ECLI:CZ:NSS:2015:14.KSE.4.2015:41
sp. zn. 14 Kse 4/2015 - 41
ROZHODNUTÍ
Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátu složeném z předsedy
JUDr. Zdeňka Kühna a členů JUDr. Miroslavy Jirmanové, JUDr. Petry Janouškové,
Mgr. Vojtěcha Jaroše, JUDr. Ireny Schejbalové a JUDr. Hany Šajnerové, o návrhu předsedy
kontrolní komise Exekutorské komory ČR ze dne 30. 4. 2015 na zahájení kárného řízení proti
Mgr. I. N., soudnímu exekutorovi, Exekutorský úřad Ostrava se sídlem Těšínská 120/54,
Ostrava, při ústním jednání konaném dne 20. 10. 2015,
takto:
Mgr. I. N.,
soudní exekutor,
Exekutorský úřad Ostrava se sídlem Těšínská 120/54, Ostrava
I. je v i n e n , ž e
a) řádně a včas nesplnil svůj dluh vůči společnosti O2 Czech Republic, a.s., ve výši
11.016.621 Kč uložený mu k zaplacení vykonatelným notářským zápisem č. j. N 409/2014,
NZ 410/2014, který vydala JUDr. Jana Kleinová, notářka v Praze dne 8. 12. 2014, přičemž
tento dluh je proti němu od 2. 2. 2015 vymáhán v exekučním řízení;
řádně a včas nesplnil svůj dluh vůči paní L. S. ve výši 6.728 Kč, uložený mu vykonatelným
rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 7. 2014, č. j. 33 ICm 3900/2013 - 18, dostal
se do prodlení s plněním tohoto dluhu od 13. 9. 2014 až do 23. 12. 2014, kdy byl dluh
uhrazen, přičemž tento dluh byl vůči němu vymáhán v exekučním řízení;
řádně a včas nesplnil svůj dluh vůči panu JUDr. Martinu Frischovi, insolvenčnímu správci
dlužnice L. S., ve výši 6.728 Kč, uložený mu vykonatelným rozsudkem Krajského soudu v
Ostravě ze dne 23. 7. 2014, č . j. 33 ICm 3900/2013 - 18, dostal se do prodlení s plněním
tohoto dluhu od 13. 9. 2014 až do 23. 12. 2014, kdy byl dluh uhrazen, přičemž tento dluh byl
vůči němu vymáhán v exekučním řízení;
řádně a včas nesplnil svůj dluh vůči společnosti Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna
Insurance Group, ve výši 12.785 Kč, uložený mu k zaplacení vykonatelným platebním
rozkazem Okresního soudu v Ostravě ze dne 1. 11. 2013, č . j. 24 C 98/2013 - 17, přičemž
tento dluh byl vůči němu vymáhán v exekučním řízení od 6. 2. 2014 do 16. 4. 2014;
t e d y
narušil důstojnost exekutorského povolání podle §2 odst. 2 písm. b) zákona č. 120/2001 Sb.,
o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), a porušil své povinnosti dle čl. 3
odst. 1 a 2 Pravidel profesionální etiky a pravidel soutěže soudních exekutorů,
t í m s p á c h a l
závažný kárný delikt exekutora podle §116 odst. 3 písm. b) exekučního řádu;
b) jako soudní exekutor, který byl v rámci dohledové činnosti vyzván dne 8. 4. 2014,
a opakovaně dne 26. 5. 2014 a 8. 8. 2014 Exekutorskou komorou České republiky o písemné
vyjádření, dne 8. 8. 2014 pak též o předložení spisu sp. zn. 053 EX 26/02, tento spis
ani vyjádření Exekutorské komoře nikdy nepředložil, ani na opakované výzvy jinak nereagoval,
jako soudní exekutor, který byl v rámci dohledové činnosti vyzván dne 19. 8. 2014, a opakovaně
dne 12. 9. 2014, 6. 10. 2014 a 12. 11. 2014 Exekutorskou komorou o předložení spisu
sp. zn. 053 EX 1987/07, tento spis Exekutorské komoře nikdy nepředložil, ani na opakované
výzvy jinak nereagoval,
jako soudní exekutor, který byl v rámci dohledové činnosti vyzván dne 19. 8. 2014, a opakovaně
dne 12. 9. 2014, 6. 10. 2014 a 22. 10. 2014 Exekutorskou komorou o předložení spisu
sp. zn. 053 EX 1168/10, tento spis Exekutorské komoře nikdy nepředložil,
jako soudní exekutor, který byl v rámci dohledové činnosti vyzván dne 13. 1. 2015
Exekutorskou komorou o písemné vyjádření a předložení spisu sp. zn. 053 EX 4679/07,
tento spis ani vyjádření Exekutorské komoře nikdy nepředložil, ani na výzvu jinak nereagoval,
jako soudní exekutor, který byl v rámci dohledové činnosti vyzván dne 12. 3. 2015, a opakovaně
dne 9. 4. 2015 Exekutorskou komorou o písemné vyjádření a předložení spisu
sp. zn. 053 EX 1469/10, tento spis ani vyjádření Exekutorské komoře nikdy nepředložil,
ani na výzvy jinak nereagoval,
jako soudní exekutor, který byl v rámci dohledové činnosti vyzván dne 25. 3. 2014
Exekutorskou komorou o písemné vyjádření, t oto vyjádření Exekutorské komoře nikdy
nepředložil, ani na výzvy jinak nereagoval,
t e d y
závažně porušil povinnosti exekutora stanovené §7 odst. 4 písm. a) a b) exekučního řádu,
ve znění do 31. 8. 2015, ve spojení s §7 odst. 5 věta druhá exekučního řádu
t í m s p á c h a l
závažný kárný delikt exekutora podle §116 odst. 3 písm. a) exekučního řádu;
II. Za uvedené delikty uložil kárný senát podle §116 odst. 6 a 9 exekučního řádu
o d v o l á n í z e x e k u t o r s k é h o ú ř a d u .
