ECLI:CZ:US:2002:3.US.515.02
sp. zn. III. ÚS 515/02
Usnesení
III. ÚS 515/02
Ústavní soud rozhodl dne 5. prosince 2002, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Evy Zarembové, ve věci J. D., zastoupeného JUDr. J. M., advokátem, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. dubna 2002, č. j. 25 Co 84/2002-116, a Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 19. prosince 2001, č. j. 7 C 232/2000-96, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčen v právech, zaručených čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Uvedl, že soudy, které mu uložily povinnost zaplatit žalobci 25.630,-Kč s úroky z prodlení a uhradit náklady řízení, podle jeho přesvědčení nesprávně hodnotily provedené důkazy a učinily vadné právní závěry. Poukázal na svá tvrzení a námitky uplatněné v odvolacím řízení, vztahující se ke lhůtám splatnosti fakturované a žalované finanční částky i k jednání žalobce - odvolací soud nedostatky v řízení před soudem I. stupně však neodstranil.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu ústavní stížností napadených rozsudků zásah do práv, kterých se stěžovatel dovolává, zjištěn nebyl. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně a v odůvodnění rozhodnutí se vypořádal se všemi námitkami uplatněnými stěžovatelem v odvolání. Důvodně konstatoval, že byl náležitě zjištěn skutkový stav a hodnocení všech provedených důkazů bylo učiněno v souladu s §132 občanského soudního řádu. Na toto vyčerpávající a přiléhavé odůvodnění lze v dalším odkázat.
Pro uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný dle §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. prosince 2002