ECLI:CZ:US:1999:3.US.100.98
sp. zn. III. ÚS 100/98
Usnesení
III. ÚS 100/98
Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele P.K., zastoupeného JUDr. L.P., o ústavní stížnosti proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 21. října 1997, sp. zn. 2 Co 76/97, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Návrhem ze dne 2. března 1998 se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku Vrchního soudu v Praze sp. zn. 2 Co 76/97 s tím, že označeným rozhodnutím se cítí dotčen na právech, zaručených čl. 2 odst. 3 a čl. 17 Listiny základních práv a svobod. Uvedl, že podle jeho přesvědčení soud I. stupně ani soud odvolací nezjistil správně skutkový stav, nebyly provedeny důkazy, které navrhl, zejména nebyly vyslechnuti nezávislí svědci. Proti rozsudku Vrchního soudu podal sice dovolání k Nejvyššímu soudu, z procesní opatrnosti však a po vyčerpání všech opravných prostředků, podal také předmětnou ústavní stížnost.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů, přičemž tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti [§72 odst. 1 písm. a), odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu návrhu a rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 1. dubna 1999, č.j. 28 Cdo 702/98-108, bylo zjištěno, že o posledním prostředku, který byl zákonem k ochraně práva navrhovateli poskytnut, rozhodl Nejvyšší soud zamítnutím dovolání, proti jeho rozhodnutí však ústavní stížnost nesměřuje.
S ohledem na uvedené zjištění a na znění ustanovení §72 odst. 1 písm. a) a odst. 2 byl návrh jako nepřípustný v souladu s ustanovením §43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 23. září 1999