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
I.A. Kárná žaloba
[1] Dne 5. 5. 2015 došla Nejvyššímu správnímu soudu kárná žaloba podaná kárným
žalobcem, předsedou kontrolní komise Exekutorské komory ČR. Žalobu podal proti soudnímu
exekutorovi Mgr. I. N. (dále též jen „kárně obviněný“ nebo „soudní exekutor“), a to pro několik
skutků, spočívajících dílem v neplnění splatných dluhů, vymáhaných v exekučním řízení, dílem v
nedostatku součinnosti kárně obviněného s Exekutorskou komorou jako dohledovým orgánem
(nepředložení spisu, resp. nepodání vyjádření přes výzvu dohledového orgánu) . Podle kárného
žalobce kárně obviněný narušuje důstojnost exekutorského povolání a ohrožuje důvěru
v odborný a spravedlivý výkon exekuční činnosti. Nelze akceptovat, aby se osoba, na niž stát
přenesl část výkonu soudní moci, opakovaně ocitala v exekučním řízení a navíc byla vůči ní
vedena exekuce pro mnohamilionový dluh. Kárný žalobce upozorňuje, že do exekučního řízení
bylo pojato kompletní vybavení exekutorského úřadu.
[2] Kárný žalobce navrhuje posoudit jednání kárně obviněného jako závažné kárné delikty.
Kárně obviněný trvale maří výkon dohledu nad svou činností, protože s kontrolními orgány
nespolupracuje. Ukládání pokut se jeví jako nedostatečné, popsaná pochybení a nečinn ost vážně
zpochybňují důvěryhodnost dalšího setrvání kárně obviněného v exekutorském povolání. Situace
kárně obviněného dospěla do stadia, kdy soudní exekutor absolutně není schopen plnit
své povinnosti a vykonávat funkci soudního exekutora. Proto kárně obviněný navrhl kárné
opatření ve formě odvolání z exekutorského úřadu.
[3] Kárně obviněný se k podané žalobě nevyjádřil.
II. Splnění předpokladů pro věcné projednání
[4] Kárný senát nejprve zkoumal, zda kárná žaloba splňuje předpoklady pro její věcné
projednání. Dospěl k závěru, že kárná žaloba byla podána osobou k tomu oprávněnou, obsahuje
stanovené náležitosti a byla podána ve lhůtě stanovené v §117 odst. 3 exekučního řádu.
[5] Kárná žaloba tedy splňuje předpoklady pro její věcné projednání.
III. Ústní jednání a posouzení věci kárným soudem
[6] Při jednání dne 20. 10. 2015 kárný žalobce setrval na svém návrhu.
[7] Kárně obviněný při jednání zdůraznil, že s kárnou žalobou nesouhlasí. Skutek se buďto
vůbec nestal, respektive pokud se některý ze skutků, popsaných v žalobě, stal, tak se nestal tak,
jak je popsán.
[8] Kárný senát posoudil jednotlivé skutky, které jsou kárně obviněnému kladeny za vinu,
vycházel přitom z listinných důkazů, které byly v řízení předloženy, vyjádření kárně obviněného
a dalších skutečností zjištěných při jednání, jakož i z relevantní právní úpravy a své konstantní
judikatury. Hodnocení jednotlivých provedených důkazů je uvedeno dále.
III.A. Kárně obviněný narušil důstojnost exekutorského povolání a porušil zákon i stavovské předpisy tím,
že se opakovaně dostal do prodlení s plněním dluhů, přičemž dluhy byly následně vymáhány v exekučním řízení
[9] Kárný žalobce upozorňuje, že proti kárně obviněnému je v současnosti vedeno jedno
exekuční řízení s dluhem přesahujícím částku jedenáct milionů korun, v době nedávno minulé
byla vedena další tři exekuční řízení. Tím měl kárně obviněný porušit svou povinnost podle §2
odst. 2 exekučního řádu, čl. 3 odst. 1 a odst. 2 Pravidel profesionální etiky a pravidel soutěže
soudních exekutorů.
Dvě pohledávky ve výši 6.728 Kč (oprávnění JUDr. Martin Frisch a L . S.)
[10] Kárný senát během dokazování zjistil, že Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne
23. 7. 2014, č. j. 33 ICm 3900/2013 - 18 (dostupný on-line v insolvenčním spise
sp. zn. KSOS 33 INS 10107/2013, viz insolvenční rejstřík na adrese www.justice.cz), ve výroku
III. zavázal kárně obviněného k úhradě částky 6.728 Kč ve prospěch JUDr. Martina Frische,
insolvenčního správce dlužnice L. S., a výrokem IV. k úhradě částky stejné výše ve prospěch L.
