infNSsVyrok8,

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 12.04.2016, sp. zn. 12 Ksz 1/2016 - 46 [ rozhodnutí / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2016:12.KSZ.1.2016:46

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2016:12.KSZ.1.2016:46
sp. zn. 12 Ksz 1/2016 - 46 ROZHODNUTÍ Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Pally, zástupce předsedy senátu JUDr. Stanislava Rizmana a přísedících JUDr. Vítězslava Pýši, JUDr. Vladimíra Macha, JUDr. Martina Mikysky a doc. JUDr. Jana Svatoně, CSc. při ústním jednání dne 12. 4. 2016 ve věci návrhu obvodní státní zástupkyně pro Prahu 5 ze dne 2. 2. 2016, sp. zn. SPR 374/2015, na zahájení řízení o kárné odpovědnosti Mgr. M. Č., státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5, takto: Podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, kárně obviněný Mgr. M. Č., nar. X, státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5, bytem X, je vinen, že jako dozorový státní zástupce ve věci vedené u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5 pod sp. zn. 1 ZT 186/2015 proti obviněným R. V., nar. X, aj. Š., nar. X, které byly pro pokračují zločin krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 4 písm. c) trestního zákoníku, dílem dokonaný a dílem ve stádiu pokusu podle §21 odst. 1 trestního zákoníku, spáchaný dílem samostatně a dílem ve formě spolupachatelství podle §23 trestního zákoníku, pro přečin porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku, spáchaný dílem samostatně a dílem ve formě spolupachatelství podle §23 trestního zákoníku, a pro pokračující přečin poškození cizí věci podle §228 odst. 1 trestního zákoníku, spáchaný dílem samostatně a dílem ve formě spolupachatelství podle §23 trestního zákoníku, stíhány vazebně z důvodů uvedených v §67 písm. a), c) trestního řádu, v rozporu s ustanoveními §72 odst. 1 a 2 trestního řádu před uplynutím tříměsíční lhůty od právní moci předchozího rozhodnutí o vazbě nepodal soudu obžalobu ani návrh na vydání rozhodnutí o dalším trvání vazby obviněných ani nenařídil jejich propuštění z vazby, v důsledku čehož obě obviněné pobývaly ve vazbě nezákonně, a to R. V. po dobu 4 dnů 11 hodin a 5 minut a J. Š. po dobu 5 dnů, t e d y zaviněně porušil povinnosti státního zástupce a zaviněným jednáním ohrozil důvěru v odbornost postupu státního zastupitelství, č í m ž s p á c h a l kárné provinění podle §28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, a z a t o se m u u k l á d á podle §30 odst. 1 písm. a) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, kárné opatření důtka. Odůvodnění: Dokazováním provedeným při ústním jednání byly zjištěny následující skutečnosti: Usneseními Policie České republiky, Obvodního ředitelství policie Praha II, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru obecné kriminality - 7. oddělení, ze dne 19. 5. 2015, č. j. KRPA-42716-124,126/TČ-2015-001277, bylo podle §160 odst. 1 trestního řádu zahájeno trestní stíhání R. V., nar. X, a J. Š., nar. X, pro pokračují zločin krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 4 písm. c) trestního zákoníku, dílem dokonaný a dílem ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku, spáchaný dílem samostatně a dílem ve formě spolupachatelství podle §23 trestního zákoníku, pro přečin porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku, spáchaný dílem samostatně a dílem ve formě spolupachatelství podle §23 trestního zákoníku, a pro pokračující přečin poškození cizí věci podle §228 odst. 1 trestního zákoníku, spáchaný dílem samostatně a dílem ve formě spolupachatelství podle §23 trestního zákoníku. Těchto trestných činů se měly obviněné a další osoby, vůči nimž bylo taktéž vedeno trestní stíhání, dopustit v době od 30. 1. 2015 do 7. 5. 