ECLI:CZ:US:2002:3.US.628.01
sp. zn. III. ÚS 628/01
Usnesení
III. ÚS 628/01
Ústavní soud rozhodl dne 15. ledna 2002, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci navrhovatele Město D., zastoupeného Mgr. M.Š., o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 23. srpna 2001, sp. zn. 30 Ca 68/2001, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel, který se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 23. srpna 2001, sp. zn. 30 Ca 68/2001, současně navrhl také zrušení rozhodnutí FŘ ze dne 28. listopadu 2000 a platebních výměrů F.ú. ze dne 3. ledna a 4. ledna 2000. Uvedl, že zamítnutím žaloby, podané proti rozhodnutím o uložení daňové povinnosti se cítí dotčen na právech, zaručených mu v čl. 4, čl. 11 odst. 5 a čl. 36 odst. 1, 2 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 1 Ústavy, když podle jeho přesvědčení pro jednotlivě vyčíslenou daň z převodu nemovitostí vycházel správce daní a také soud z nesprávného daňového základu.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu rozsudku Krajského soudu v Plzni sp. zn. 30 Ca 68/2001, kterým byla zamítnuta žaloba stěžovatele proti rozhodnutím FŘ ze dne 28. listopadu 2000, č. j. 11238-11240/140/2000 a 11278-11280/140/2000, zásah do práv, kterých se navrhovatel v ústavní stížnosti dovolává, zjištěn nebyl. V obsáhlém odůvodnění rozhodnutí se jmenovaný soud vypořádal se všemi námitkami uplatněnými v žalobě a vyložil použití ustanovení §9 odst. 1 písm. a) a §10 písm. a) zák. č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, pro zjištění základu k určení výše daně z převodu nemovitosti. S ohledem na toto vyčerpávající odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Plzni lze na ně v dalším odkázat.
Pro výše uvedené byl návrh shledán zjevně neopodstatněným a dle §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. ledna 2002