S.. Jak plyne z obsahu rozsudku, kárně obviněný přihlásil v insolvenčním řízení pohledávky ve
výši 4.200 Kč z titulu neuhrazených nákladů exekučního řízení. Incidenční žalobou se insolvenční
správce i dlužnice domáhali popření těchto pohledávek. Protože kárně obviněný na žalobu nijak
nereagoval, rozhodl Krajský soud v Ostravě žalobou pro uznání tak, že určil, že kárně obviněný
jím tvrzené pohledávky nemá, a současně zavázal kárně obviněného k úhradě uvedených částek
jako nákladů řízení. Rozsudek se stal vykonatelným dne 13. 9. 2014. Ze seznamu exekučních
řízení, předloženého kárným žalobcem, plyne, že pro nárok JUDr. Frische byla nařízena exekuce
Okresním soudem v Ostravě (sp. zn. 142 EX 2016/14, probíhala od 29. 10. 2014 do
23. 12. 2014), pro nárok L. S. byla nařízena exekuce týmž soudem (sp. zn. 142 EX 2032/14,
probíhala od 31. 10. 2014 do 23. 12. 2014).
[11] Z uvedeného tak plyne, že se kárně obviněný dostal do průtahů s úhradou dvou dluhů
ve výši 6.728 Kč, a to od 13. 9. 2014 až do 23. 12. 2014, kdy byl dluh uhrazen. Oba věřitelé
museli vymáhat své pohledávky cestou exekuce. Kárně obviněný k tomu volil obhajobu, typickou
i pro jeho obhajobu k jiným žalovaným skutkům, že jde v podstatě jen o administrativní
pochybení, jinak své dluhy řádně platí. Kárný senát k tomu konstatuje, že obsah prováděných
důkazů (viz též dále) svědčí o opaku.
Pohledávka 7.546 Kč (oprávněná Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group)
[12] Ze seznamu exekučních řízení, předloženého kárným žalobcem, dále kárný senát zjistil,
že kárně obviněný byl platebním rozkazem Okresního soudu v Ostravě ze dne 1. 11. 2013,
č. j. 24 C 98/2013 - 17, zavázán k úhradě 7.546 Kč s příslušenstvím; oprávněným byla
Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group. Platební rozkaz se stal vykonatelným dne
25. 11. 2013. Dne 6. 2. 2014 bylo zahájeno exekuční řízení, exekuce byla provedena 15. 4. 2015,
následující den exekuční řízení formálně skončilo.
[13] Kárně obviněný k tomuto tvrdil, že o existenci platebního rozkazu vůbec nevěděl, prý mu
nebyl nikdy doručen. Dluh včas neuhradil nedopatřením. Takovéto tvrzení je však dle kárného
senátu krajně nepravděpodobné, ostatně již jen s ohledem na to, že zákon náhradní doručení
platebního rozkazu vylučuje (viz §173 o. s. ř.). K dotazu senátu kárně obviněný připustil,
že takovýto závazek asi skutečně měl, nevěděl však, z jaké smlouvy či z jakého titulu oprávněné
pojišťovně plynul, ani zda jde o závazek podnikatelský nebo osobní.
[14] Z uvedeného tak plyne, že se kárně obviněný dostal do průtahů s úhradou 7.546 Kč
s příslušenstvím, a to od 25. 11. 2014 až do 16. 4. 2015. Současně musela oprávněná společnost
přistoupit k vymáhání svých pohledávek cestou exekuce, a exekučně také pohledávku proti kárně
obviněnému vymohla.
Pohledávka 11.016.621 Kč (oprávněná O2 Czech Republic a. s.)
[15] Z elektronického spisu sp. zn. 131 EX 190/15 soudního exekutora Mgr. P. P. pak kárný
senát zjistil, že Okresní soud v Ostravě nařídil exekuci pohledávky dle notářského zápisu č. j. N
409/2014, NZ 410/2014, vydaného JUDr. Janou Kleinovou, notářkou v Praze , dne 8. 12. 2014,
ve znění opravy ze dne 11. 12. 2014, který se stal vykonatelným dne 16. 12. 2014. Doložka o
opravě ze dne 11. 12. 2014 opravila chybně uvedenou částku pohledávky (v závorce byla slovy
namísto správných jedenácti miliónů šestnácti tisíc šesti set dvaceti jedna korun českých uvedena
omylem a v rozporu s číslicemi částka jeden milión šestnáct tisíc šest set dvacet jedna korun
českých; chybné bylo též datum narození kárně obviněného). Pohledávka ve výši 11.016.621 Kč
s příslušenstvím zní ve prospěch oprávněné společnosti O2 Czech Republic a. s. proti kárně
obviněnému jako povinnému. Exekucí pověřil Okresní soud v Ostravě soudního exekutora P. P.,
exekutorský úřad Liberec (pověření soudního exekutora č. j. 91 EXE 10282/2015 - 11). Ten
sepsal v rámci exekuce movité věci kárně obviněného na adrese jeho sídla; z přílohy k protokolu
plyne detailní soupis movitých věcí, např. kancelářské židle a stoly, LCD monitory, PC sestava,
skříně atd. tedy vskutku kompletní movité vybavení sídla exekutorského úřadu kárně obviněného
(viz protokol soudního exekutora Mgr. P. ze dne 23. 2. 2015; že jde o kompletní vybavení jeho
úřadu, přiznal u jednání též kárně obviněný). Ze spisu sp. zn. 131 EX 190/15 dále plyne, že
exekuce stále probíhá, oprávněná nebyla uspokojena.