2015 celkem 23 dílčími útoky, při nichž se vloupaly do prodejny Dětský svět v Brandýse nad Labem a do různých bytových domů v Praze, Plzni a Dolních Břežanech a následně do sklepních kójí či do motorových vozidel zaparkovaných v prostorách společných podzemních garáží. Obviněné R. V. a J. Š. byly podle §76 odst. 1 trestního řádu zadrženy dne 18. 5. 2015 v 21.00 hodin. Od tohoto okamžiku se pak počítala vazba, do níž byly obě obviněné vzaty z důvodů uvedených v §67 písm. a), b) a c) trestního řádu usneseními soudce Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 21. 5. 2015, sp. zn. 37 Nt 1622/2015. Stížnosti obviněných proti rozhodnutím o jejich vzetí do vazby zamítl Městský soud v Praze usneseními ze dne 17. 6. 2015, sp. zn. 44 To 296/2015 a sp. zn. 44 To 297/2015, s tím, že důvod vazby podle §67 písm. b) trestního řádu pominul a nadále u nich trvají vazební důvody podle §67 písm. a), c) trestního řádu. Soudy obou stupňů spatřovaly důvod vazby podle §67 písm. a) trestního řádu u obviněné R. V. v tom, že je aktuálně ohrožena trestní sazbou od 2 do 8 let odnětí svobody, že jí hrozí přeměna dosud podmíněně odloženého trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců, že se nezdržuje v místě trvalého bydliště, že si jako doručovací adresu zvolila místo svého zaměstnání, kde však má ukončen pracovní poměr, a že jejím druhem je německý občan, což vyvolává obavu z jejího možného odcestování mimo území České republiky, kterou ještě zesilují poznatky z odposlechů telekomunikačního provozu. Důvod vazby podle §67 písm. c) trestního řádu byl u obviněné R. V. spatřován v tom, že se stíhané trestné činnosti měla dopouštět delší dobu, operativně, systematicky a ve zkušební době podmíněného odsouzení taktéž za trestné činy proti majetku a že má v opisu rejstříku trestů deset záznamů, z toho osm pro trestný čin krádeže. U obviněné J. Š. spatřovaly soudy obou stupňů důvod vazby podle §67 písm. a) trestního řádu v tom, že se zdržuje na neznámém místě v blízkosti osob z kriminálního prostředí, že se nestará o svoji dceru a nekomunikuje se svými rodiči, kteří mají dceru ve své péči, že je ohrožena trestní sazbou od 2 do 8 let odnětí svobody, že vzhledem k její trestní minulosti lze v případě uznání viny očekávat uložení přísného nepodmíněného trestu odnětí svobody a že jí hrozí přeměna dosud podmíněně odloženého trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců. Důvod vazby podle §67 písm. c) trestního řádu byl u obviněné J. Š. spatřován v tom, že se stíhané trestné činnosti měla dopouštět delší dobu, operativně, systematicky a ve zkušební době podmíněného odsouzení a že má v opisu rejstříku trestů devět záznamů, z toho sedm pro trestný čin krádeže. Následně soudce Obvodního soudu pro Prahu 5 usnesením ze dne 17. 7. 2015, sp. zn. 37 Nt 3013/2015, nepřijal písemný slib obviněné J. Š., zamítl její návrh na nahrazení vazby dohledem probačního úředníka a zamítl její žádost o propuštění z vazby na svobodu, neboť důvody vazby uvedené v §67 písm. a), c) trestního řádu trvají. Stížnost proti tomuto rozhodnutí zamítl Městský soud v Praze usnesením ze dne 13. 8. 2015, sp. zn. 44 To 385/2015. Usnesením ze dne 29. 7. 2015, sp. zn. 37 Nt 3016/2015, pak soudce Obvodního soudu pro Prahu 5 nepřijal nabídku záruky za další chování obviněné R. V. poskytnuté jejím přítelem J. O. P. – T., nepřijal její písemný slib, zamítl návrh na nahrazení její vazby dohledem probačního úředníka, nepřijal jí učiněnou nabídku peněžité záruky a zamítl její žádost o propuštění z vazby na svobodu, neboť nadále trvají vazební důvody podle §67 písm. a), c) trestního řádu. Stížnost proti tomuto rozhodnutí zamítl Městský soud v Praze usnesením ze dne 13. 8. 2015, sp. zn. 44 To 393/2015. Uvedená rozhodnutí o vazbě obviněných R. V. a J. Š. tedy nabyla právní moci dne 13. 8. 