal nabídku záruky za další chování obviněné R. V. poskytnuté jejím přítelem J.
O. P. – T., nepřijal její písemný slib, zamítl návrh na nahrazení její vazby dohledem probačního
úředníka, nepřijal jí učiněnou nabídku peněžité záruky a zamítl její žádost o propuštění z vazby na
svobodu, neboť nadále trvají vazební důvody podle §67 písm. a), c) trestního řádu. Stížnost proti
tomuto rozhodnutí zamítl Městský soud v Praze usnesením ze dne 13. 8. 2015, sp. zn. 44 To
393/2015.
Uvedená rozhodnutí o vazbě obviněných R. V. a J. Š. tedy nabyla právní moci dne 13. 8.
2015. Tento den byl proto určující pro počátek tříměsíční lhůty, během níž muselo být podle §72
odst. 1 a 2 trestního řádu vydáno rozhodnutí o dalším trvání vazby obou obviněných na návrh
státního zástupce, který bylo třeba soudu doručit nejpozději 15 dnů před uplynutím uvedené
lhůty.
Tříměsíční lhůta od právní moci předchozího rozhodnutí o vazbě obviněných R. V. a J. Š.
skončila dne 13. 11. 2015 a státní zástupce tak musel podat návrh na další trvání vazby nejpozději
do 29. 10. 2015. Z hlediska zachování této vazební lhůty postačilo státnímu zástupci rovněž
podat soudu obžalobu do 13. 11. 2015. Pokud by státní zástupce neučinil žádný z těchto úkonů,
musely být obě obviněné do konce vazební lhůty propuštěny z vazby na svobodu.
Návrh na další trvání vazby podal kárně obviněný jako dozorový státní zástupce z důvodů
uvedených v §67 písm. a) a c) trestního řádu již dne 27. 8. 2015. V přípise ze dne 28. 8. 2015,
sp. zn. 37 Nt 2526/2015, však Obvodní soud pro Prahu 5 sdělil státnímu zastupitelství,
že se návrhem nebude zabývat, neboť v mezidobí bylo rozhodováno o žádostech obviněných R.
V. a J. Š. o propuštění z vazby na svobodu, které byly pravomocně zamítnuty dne 13. 8. 2015.
Z této skutečnosti podle soudu vyplývá, že zákonná lhůta k rozhodnutí podle §72 odst. 1
trestního řádu nastane u obviněných až dne 13. 11. 2015.
V průběhu vyšetřování vyšlo najevo, že se obě obviněné společně s dalšími osobami
dopustily v době od 26. 1. 2015 do 4. 5. 2015 ještě osmi dalších dílčích útoků, a proto policejní
orgán usnesením ze dne 9. 10. 2015, č. j. KRPA-42716-509/TČ-2015-001277, zahájil jejich trestní
stíhání i pro tyto útoky, které tvořily z hlediska hmotného práva součást téhož skutku a stejných
pokračujících trestných činů. Dne 12. 11. 2015 obdrželo obvodní státní zastupitelství
od policejního orgánu návrh na podání obžaloby. Do uplynutí lhůty pro trvání vazby obviněných
R. V. a J. Š. uvedené v §72 odst. 1 trestního řádu však kárně obviněný neučinil žádný úkon, který
je v tomto ustanovení předvídán, ani nepodal soudu obžalobu.
Překročení vazební lhůty si kárně obviněný uvědomil až při kontrole vyhotovené
obžaloby v pozdních večerních hodinách dne 17. 11. 2015. V návaznosti na toto zjištění a kvůli
nemožnosti napravit toto pochybení neprodleně kárně obviněný ráno dne 18. 11. 2015 přikázal,
aby obě obviněné byly ihned propuštěny z vazby na svobodu, což vazební věznice realizovala
u obviněné R. V. téhož dne v 11.05 hodin. Obviněná J. Š. pak byla propuštěna z vazby dne 18.
11. 2015 v 24.00 hodin s tím, že dne 19. 11. 2015 v 00.00 hodin byla převedena do výkonu trestu
odnětí svobody v jiné trestní věci. Kvůli tomuto pochybení kárně obviněného tak v trestní věci
vedené u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5 pod sp. zn. 1 ZT 186/2015 pobývaly ve
vazbě nezákonně obviněná R. V. po dobu 4 dnů, 11 hodin a 5 minut a obviněná J. Š. po dobu 5
dnů.
Kárně obviněný o překročení vazební lhůty informoval svou nadřízenou dne 18. 11. 2015
bezprostředně poté, co vazební věznice potvrdila přijetí příkazů k propuštění obou obviněných
z vazby. Následujícího dne byla soudu doručena obžaloba sepsaná kárně obviněným, která byla
podána také na obviněnou R. V. a J. Š. pro stejný skutek, kvůli němuž byly stíhány vazebně.