[16] Kárně obviněný při jednání zdůraznil, že se proti nařízení exekuce odvolal a věc je nyní
u Krajského soudu v Ostravě ve stádiu rozhodnutí o jeho odvolání. Jak kárný senát zjistil
z obsahu odvolání ze dne 7. 5. 2015, kárně obviněný v něm poukazuje zejména na formální
chyby v obsahu notářského zápisu. Jak kárný senát dále zjistil, Okresní soud v Ostravě v usnesení
ze dne 27. 4. 2015, č . j. 91 EXE 10282/2015 – 45, upozornil na to, že notářský zápis
terminologicky vychází ze starého občanského zákoníku, tato formální pochybení však nemají
dopad na jeho platnost. Kárně obviněný při jednání zpochybnil existenci závazku, který byl
závazně notářským zápisem deklarován, a který je proti němu vymáhán. K dotazu kárného senátu
sice připustil, že společnosti O2 Czech Republic skutečně nějakou částku dluží, ta však prý není
totožná s tím, co je v notářském zápisu uvedeno. K opakovaným dotazům kárného senátu
již kárně obviněný nebyl s to vysvětlit, proč jako osoba práva znalá vůbec souhlasil
s vyhotovením notářského zápisu, který je vykonatelným exekučním titulem, pokud snad
onu částku nedluží. Kárně obviněný zůstal jen u vágních formulací typu „ v zásadě to byl víceméně
výsledek nebo jedna z cest, která vlastně vyplynula ze vzájemného jednání mezi moji kanceláří a advokátní
kanceláří, která jednala za svého klienta ,“ tzn. za O2 Czech Republic. Kárně obviněný to odmítl dále
konkretizovat, „protože to je otázka širších okolností.“
[17] Kárný senát má tedy za prokázanou existenci pohledávky společnosti O2 Czech Republic
proti kárně obviněnému. Jeho zpochybňování konkrétní výše dluhu bylo značně nevěrohodné
(jako právník samozřejmě velmi dobře věděl, co znamená sepsání notářského zápisu
jako vykonatelného titulu), jakkoliv kárný senát samozřejmě nijak nehodnotí, zda notářský zápis
JUDr. Kleinové obstojí jako exekuční titul v řízení před odvolacím civilním soudem z formálních
důvodů. Pro nynější případ je klíčové jen to, že kárně o bviněný vysoký dluh ve vztahu
k O2 Czech Republic skutečně má (to při jednání potvrdil), a že se dostal s tímto dluhem sám
do exekuce jako povinný.
[18] Kárný žalobce navíc do spisu doložil další důkazy, které svědčí o tom, že neplnění čtyř
shora uvedených dluhů je jen malou mozaikou mnoha dalších dluhů, které kárně obviněný má,
a neplatí je. Kárný senát provedl důkaz dopisem Ing. K. N., PhD. Exekutorské komoře ze dne
14. 11. 2013, ve kterém pisatelka kritizuje platební morálku kárně obviněného a upozorňuje, že jí
kárně obviněný dluží na nájemném z prostor jeho bývalého sídla exekutorské kanceláře. Kárně
obviněný tento důkaz hodnotil tak, že paní Ing. N. pravděpodobně zklamal, neboť předtím
změnil sídlo své kanceláře, proto se mu i takto mstí. Kárný senát k tomuto stručně dodává, že
předmětem jeho rozhodování nebyly osobní vztahy kárně obviněného s jeho bývalými
pronajímateli. Tento důkaz jednoznačně ilustruje, že kárně obviněný má problémy s platební
morálkou i jinde než ve skutcích, kte ré učinil žalobce předmětem své kárné žaloby.
Právní kvalifikace jednání
[19] Při jednání tedy bylo prokázáno, že se kárně obviněný opakovaně, a to nejméně čtyřikrát,
dostal do prodlení s úhradou svého dluhu, vždy proti němu byla nařízena exekuce, v jednom
případě byla provedena, v jednom případě dokonce stále exekuce běží. Ve třech případech
jde o dluhy malé, v hodnotě kolem deseti tisíc, v jednom případě naopak o dluh velmi vysoký,
více než jedenáctimiliónový, jehož existence a nařízená exekuce ohrožuje samotný chod úřadu
kárně obviněného.
[20] Kárný senát dále zvažoval kvalifikaci tohoto jednání.
[21] Požadavek rozumného uspořádání svých dluhů zná řada právních profesí. Lze zmínit
např. čl. 4 odst. 2 usnesení představenstva České advokátní komory ze dne 31. 10. 1996, kterým
se stanoví pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže advokátů České republiky , podle něhož
je advokát povinen plnit převzaté závazky. Závazek nebo ručení z a cizí závazek smí převzít jen tehdy, je-li
si jist jeho splněním. Nejinak je tomu též v profesi soudních exekutorů.
[22] Podle §2 odst. 2 písm. b) exekučního řádu exekutor je povinen v občanském životě
se zdržet všeho, co by mohlo narušit důstojnost exekutor ského povolání. Toto ustanovení
je konkretizováno stavovským předpisem, totiž Pravidly profesionální etiky a pravidly soutěže
soudních exekutorů. Podle čl. 3 odst. 1 Pravidel je exekutor všeobecně povinen přispívat poctivým,
čestným a slušným chováním k důstojnosti a vážnosti exekutorského stavu. Podle čl. 3 odst. 2 je exekutor
povinen plnit převzaté závazky. Závazek nebo ručení za cizí závazek smí převzít jen tehdy, může -li si být jist
jeho splněním. Etický kodex je „usnesením Komory“ ve smyslu §116 odst. 2 písm. a) a odst. 3
písm. a) exekučního řádu (viz rozhodnutí ze dne 29. 10. 2012, č. j. 14 Kse 4/2012 - 143, bod 36).
