ECLI:CZ:NSS:2013:3.ADS.60.2012:40
sp. zn. 3 Ads 60/2012 - 40
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy
a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobce: M. R., proti
žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčíním právu 1/376, Praha
2, proti rozhodnutí původního žalovaného Magistrátu města Brna, odboru sociální péče ze dne
14. 11. 2011, č.j. MMB 0395303/2011, sp. zn. OSP/7240/ 552/111/11/Pal/odv., v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. 3. 2012, č. j. 33 A
7/2012 - 21,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Podanou kasační stížností se žalobce (dále též „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví
označeného usnesení Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) ze dne 12. 3. 2012,
č. j. 33 A 7/2012 - 21 (dále jen „napadené usnesení“), jímž byla odmítnuta jeho žaloba proti
rozhodnutí původního žalovaného ze dne 14. 11. 2011, č. j. MMB 0395303/2011, sp. zn. OSP/
7240/552/111/11/Pal/odv. (dále jen „napadené rozhodnutí“), jako zjevně opožděná. Tímto
rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání stěžovatele proti rozhodnutí Úřadu městské části Brno-
Černovice ze dne 6. 9. 2011, č.j. 4049/2011/BBE o nepřiznání dávky mimořádné okamžité
pomoci z důvodu hrozby vážné újmy na zdraví.
Kasační stížnost stěžovatel podal aniž by byl zastoupen advokátem. Současně požádal
o ustanovení advokáta soudem. Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 23. 11. 2012, č. j. 3 Ads
60/2012 - 35, jeho žádost zamítl s tím, že stěžovatel nesplnil svou procesní povinnost doložit
soudu, že nemá dostatečné prostředky na úhradu právního zastoupení pro řízení o kasační
stížnosti, neboť nevyhověl výslovné výzvě soudu stran doložení stavu účtů, či proběhlých
transakcích, a stejně tak nedoložil na základě jakého právního titulu pozbyl spoluvlastnického
práva ke dříve vlastněným nemovitostem, a pokud se jednalo o prodej, jak naložil s finančními
prostředky takto získanými. Soud tímto usnesením žalobce dále vyzval, aby ve lhůtě 15 dnů
od doručení tohoto usnesení předložil soudu plnou moc udělenou advokátovi k zastupování
v řízení o předmětné kasační stížnosti, který jej bude v řízení o kasační stížnosti zastupovat.
Současně jej poučil, že pokud nebude nedostatek povinného zastoupení odstraněn, bude
jeho kasační stížnost odmítnuta v souladu s §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.
Usnesení bylo žalobci doručeno dne 6. 12. 2012, ten na výzvu nereagoval.
V řízení o kasační stížnosti musí být podle §105 odst. 2 s. ř. s. stěžovatel zastoupen
advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo
jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno
pro výkon advokacie. Podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud
usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu
probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný
nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.
V projednávané věci byla kasační stížnost podána osobou oprávněnou (§102 s. ř. s.)
a byla podána včas (§106 odst. 2 s. ř. s.). Žalobce však nebyl zastoupen advokátem, i když
je v řízení o kasační stížnosti toto zastoupení povinné. Nejvyšší správní soud jej vyzval
k odstranění vady kasační stížnosti ve stanovené lhůtě, žalobce ale výzvu soudu nerespektoval,
do dnešního dne plnou moc udělenou advokátovi nepředložil.
Nedoložení plné moci k zastupování žalobce v řízení o kasační stížnosti je svojí povahou
odstranitelným nedostatkem podmínek řízení, který se však ani na výzvu soudu nepodařilo
odstranit a v řízení o kasační stížnosti tak není možno pokračovat. Nejvyšší správní soud proto
kasační stížnost odmítl podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s ve spojení s §120 s. ř. s.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla kasační
stížnost odmítnuta.
Nejvyšší správní soud podotýká, že od 1. 1. 2012 došlo ke změně kompetencí
jednotlivých správních orgánů na úseku výkonu státní správy ve věcech pomoci v hmotné nouzi.
Podle ustanovení čl. VIII bod 10 zákona č. 366/2011 Sb. s účinností od tohoto data nejsou
již odvolacím orgánem ve věcech dávek pomoci v hmotné nouzi krajské úřady, ale Ministerstvo
práce a sociálních věcí. Podle ustanovení §69 s. ř. s. platí, že účastníkem řízení (žalovaným)
je správní orgán, který rozhodl v posledním stupni, nebo správní orgán, na který jeho působnost
přešla; ve smyslu ustanovení §105 odst. 1 s. ř. s. pak dále platí, že účastníky řízení o kasační
stížnosti jsou stěžovatel a ti, kteří byli účastníky původního řízení. V řízení o předmětné kasační
stížnosti tedy ex lege nastoupil do práv a povinností původního žalovaného jiný správní orgán,
a to Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 8. ledna 2013
JUDr. Petr Průcha
předseda senátu