Kárně obviněný požádal, aby věc byla projednána v jeho nepřítomnosti, neboť ústnímu
jednání nemůže být osobně přítomen kvůli tomu, že utrpěl velmi vážný úraz, stále je v pracovní
neschopnosti, delší cestování představuje výrazný rizikový faktor pro léčbu a nebylo mu proto
lékařem doporučeno, přičemž meritum kárné věci je zcela jasné. Tím byly splněny podmínky
pro projednání věci v nepřítomnosti kárně obviněného uvedené v §17 odst. 1 zákona
č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů
(dále jen „zákon o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů“). Při ústním
jednání kárný senát přečetl vyjádření kárně obviněného k návrhu na zahájení kárného řízení.
V něm se kárně obviněný ke skutku doznal. Na svoji obhajobu uvedl, že při zpracování
trestní věci si v důsledku svého matematického pochybení a přehlédnutí do svého pracovního
itineráře chybně vyznačil nový konec vazební lhůty v rámci přípravného řízení. Tímto
nesprávným datem se pak řídil v rámci plánování ukončení věci tak, aby nedošlo ke zbytečnému
prodlužování vazby v přípravném řízení, přičemž během výkonu dozoru neučinil v tomto směru
žádnou korekci. V minulosti bez jakýchkoli problémů dozoroval velké množství vazebních věcí,
podával návrhy na další trvání vazby, a proto se i v dané trestní věci automaticky spolehl na svůj
úsudek, který však byl tentokrát nesprávný. Toto pochybení zjistil při kontrole finální verze
obžaloby, kdy již nemohl jeho následku zabránit. Po učinění příslušných opatření k nápravě
okamžitě tuto skutečnost zakládající podstatu jeho kárného provinění sdělil obvodní státní
zástupkyni. Jedná se výhradně o jeho pochybení, za které nese plnou odpovědnost, nikterak
ho nezpochybňuje, velmi jej lituje a je připravený za něho nést následky.
Uvedená skutková zjištění jsou doložena též obsahem podstatných částí spisu Obvodního
státního zastupitelství pro Prahu 5 sp. zn. 1 ZT 186/2015 a kopií vyjádření kárně obviněného
ze dne 18. 11. 2015, sp. zn. 1 ZT 186/2015.
V posuzované věci tedy bylo jednoznačně prokázáno, že kárně obviněný před uplynutím
tříměsíční lhůty od právní moci předchozího rozhodnutí o vazbě obviněných R. V. a J. Š. nepodal
soudu obžalobu ani neučinil žádný z úkonů uvedených v §72 odst. 1 trestního řádu. V důsledku
tohoto jeho pochybení obě obviněné pobývaly ve vazbě nezákonně, a to R. V. po dobu 4 dnů, 11
hodin a 5 minut a J. Š. po dobu 5 dnů.
Tímto skutkem kárně obviněný zaviněně porušil své povinnosti při výkonu funkce
státního zástupce odpovědně plnit své úkoly a postupovat odborně, svědomitě a bez zbytečných
průtahů, které jsou stanoveny v §24 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství
(dále jen „zákon o státním zastupitelství“). Kárně obviněný tímto zaviněným jednáním rovněž
ohrozil důvěru v odbornost postupu státního zastupitelství, neboť ta mohla být v očích odborné
i laické veřejnosti nepochybně snížena jeho nečinností, která měla za následek nezákonný výkon
vazby. Jednalo se přitom o zavinění ve formě nevědomé nedbalosti. Kárně obviněný totiž v dané
situaci nevěděl, že svým jednáním může způsobit porušení nebo ohrožení zájmu chráněného
zákonem, neboť si vyznačil chybné datum konce vazební lhůty, kterým se následně řídil
při plánování ukončení přípravného řízení. Kárně obviněný však vzhledem ke své funkci státního
zástupce o správném konci tříměsíční lhůty od právní moci předchozího rozhodnutí o vazbě
nepochybně vědět měl a mohl. Je proto možné konstatovat, že kárně obviněný svým jednáním
naplnil všechny znaky skutkové podstaty kárného provinění podle §28 zákona o státním
zastupitelství.
Při úvaze o druhu a výměře kárného opatření kárný senát přihlédl k závažnosti kárného
provinění a k osobě kárně obviněného.