[23] Jednání, kterým soudní exekutor nesplnil vykonatelný dluh a je proti němu vedena
exekuce, pak dle okolností porušuje nejen jmenované stavovské předpisy, tedy Pravidla
profesionální etiky, ale též narušuje důstojnost exekutorského povolání ve smyslu §2 odst. 2
písm. b) exekučního řádu (srov. obdobně cit. rozhodnutí č. j. 14 Kse 4/2012 - 143, bod 37).
[24] Kárný senát zdůrazňuje jednak výši jednoho z neuhrazených závazků, jednak četnost,
s jakou se kárně obviněný dostává opakovaně do pozice dlužníka v prodlení a povinného
v exekučním řízení. Proto má kárný senát za to, že jde o závažné porušení čl. 3 odst. 1 a 2
Pravidel a závažné narušení důstojnosti exekutorského povolání ve smyslu §2 odst. 2 písm. b)
exekučního řádu. Pokud by kárný senát akceptoval, že nesplnění závazku ve výši přesahující 1 1
milionů korun ze strany soudního exekutora, jehož hlavním úkolem je vymáhat nesplněné
závazky jiných subjektů, není závažným porušením jeho povinnosti stanovené čl. 3 odst. 1 a 2
Pravidel a nepředstavuje závažné narušení důstojnosti exekutorského povolání ve smyslu §2
odst. 2 písm. b) exekučního řádu, zcela by tím popřel smysl soudních exekucí, narušil důvěru
veřejnosti v institut soudních exekutorů a ohrozil integritu exekutorského stavu (obdobně
cit. rozhodnutí č. j. 14 Kse 4/2012 - 143, bod 38).
[25] To samozřejmě neznamená, že se soudní exekutor nikdy nemůže dostat do finančních
potíží. Život je nepředvídatelný, a takto formulovaná železná zásada by byla zbytečně tvrdá.
V nynějším případě je však zjevné, že nešlo o situaci, kdy by finanční problémy vznikly na straně
kárně obviněného výjimečně. Kárně obviněný své dluhy neplnil opakovaně, zcela ignoroval
pravomocná rozhodnutí soudů a jiných orgánů. V případě kárně obviněného se tedy nejedná
o ojedinělé opomenutí, pro které by závazek neuhradil; ostatně vzhledem k výši třech ze čtyř
uvedených dlužných částek se nejednalo ani o situaci, kdy by jejich úhrada znamenala pro kárně
obviněného zásadní majetkovou újmu. Jednání kárně obviněného přinejmenším ve vztahu
ke třem z dluhů, které nedosahovaly nijak horentní výše, tak lze označit za svévolné pohrdání
právními pravidly, které by sám kárně obviněný jakožto soudní exekutor měl respektovat
na prvém místě (srov. k tomu též rozhodnutí ze dne 22. 10. 2013, č. j. 15 Kse 3/2013 - 31).
[26] Proto kárný senát hodnotí jednání kárně obviněného jako závažný kárný delikt exekutora
podle §116 odst. 3 písm. b) exekučního řádu.
III.B. Kárně obviněný porušil povinnost poskytnout písemné vyjádření a předložit exekuční spisy Exekutorské
komoře v rámci její dohledové činnosti
[27] Kárný žalobce dále vytýká kárně obviněnému, že se opakovaně nevyjádřil k žádostem
Exekutorské komory České republiky o vyjádření a předložení exekutorského spisu.
[28] Z obsahu předložených důkazů zjistil kárný senát následující.
[29] Dne 18. 2. 2014 obdržela Exekutorská komora České republiky stížnost pana P . M. na
postup kárně obviněného jako exekutora. P. M. uvedl, že kárně obviněný vydal dne 22. 5. 2012
exekuční příkaz k úhradě dluhu P. M. jako povinného vůči věřiteli REALITY DPM
OLOMOUC, a. s., a to za situace, kdy tato společnost již neexistovala, neboť bezmála tři roky
předtím zanikla výmazem z obchodního rejstříku bez právního nástupce. Povinný P. M. se tedy
opakovaně domáhal vůči kárně obviněnému zastavení exekuce, ovšem kárně obviněný exekutor
zůstal zcela nečinný (viz stížnost P. M. na postup kárně obviněného ze dne 13. 2. 2014, doručená
Exekutorské komoře dne 18. 2. 2014). V rámci své dohledové činnosti proto Exekutorská
komora dne 8. 4. 2014 vyzvala kárně obviněného jako soudního exekutora, aby se vyjádřil
k obsahu podnětu P. M.. Kárně obviněného Komora upozornila, že pokud jeho vyjádření nebude
dostatečné, požádá jej o předložení spisu. Protože na výzvu Komory kárně obviněný nijak
nereagoval, Komora urgovala jeho vyjádření dne 26. 5. 2014. Ani na tuto výzvu kárně obviněný
nijak nereagoval. Konečně dne 8. 8. 2014 Komora požádala o předložení spisu sp. zn. 053 EX
26/02 společně s vyjádřením, ani na tuto žádost kárně obviněný nijak nereagoval.
[30] Dne 18. 4. 2014 Exekutorská komora obdržela stížnost paní L. F. z téhož dne na postup
kárně obviněného jako exekutora. L. F. uvedla, že ji kárně obviněný nevyplatil vymožené plnění
ve výši 32.595 Kč, jakkoliv od rozvrhového jednání uplynul již více než rok a půl. Do úřadu
kárně obviněného se nedá dovolat na žádné z jeho telefonních čísel, na její dopisy kárně obviněný
nereaguje. Upozornila rovněž na další pochybení v průběhu dané exekuce, vedené pod sp. zn.
