ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.2699.2019.1
sp. zn. 30 Cdo 2699/2019-184
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka a soudců JUDr. Františka Ištvánka a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobce F. H., narozeného XY, bytem v XY, zastoupeného Mgr. Petrem Hájkem, advokátem se sídlem v Litoměřicích, Michalská 39/4, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o žalobě na obnovu řízení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 19 C 111/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 4. 2019, č. j. 72 Co 49/2019-166, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 6. 9. 2018, č. j. 19 C 11/2015-147, Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně zamítl žalobu na obnovu řízení vedeného u téhož soudu pod sp. zn. 19 C 111/2015 (výrok I) a dále rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok II).
K odvolání žalobce Městský soud v Praze napadeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok I usnesení odvolacího soudu) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II usnesení odvolacího soudu).
Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce v plném rozsahu včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl.
Otázka, zda jsou v daném případě dány důvody pro obnovu řízení dle §228 odst. 1 o. s. ř., přípustnost dovolání ve smyslu §237 o. s. ř. nezakládá, neboť odvolací soud se při jejím řešení neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, pokud dospěl k závěru, že podmínky pro obnovu řízení nejsou dány, když skutečnosti a důkazy, které podle žalobce obnovu řízení odůvodňují, byly žalobci známy již v průběhu řízení o jehož obnovu žalobce usiluje, přičemž důvod pro jejich neuplatnění spočíval výhradně v neúčasti zástupce žalobce při jednání před soudem prvního stupně v tomto řízení a absenci řádné a včasné omluvy zástupce žalobce z jednání doprovázené návrhem na odročení tohoto jednání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2009, sp. zn. 28 Cdo 669/2009, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2011, sp. zn. 25 Cdo 2575/2009, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2012, sp. zn. 23 Cdo 352/2012). Nejvyšší soud přitom neshledal důvod se od své dosavadní ustálené rozhodovací praxe na podkladě podaného dovolání odchýlit.
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. 11. 2019
JUDr. Bohumil Dvořák
předseda senátu