2015. Tento den byl proto určující pro počátek tříměsíční lhůty, během níž muselo být podle §72 odst. 1 a 2 trestního řádu vydáno rozhodnutí o dalším trvání vazby obou obviněných na návrh státního zástupce, který bylo třeba soudu doručit nejpozději 15 dnů před uplynutím uvedené lhůty. Tříměsíční lhůta od právní moci předchozího rozhodnutí o vazbě obviněných R. V. a J. Š. skončila dne 13. 11. 2015 a státní zástupce tak musel podat návrh na další trvání vazby nejpozději do 29. 10. 2015. Z hlediska zachování této vazební lhůty postačilo státnímu zástupci rovněž podat soudu obžalobu do 13. 11. 2015. Pokud by státní zástupce neučinil žádný z těchto úkonů, musely být obě obviněné do konce vazební lhůty propuštěny z vazby na svobodu. Návrh na další trvání vazby podal kárně obviněný jako dozorový státní zástupce z důvodů uvedených v §67 písm. a) a c) trestního řádu již dne 27. 8. 2015. V přípise ze dne 28. 8. 2015, sp. zn. 37 Nt 2526/2015, však Obvodní soud pro Prahu 5 sdělil státnímu zastupitelství, že se návrhem nebude zabývat, neboť v mezidobí bylo rozhodováno o žádostech obviněných R. V. a J. Š. o propuštění z vazby na svobodu, které byly pravomocně zamítnuty dne 13. 8. 2015. Z této skutečnosti podle soudu vyplývá, že zákonná lhůta k rozhodnutí podle §72 odst. 1 trestního řádu nastane u obviněných až dne 13. 11. 2015. V průběhu vyšetřování vyšlo najevo, že se obě obviněné společně s dalšími osobami dopustily v době od 26. 1. 2015 do 4. 5. 2015 ještě osmi dalších dílčích útoků, a proto policejní orgán usnesením ze dne 9. 10. 2015, č. j. KRPA-42716-509/TČ-2015-001277, zahájil jejich trestní stíhání i pro tyto útoky, které tvořily z hlediska hmotného práva součást téhož skutku a stejných pokračujících trestných činů. Dne 12. 11. 2015 obdrželo obvodní státní zastupitelství od policejního orgánu návrh na podání obžaloby. Do uplynutí lhůty pro trvání vazby obviněných R. V. a J. Š. uvedené v §72 odst. 1 trestního řádu však kárně obviněný neučinil žádný úkon, který je v tomto ustanovení předvídán, ani nepodal soudu obžalobu. Překročení vazební lhůty si kárně obviněný uvědomil až při kontrole vyhotovené obžaloby v pozdních večerních hodinách dne 17. 11. 2015. V návaznosti na toto zjištění a kvůli nemožnosti napravit toto pochybení neprodleně kárně obviněný ráno dne 18. 11. 2015 přikázal, aby obě obviněné byly ihned propuštěny z vazby na svobodu, což vazební věznice realizovala u obviněné R. V. téhož dne v 11.05 hodin. Obviněná J. Š. pak byla propuštěna z vazby dne 18. 11. 2015 v 24.00 hodin s tím, že dne 19. 11. 2015 v 00.00 hodin byla převedena do výkonu trestu odnětí svobody v jiné trestní věci. Kvůli tomuto pochybení kárně obviněného tak v trestní věci vedené u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5 pod sp. zn. 1 ZT 186/2015 pobývaly ve vazbě nezákonně obviněná R. V. po dobu 4 dnů, 11 hodin a 5 minut a obviněná J. Š. po dobu 5 dnů. Kárně obviněný o překročení vazební lhůty informoval svou nadřízenou dne 18. 11. 2015 bezprostředně poté, co vazební věznice potvrdila přijetí příkazů k propuštění obou obviněných z vazby. Následujícího dne byla soudu doručena obžaloba sepsaná kárně obviněným, která byla podána také na obviněnou R. V. a J. Š. pro stejný skutek, kvůli němuž byly stíhány vazebně. Kárně obviněný požádal, aby věc byla projednána v jeho nepřítomnosti, neboť ústnímu jednání nemůže být osobně přítomen kvůli tomu, že utrpěl velmi vážný úraz, stále je v pracovní neschopnosti, delší cestování představuje výrazný rizikový faktor pro léčbu a nebylo mu proto lékařem doporučeno, přičemž meritum kárné věci je zcela jasné. Tím byly splněny podmínky pro projednání věci v nepřítomnosti kárně obviněného uvedené v §17 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů (dále jen „zákon o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů“). Při ústním jednání kárný senát přečetl vyjádření kárně obviněného k návrhu na zahájení kárného řízení. V něm se kárně obviněný ke skutku