053 EX 1987/07. Kárně obviněný byl proto Komorou v rámci její dohledové činnosti vyzván
dne 5. 6. 2014 k vyjádření k obsahu stížnosti, která byla k žádosti Komory přiložena. Svou výzvu
opakovala Komora dne 11. 8. 2014, na což kárně obviněný, zastoupený svým zaměstnancem,
reagoval stručným vyjádřením, že rozvrhové usnesení doposud nenabylo právní moci; odmítl
rovněž tvrzení, že se do jeho úřadu nedá dovolat. Komora na to reagovala výzvou ze dne
19. 8. 2014, opakovanými výzvami ze dne 12. 9. 2014, 6. 10. 2014 a 12. 11. 2014, o předložení
spisu sp. zn. 053 EX 1987/07. Přes všechny urgence kárně obviněný tento spis Komoře nikdy
nepředložil, ani na opakované výzvy jinak nereagoval.
[31] Dne 8. 4. 2014 obdržela Exekutorská komora stížnost pana F. J. ze dne 4. 4. 2014 na
postup kárně obviněného jako exekutora. F. J. si stěžoval, že na nemovitostech, které v listopadu
2012 vydražil, doposud leží exekutorské zástavní právo kárně obviněného, na jeho e-maily nikdo
z kanceláře kárně obviněného nereaguje. Kárně obviněný byl proto Komorou v rámci její
dohledové činnosti vyzván dne 21. 5. 2014 k vyjádření k obsahu stížnosti, která byla k žádosti
Komory přiložena. Svou výzvu opakovala Komora dne 11. 8. 2014, na což kárně obviněný,
zastoupený svým zaměstnancem, reagoval stručným vyjádřením, že věc je ve stádiu rozvrhu, „po
vydoručování předchozích rozhodnutí“. Komora na to reagovala výzvou ze dne 19. 8. 2014,
opakovanou výzvami ze dne 12. 9. 2014 a 6. 10. 2014, o předložení spisu sp. zn. 053 EX
1168/10. Na poslední výzvu reagoval kárně obviněný s návrhem, aby spis mohl být předložen
až po 30. 10. 2014, neboť tento den proběhne rozvrhové jednání, k němuž je třeba spisový
materiál. S tímto návrhem Komora souhlasila svým vyjádřením ze dne 22. 10. 2014, kárně
obviněný však nikdy po 30. 10. 2014 tento spis nepředložil, ani jinak nereagoval.
[32] Dne 24. 11. 2014 obdržela Exekutorská komora stížnost pana Ing. L. L. ze dne
23. 11. 2014 na postup kárně obviněného jako exekutora. Ing. L. si stěžoval, že kárně
obviněnému podal prostřednictvím svého advokáta v listopadu 2013 žádost o zastavení exekuce
sp. zn. 53 EX 4679/07, ovšem kárně obviněný nebyl s to během jednoho roku tuto žádost
vyřídit. Kárně obviněný byl proto Komorou v rámci její dohledové činnosti vyzván dne
13. 1. 2015 k vyjádření k obsahu stížnosti, která byla k žádosti Komory přiložena, a zaslání spisu
sp. zn. 53 EX 4679/07. Kárně obviněný však nikdy spis nepředložil, vyjádření nepodal,
ani na výzvu jinak nereagoval.
[33] Dne 20. 1. 2015 obdržela Exekutorská komora stížnost společnosti Raiffeisenbank a. s.
z téhož dne na postup kárně obviněného jako exekutora. Raiffeisenbank si stěžovala,
že v exekučním řízení vedeném úřadem kárně obviněného d ochází k průtahům, v rozporu
se zákonem doposud nebyla nařízena dražba nemovitostí povinného, ke kterým
má Raiffeisenbank zástavní právo. S úřadem kárně obviněného se jen velmi obtížně komunikuje.
Kárně obviněný byl proto Komorou v rámci její dohledové činnosti vyzván dne 12. 3. 2015
k vyjádření k obsahu stížnosti, která byla k žádosti Komory přiložena, a k předložení spisu
sp. zn. 053 EX 1469/10. Svou výzvu opakovala Komora dne 9. 4. 2015, kárně obviněný
však nikdy nepředložil ani spis ani nepodal vyjádření, ani na výzvu jinak nereagoval.
[34] Dne 19. 1. 2015 obdržela Exekutorská komora stížnost pana Z. Z. ze dne 14. 1. 2015 na
dražbu obchodního podílu ve společnosti Progres 3001 s. r. o. Kárně obviněný byl proto
Komorou v rámci její dohledové činnosti vyzván dne 25. 3. 2015 k vyjádření k obsahu stížnosti,
která byla k žádosti Komory přiložena. Kárně obviněný však nikdy vyjádření nepodal, ani na
výzvu jinak nereagoval.
[35] Kárně obviněný se snažil během jednání svá pochybení bagatelizovat s tím,
že šlo o ojedinělá přehlédnutí jeho úřadu. S ohledem na mnohost pochybení je však zjevné,
že o žádná ojedinělá pochybení nejde. Jde o systémový problém, systematické neplnění
zákonných povinností kárně obviněným. Proto neprovedl kárný senát jako důkaz další listiny,
předložené kárným žalobcem teprve u jednání, které měly prokazovat nerespektování výzev
Komory v desítkách dalších věcí. Takovýto důkaz by byl již nadbytečný.