Na jednu stranu tedy kárný senát musel vzít v úvahu závažnost kárného provinění,
která spočívá v porušení základního a ústavně zaručeného práva na osobní svobodu a v tom,
že vazební lhůta byla v příslušné trestní věci překročena u dvou obviněných o delší dobu
přesahující čtyři dny. Navíc v důsledku pochybení kárně obviněného musela být propuštěna
na svobodu obviněná R. V., která neměla stálé bydliště a je speciální recidivistkou soustavně
páchající majetkovou trestnou činnost, takže důvody vazby podle §67 písm. a), c) trestního řádu
u ní nepochybně trvaly i na konci tříměsíční lhůty od právní moci předchozího rozhodnutí o
vazbě.
Na straně druhé však musel kárné senát přihlédnout k doznání kárně obviněného,
jakož i k jeho upřímné lítosti, sebereflexi, aktivitě následující po zjištění vlastního pochybení,
součinnosti při objasňování kárného provinění, zavinění ve formě nevědomé nedbalosti
a dosavadní kárné bezúhonnosti. Opomenout nelze ani složitost příslušné trestní věci, ve které
bylo vazebně stíháno více obviněných pro značný počet dílčích útoků a v níž bylo opakovaně
rozhodováno o vazbě.
Dále vzal kárný senát v úvahu osobní spis kárně obviněného a jeho velmi pozitivní
pracovní hodnocení ze dne 2. 2. 2016, sp. zn. 0 SPR 374/2015. Z nich vyplývá, že kárně
obviněný vykonává funkci státního zástupce od 13. 7. 2000 a funkci náměstka obvodní státní
zástupkyně od 1. 7. 2004. K řešení problémů přistupuje uvážlivě a rozhodně, je schopen řídícího
jednání. Ve vypjatých situacích vystupuje autoritativně a dokáže si obhájit svůj názor či přístup.
Funkci státního zástupce vykonává odpovědně, svědomitě a na vysoké odborné úrovni. Chová
se profesionálně, průběžně si doplňuje odborné znalosti, účastní se školení pořádaných Justiční
akademií a velmi aktivně se podílí na výchově právních čekatelů. V minulosti absolvoval s velmi
kladným hodnocením tři stáže na státních zastupitelstvích vyšších stupňů.
Také při jednání kárného senátu navrhovatelka zdůraznila, že kárně obviněný vykonává
svou funkci velmi odpovědně a na vysoké odborné úrovni. Dále uvedla, že jí kárně obviněný
po oznámení svého pochybení, které je předmětem tohoto kárného řízení, nabídl rezignaci
na funkci náměstka vedoucí státní zástupkyně, kterou však nepřijala, neboť ji nepovažovala
za potřebnou.
Vzhledem k značnému množství skutečností svědčících ve prospěch kárně obviněného,
mezi nimiž je zapotřebí zdůraznit především jeho příkladnou sebereflexi, s níž se kárný senát
setkává ve své praxi jen zcela výjimečně, lze mít za to, že k nápravě ojedinělého pochybení
státního zástupce při rozhodování o dalším trvání vazby postačuje již samotné vedení kárného
řízení a není tak zapotřebí přistoupit k jeho finančnímu postihu. Takový postup by ostatně nebyl
namístě, neboť kárně obviněný je vynikající státní zástupce a uvedeného kárného provinění
se dopustil jen v důsledku nepozornosti při vyznačení data konce vazební lhůty ve své pracovní
pomůcce. Z jeho následného jednání je přitom zcela zřejmé, že se z tohoto pochybení poučil
a učiní vše pro to, aby se ho již nedopustil. Za této situace mohl kárný senát i při vědomí
následků kárného provinění a peněžitých sankcí udělených státním zástupcům v dříve
rozhodnutých kárných věcech za jimi zaviněné překročení lhůty pro trvání vazby nebo zadržení
(srov. rozhodnutí ze dne 16. 6. 2014, sp. zn. 12 Ksz 4/2014, ze dne 15. 9. 2014,
sp. zn. 12 Ksz 6/2014, ze dne 8. 12. 2014, sp. zn. 12 Ksz 10/2014, a ze dne 16. 2. 2016,
sp. zn. 12 Ksz 10/2015) přistoupit v nyní posuzované věci k uložení nejmírnějšího kárného
opatření, kterým je podle §30 odst. 1 písm. a) zákona o státním zastupitelství důtka.
S ohledem na všechno, co bylo uvedeno k jednání kárně obviněného státního zástupce,
pro které bylo vedeno toto kárné řízení, Nejvyšší správní soud jako soud kárný podle §19 odst. 1
zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů uznal kárně
obviněného vinným kárným proviněním podle §28 zákona o státním zastupitelství,
jehož se dopustil skutkem popsaným ve výroku tohoto rozhodnutí. Za toto kárné provinění
uložil kárně obviněnému podle §30 odst. 1 písm. a) zákona o státním zastupitelství kárné
opatření důtku.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. dubna 2016
JUDr. Jiří Palla
předseda kárného senátu
ve věcech státních zástupců