doznal. Na svoji obhajobu uvedl, že při zpracování trestní věci si v důsledku svého matematického pochybení a přehlédnutí do svého pracovního itineráře chybně vyznačil nový konec vazební lhůty v rámci přípravného řízení. Tímto nesprávným datem se pak řídil v rámci plánování ukončení věci tak, aby nedošlo ke zbytečnému prodlužování vazby v přípravném řízení, přičemž během výkonu dozoru neučinil v tomto směru žádnou korekci. V minulosti bez jakýchkoli problémů dozoroval velké množství vazebních věcí, podával návrhy na další trvání vazby, a proto se i v dané trestní věci automaticky spolehl na svůj úsudek, který však byl tentokrát nesprávný. Toto pochybení zjistil při kontrole finální verze obžaloby, kdy již nemohl jeho následku zabránit. Po učinění příslušných opatření k nápravě okamžitě tuto skutečnost zakládající podstatu jeho kárného provinění sdělil obvodní státní zástupkyni. Jedná se výhradně o jeho pochybení, za které nese plnou odpovědnost, nikterak ho nezpochybňuje, velmi jej lituje a je připravený za něho nést následky. Uvedená skutková zjištění jsou doložena též obsahem podstatných částí spisu Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5 sp. zn. 1 ZT 186/2015 a kopií vyjádření kárně obviněného ze dne 18. 11. 2015, sp. zn. 1 ZT 186/2015. V posuzované věci tedy bylo jednoznačně prokázáno, že kárně obviněný před uplynutím tříměsíční lhůty od právní moci předchozího rozhodnutí o vazbě obviněných R. V. a J. Š. nepodal soudu obžalobu ani neučinil žádný z úkonů uvedených v §72 odst. 1 trestního řádu. V důsledku tohoto jeho pochybení obě obviněné pobývaly ve vazbě nezákonně, a to R. V. po dobu 4 dnů, 11 hodin a 5 minut a J. Š. po dobu 5 dnů. Tímto skutkem kárně obviněný zaviněně porušil své povinnosti při výkonu funkce státního zástupce odpovědně plnit své úkoly a postupovat odborně, svědomitě a bez zbytečných průtahů, které jsou stanoveny v §24 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství (dále jen „zákon o státním zastupitelství“). Kárně obviněný tímto zaviněným jednáním rovněž ohrozil důvěru v odbornost postupu státního zastupitelství, neboť ta mohla být v očích odborné i laické veřejnosti nepochybně snížena jeho nečinností, která měla za následek nezákonný výkon vazby. Jednalo se přitom o zavinění ve formě nevědomé nedbalosti. Kárně obviněný totiž v dané situaci nevěděl, že svým jednáním může způsobit porušení nebo ohrožení zájmu chráněného zákonem, neboť si vyznačil chybné datum konce vazební lhůty, kterým se následně řídil při plánování ukončení přípravného řízení. Kárně obviněný však vzhledem ke své funkci státního zástupce o správném konci tříměsíční lhůty od právní moci předchozího rozhodnutí o vazbě nepochybně vědět měl a mohl. Je proto možné konstatovat, že kárně obviněný svým jednáním naplnil všechny znaky skutkové podstaty kárného provinění podle §28 zákona o státním zastupitelství. Při úvaze o druhu a výměře kárného opatření kárný senát přihlédl k závažnosti kárného provinění a k osobě kárně obviněného. Na jednu stranu tedy kárný senát musel vzít v úvahu závažnost kárného provinění, která spočívá v porušení základního a ústavně zaručeného práva na osobní svobodu a v tom, že vazební lhůta byla v příslušné trestní věci překročena u dvou obviněných o delší dobu přesahující čtyři dny. Navíc v důsledku pochybení kárně obviněného musela být propuštěna na svobodu obviněná R. V., která neměla stálé bydliště a je speciální recidivistkou soustavně páchající majetkovou trestnou činnost, takže důvody vazby podle §67 písm. a), c) trestního řádu u ní nepochybně trvaly i na konci tříměsíční lhůty od právní moci předchozího rozhodnutí o vazbě. Na straně druhé však musel kárné senát přihlédnout k doznání kárně obviněného, jakož i k jeho upřímné lítosti, sebereflexi, aktivitě následující po zjištění vlastního pochybení, součinnosti při objasňování kárného provinění, zavinění ve formě nevědomé nedbalosti a dosavadní kárné bezúhonnosti. Opomenout nelze ani složitost příslušné trestní věci, ve které bylo vazebně stíháno více obviněných pro značný počet dílčích útoků a v níž bylo opakovaně rozhodováno o vazbě. Dále vzal kárný senát v úvahu osobní spis kárně obviněného a jeho velmi pozitivní pracovní hodnocení ze dne 2. 