[36] Výmluva kárně obviněného na nedostatek personálu jeho úřadu rovněž není na místě:
je věcí kárně obviněného, aby personálně zabezpečil svůj úřad tak, aby k uvedeným pochybením
nedocházelo. Ostatně podstatná část skutků se odehrála v roce 2014, tedy v době, kdy kárně
obviněný ani dle svého vyjádření personálními problémy netrpěl. Stejně tak nelze akceptovat jeho
obranu, že je „lepší mít spis u sebe“, aby zabezpečil efektivní vedení jednotlivých věcí.
Kárně obviněný především nebyl s to uvést, kdy v minulosti mu snad vydání spisu dohledovému
orgánu zkomplikovalo jím vedené exekuční řízení. Nadto kárný žalobce během jednání k dotazu
kárného senátu potvrdil, že při zapůjčení spisu je Komora s to spis vrátit v podstatě obratem
(typicky proto, že si z podstatných částí spisu pořídí kopie).
[37] Kárný senát dále zvážil právní kvalifikaci shora uvedených skut ků.
[38] Podle §7 odst. 3 písm. c) exekučního řádu je Ministerstvo spravedlnosti při výkonu
státního dohledu oprávněno požadovat ve lhůtě, kterou stanoví, písemné vyjádření exekutora
k věci, která je předmětem státního dohledu. Podle §7 odst. 4 písm. b) exekučního řádu
je exekutor povinen ministerstvu při výkonu státního dohledu poskytnout požadovanou
součinnost tím, že poskytne písemné vyjádření podle odstavce 3 písm. c). Podle §7 odst. 4
písm. a) exekučního řádu, ve znění do 31. 8. 2015, je exekutor povinen ministerstvu při výkonu
státního dohledu poskytnout požadovanou součinnost tím, že zašle ve lhůtě stanovené
ministerstvem kopie požadovaných listin, případně na dobu nezbytně nutnou spis.
[39] Exekuční řád dává v §7 odst. 5 obdobné pravomoci i Komoře. Komora vykonává dohled
nad činností exekutora, nad řízením činnosti exekutorského úřadu a nad dodržováním povinností
stanovených exekutorovi zákonem o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné
činnosti a financování terorismu. Pro výkon dohledu platí obdobně odstavce 3 a 4.
[40] Komora byla tedy oprávněna od exekutora požadovat vyjádření, případně exekutorský
spis, a exekutor byl povinen jí toto vyjádření poskytnout. Kárně obviněný tyto povinnosti
evidentně v případech uvedených v bodech [29] až [34] nesplnil, k výzvě Komory se zpravidla
vůbec nevyjádřil, respektive pokud ano, velmi stručně, a nikdy Komoře neposkytl žádný
z požadovaných spisů.
[41] Celková pasivita kárně obviněného ve vztahu ke Komoře a jejím výzvám
je neomluvitelná. Nečinnost kárně obviněného přitom není způsobena žádným náhodným
a jednorázovým přehlédnutím (což by bylo sice protiprávní, nicméně pochopitelné), ale je naopak
systematická. Kárný žalobce prokázal, že se nerespek tování výzev Komory v rámci jejího dohledu
nad činností kárně obviněného systematicky opakuje. Nelze akceptovat obranu kárně
obviněného, že jeho pasivita neměla žádné negativní následky, respektive, jeho slovy, že nikdy
nenastala „situace, která by někomu prostě způsobila nějakou újmu, že by vznikla nějaká škoda nebo něco
takového“. Komora v důsledku jeho pasivity nikdy nemohla posoudit důvodnost početných
stížností, které na kárně obviněného dostávala. Kárně obviněný se systematicky vyhýbá tomu,
aby nad jeho činností mohla mít Komora jakýkoliv efektivní dohled , svou pasivitou úmyslně maří
a znemožňuje dohled nad svou činností soudního exekutora.
[42] Právě proto kárný senát hodnotí jednání kárně obviněného jako závažný kárný delikt
podle §116 odst. 3 písm. a) exekučního řádu (srov. přiměřeně též rozhodnutí ze dne 3. 3. 2015,
č. j. 14 Kse 6/2014 - 376, bod 39, resp. ze dne 15. 9. 2015, č. j. 14 Kse 3/2015 - 53, bod 30).
[43] Proto kárný senát hodnotí jednání kárně obviněného jako závažný kárný delikt exekutora
podle §116 odst. 3 písm. a) exekučního řádu.
IV. Sankce
[44] Při úvaze o druhu a výši kárného opatření vycházel kárný senát především z toho,
že kárně obviněný soudní exekutor byl v posledních pěti letech již kárným senátem potrestán
celkem třikrát. Rozhodnutím kárného senátu ze dne 13. 6. 2011, č. j. 14 Kse 1/2011 - 102,
mu byla za mnohaleté nečinnosti v celkem 23 spisech a za dva další skutky uložena pokuta
100.000 Kč. Dalším rozhodnutím kárného senátu ze dne 25. 10. 2011, č. j. 14 Kse 7/2011 - 56,
byla kárně obviněnému uložena pokuta ve výši 10.000 Kč, a to za to, že v rámci jednoho
exekučního řízení 1) vydal exekuční příkaz, kterým rozhodl o provedení exekuce srážkami
ze mzdy bývalé manželky povinného, ačkoliv mu bylo známo, že manželství povinného a jeho
bývalé manželky bylo rozvedeno tři roky předtím, 2) nepostoupil v zákonem stanovené lhůtě
návrh bývalé manželky povinného na odklad a na zastavení exekuce exekučnímu soudu,
3) dopustil se více než dvouleté nečinnosti s doruče ním soudního rozhodnutí povinnému.
