ECLI:CZ:US:1999:3.US.367.99
sp. zn. III. ÚS 367/99
Nález
Ústavní soud rozhodl dne 11. 11. 1999 v ústním jednání a v senátě ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky L., spol. s r. o., proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. 4. 1999, sp. zn. 30 Ca 85/98, týkající se vyměření daně, takto:
Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. 4.
1999, sp. zn. 30 Ca 85/98, se zrušuje.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, podanou včas (§72 odst. 2 zák. č.
182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona) a co
do formálních náležitostí ve shodě se zákonem [§30 odst. 1, §34
odst. 1, 2, §72 odst. 1 písm. a), 4 zákona], napadla stěžovatelka
pravomocné a doručené rozhodnutí obecného soudu (rozsudek
Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. dubna 1999 - 30 Ca
85/98-18) a tvrdila, že tímto rozhodnutím obecný soud porušil její
ústavně zaručené základní právo na soudní ochranu (čl. 38 Listiny
základních práv a svobod); podle tvrzení stěžovatelky stalo se
tím, že obecný soud v její daňové věci žalobu na přezkum správního
rozhodnutí zamítl - stručně shrnuto - bez jednání (§250f o. s.
ř.), a to v rozporu se zákonem stanovenými podmínkami. Navrhla
proto, aby Ústavní soud rozhodnutí obecného soudu (viz vpředu)
svým nálezem zrušil.
Předseda senátu, z něhož napadené rozhodnutí vzešlo (§30
odst. 3 zákona), se k výzvě Ústavního soudu (§42 odst. 4 zákona)
ke stěžovatelčině ústavní stížnosti vyjádřil tak, že její tvrzení
stran porušení ústavně zaručených práv odmítl, odkázal na
odůvodnění ústavní stížností napadeného rozhodnutí a zdůraznil, že
v posuzované věci stěžovatelka neunesla důkazní břemeno a že
rozhodnutí samo je v souladu jak se zákonem, tak s ústavním
pořádkem republiky; navrhl proto, aby Ústavní soud stěžovatelčinu
ústavní stížnost zamítl.
Ústavní stížnost je důvodná.
Ze spisu obecného soudu (30 Ca 85/98) Ústavní soud zjistil,
že vedlejší účastník řízení o ústavní stížnosti (Finanční
ředitelství v Hradci Králové) se k výzvě obecného soudu k žalobě
vyjádřil samostatným podáním (č. l. 8, 9) a navrhl, aby žaloba
stěžovatelky (v řízení před obecným soudem žalobkyně) byla
zamítnuta; poté obecný soud v jednání dne 27. dubna 1999 (č. l.
16) bez účasti účastníků řízení žalobu zamítl. Ze spisu není
patrno, že by obecný soud vyjádření vedlejšího účastníka řízení
dal stěžovatelce na vědomí nebo že by k rozhodnutí o žalobě bez
jednání účastníci řízení dali svůj souhlas nebo že by takový
procesní postup sami navrhli, případně, že by se, ač řádně
předvoláni, k jednání nedostavili.
Za tohoto stavu věci nelze stěžovatelce upřít důvodnost její
výtky, že obecný soud nepostupoval v souladu se zákonem, neboť
k rozhodnutí o žalobě bez jednání rozsudkem (§250f o. s. ř.) musí
být splněny zvláštní podmínky, mezi něž spadá shodný návrh
účastníků řízení nebo jejich souhlas s takovým postupem,
vychází-li iniciativa k němu ze strany soudu [§250f odst. 1 písm.
b), odst. 2 o. s. ř.].
Jestliže je řízení před obecným soudem ve věci stěžovatelky
zatíženo tak výraznou procesní vadou plynoucí z opomenutí
procesního předpisu, nezbývá než v intencích ustálené rozhodovací
praxe Ústavního soudu dovodit, že takové procesní pochybení
obecného soudu je vážným porušením stanoveného postupu jako
podstatného znaku ústavně zaručeného práva na soudní ochranu,
a proto Ústavní soud - odmítnuv tvrzení stěžovatelky, že bylo
porušeno její ústavně zaručené právo plynoucí z čl. 38 Listiny
základních práv a svobod - shledal, že posuzovaný procesní postup
obecného soudu není v souladu s článkem 36 odst. 1 Listiny
základních práv a svobod, když současně připomíná již dříve podaný
výklad, dle něhož za ústavně souladné soudní řízení lze pokládat
jen takové, v němž obecný soud zcela a plně respektuje platné
zásady procesního práva, v dané věci zásady občanského soudního
řízení (k tomu srov. např. nález ve věci III. ÚS 80/96 in Ústavní
soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 5., vydání
1., č. 62, Praha 1997).
Ústavní soud proto, aniž by se ve svých úvahách jakkoli
zabýval meritorní stránkou stěžovatelčiny věci, ústavní stížností
napadené rozhodnutí z důvodů procesních vad zrušil (§82 odst. 1
zákona).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat (§54 odst. 2 zákona).
V Brně dne 11. listopadu 1999