2. 2016, sp. zn. 0 SPR 374/2015. Z nich vyplývá, že kárně obviněný vykonává funkci státního zástupce od 13. 7. 2000 a funkci náměstka obvodní státní zástupkyně od 1. 7. 2004. K řešení problémů přistupuje uvážlivě a rozhodně, je schopen řídícího jednání. Ve vypjatých situacích vystupuje autoritativně a dokáže si obhájit svůj názor či přístup. Funkci státního zástupce vykonává odpovědně, svědomitě a na vysoké odborné úrovni. Chová se profesionálně, průběžně si doplňuje odborné znalosti, účastní se školení pořádaných Justiční akademií a velmi aktivně se podílí na výchově právních čekatelů. V minulosti absolvoval s velmi kladným hodnocením tři stáže na státních zastupitelstvích vyšších stupňů. Také při jednání kárného senátu navrhovatelka zdůraznila, že kárně obviněný vykonává svou funkci velmi odpovědně a na vysoké odborné úrovni. Dále uvedla, že jí kárně obviněný po oznámení svého pochybení, které je předmětem tohoto kárného řízení, nabídl rezignaci na funkci náměstka vedoucí státní zástupkyně, kterou však nepřijala, neboť ji nepovažovala za potřebnou. Vzhledem k značnému množství skutečností svědčících ve prospěch kárně obviněného, mezi nimiž je zapotřebí zdůraznit především jeho příkladnou sebereflexi, s níž se kárný senát setkává ve své praxi jen zcela výjimečně, lze mít za to, že k nápravě ojedinělého pochybení státního zástupce při rozhodování o dalším trvání vazby postačuje již samotné vedení kárného řízení a není tak zapotřebí přistoupit k jeho finančnímu postihu. Takový postup by ostatně nebyl namístě, neboť kárně obviněný je vynikající státní zástupce a uvedeného kárného provinění se dopustil jen v důsledku nepozornosti při vyznačení data konce vazební lhůty ve své pracovní pomůcce. Z jeho následného jednání je přitom zcela zřejmé, že se z tohoto pochybení poučil a učiní vše pro to, aby se ho již nedopustil. Za této situace mohl kárný senát i při vědomí následků kárného provinění a peněžitých sankcí udělených státním zástupcům v dříve rozhodnutých kárných věcech za jimi zaviněné překročení lhůty pro trvání vazby nebo zadržení (srov. rozhodnutí ze dne 16. 6. 2014, sp. zn. 12 Ksz 4/2014, ze dne 15. 9. 2014, sp. zn. 12 Ksz 6/2014, ze dne 8. 12. 2014, sp. zn. 12 Ksz 10/2014, a ze dne 16. 2. 2016, sp. zn. 12 Ksz 10/2015) přistoupit v nyní posuzované věci k uložení nejmírnějšího kárného opatření, kterým je podle §30 odst. 1 písm. a) zákona o státním zastupitelství důtka. S ohledem na všechno, co bylo uvedeno k jednání kárně obviněného státního zástupce, pro které bylo vedeno toto kárné řízení, Nejvyšší správní soud jako soud kárný podle §19 odst. 1 zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů uznal kárně obviněného vinným kárným proviněním podle §28 zákona o státním zastupitelství, jehož se dopustil skutkem popsaným ve výroku tohoto rozhodnutí. Za toto kárné provinění uložil kárně obviněnému podle §30 odst. 1 písm. a) zákona o státním zastupitelství kárné opatření důtku. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. V Brně dne 12. dubna 2016 JUDr. Jiří Palla předseda kárného senátu ve věcech státních zástupců

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:12.04.2016
Číslo jednací:12 Ksz 1/2016 - 46
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Rozhodnutí
uznání viny
Účastníci řízení:
Prejudikatura:12 Ksz 10/2014 - 33
12 Ksz 10/2015 - 43
12 Ksz 6/2015 - 47
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2016:12.KSZ.1.2016:46
Staženo pro jurilogie.cz:10.04.2024