Konečně rozhodnutím ze dne 24. 3. 2015, č. j. 14 Kse 7/2014 - 54, mu byla uložena pokuta
50.000 Kč, a to pro průtahy s doručením příkazu k úhradě nákladů exekuce a s doručením
usnesení o rozvrhu, pro procesní pochybení při provedení exekuce (provedení rozvrhového
jednání přesto, že předtím nedoručil předvolání k jednání povinné a jednomu z věřitelů povinné),
a pro průtahy s doručením usnesení o určení odměny znalce a usnesení o určení ceny
nemovitostí.
[45] Z dokazování v nynější kauze plyne, že v činnosti kárně obviněného přetrvávají zcela
zásadní nedostatky. Je evidentní, že kárně obviněný není s to plnit povinnosti soudního
exekutora. Kárně obviněný se zcela vyhýbá dohledové činnosti Exekutorské komory .
Tím znemožňuje účinný dohled nad svou činností. Současně se opakovaně dostává do prodlení
s úhradou svých peněžních závazků, oprávnění musí volit při vymožení svých pohledávek cestu
exekuce. Je naprosto nepřijatelné, aby soudní exekutor pohrdal svými povinnostmi plnit sv é
splatné dluhy. Situace, kdy se sám soudní exekutor opakovaně dostává do situace, kdy jeho dluhy
musí věřitelé vymáhat v exekuci, je neakceptovatelná. Je tedy nepochybné, že kárně obviněný
opakovaně a závažně narušuje důstojnost exekutorského povolání [§2 odst. 2 písm. b)
exekučního řádu].
[46] Kárný senát vzal dále v úvahu, že všechny skutky, pro něž byl kárně obviněný nyní
shledán vinným, jsou s ohledem na kontext věci mimořádně závažné. Předně, ve věci nejde
o prosté a spíše ojedinělé administrativní pochybení. Naopak, souzené skutky vyjadřují celkový
postoj exekutora, který se brání jakémukoliv dohledu nad svou činností. Opakované zjevně
úmyslné odepření součinnosti, tj. nezaslání vyjádření a zejména nepředání spisu Exekutorské
komoře, je jeden z nejzávažnějších kárných deliktů exekutora, již jen proto, že v jeho důsledku
kárně obviněný záměrně znemožnil dohled nad zákonností svých postupů v situacích, kdy osoby
účastnící se exekučního řízení vznášeli vůči postupu kárně obviněného závažné stížnosti.
Polehčující okolnosti neshledal kárný senát žádné.
[47] Za této situace kárný senát zvažoval, zda by snad přiměřenou sankcí bylo opětovné
uložení pokuty. Přitom si kárný senát nemohl nepovšimnout, že kárně obviněný nebyl
s to uhradit již pokutu naposledy uloženou ve věci sp. zn. 14 Kse 7/2014 (což je skutečnost
známá zdejšímu soudu z úřední činnosti). Ukládání dalších pokut již kárný senát nevid í jako
účelné, pokuty evidentně neplní účel, který plnit mají. Jak vyplynulo z dokazování, kárně
obviněný čelí mnohamiliónovému dluhu, který zatím nebyl ani přes nařízenou exekuci s to splatit.
Nelze nadále připustit, aby kárně obviněný svou (ne)činností a neschopností vést řádně
exekutorský úřad poškozoval oprávněné, povinné i další osoby a narušoval celkovou důvěru
v právní řád České republiky. S ohledem na uvedené je evidentní, že jiná cesta než odvolání kárně
obviněného z exekutorského úřadu není možná.
[48] Ze všech uvedených důvodů proto kárný senát volí tuto nejpřísněj ší sankci,
která je jedinou přiměřenou reakcí na totální neschopnost kárně obviněného dostát svým
povinnostem. Kárný senát zdůrazňuje, že forma a způsob, jakým kárně obviněný (ne)komunikuje
s dohledovými orgány, poškozuje nejen účastníky exekučních řízení, ale též celý exekutorský stav.
Stejně tak pouhá představa soudního exekutora, který není s to hradit své běžné dluhy,
a zaměstnává s plněním svých dluhů řadu jiných soudních exekutorů, je výsměchem celému
exekutorskému stavu. S ohledem na opakované závažné přešlapy by proto jiná sankce nemohla
splnit účel kárného řízení.
[49] Kárný senát poznamenává, že si je vědom §116 odst. 11 exekučního řádu, dle něhož
se exekutorovi uloží kárné opatření odvolání z exekutorského úřadu, byl-li kárně obviněný
v posledních 5 letech před podáním návrhu na zahájení kárného řízení nejméně třikrát
pravomocně uznán vinným závažným kárným deliktem, jestliže tato skutečnost zpochybňuje
důvěryhodnost jeho dalšího setrvání v exekutorském povolání. Tuto sankční normu nelze
aplikovat retroaktivně na rozhodnutí učiněná před její účinností, tedy před 1. 1. 2013; takováto
zpětná aplikace by byla v rozporu s ústavní zásadou žádný trest bez předchozího zákona (čl. 39
Listiny základních práv a svobod). Proto kárný senát v dané věci neaplikoval §116 odst. 11
a postupoval dle §116 odst. 6 a 9, které rovněž dávají kárnému senátu možnost uložit nejpřísnější
kárné opatření v podobě odvolání z exekutorského úřadu.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. října 2015
JUDr. Zdeněk Kühn
předseda kárného senátu