ECLI:CZ:NSS:2011:8.AFS.54.2011:39
sp. zn. 8 Afs 54/2011 - 39
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance
a soudců JUDr. Jana Passera a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobkyně: Alba, a. s., se sídlem
Levá 6/311, Praha 4, proti žalovanému: Finanční ředitelství pro hl. m. Prahu, Štěpánská 28,
Praha 1, proti rozhodnutím žalovaného ze dne 4. 2. 2011, čj. 1390/11-1500-106358,
čj. 1391/11-1500-106358, čj. 1392/11-1500-106358, čj. 1393/11-1500-106358,
čj. 1394/11-1500-106358, čj. 1395/11-1500-106358, čj. 1396/11-1500-106358,
čj. 1397/11-1500-106358, čj. 1398/11-1500-106358, čj. 1399/11-1500-106358,
čj. 1400/11-1500-106358, čj. 1401/11-1500-106358 a čj. 1402/11-1500-106358, o kasační
stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 6. 2011,
čj. 5 Af 20/2011 - 21-22,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Třinácti žalobami podanými dne 13. 4. 2011 u Městského soudu v Praze brojila žalobkyně
proti rozhodnutím žalovaného ze dne 4. 2. 2011. Usnesením ze dne 14. 6. 2011,
čj. 5 Af 20-32/2011-19, spojil městský soud věci vedené pod sp. zn. 5 Af 20/2011
až 5 Af 32/2011 ke společnému projednání a rozhodnutí s tím, že věci budou nadále vedeny
pod sp. zn. 5 Af 20/2011.
Usnesením ze dne 29. 6. 2011, čj. 5 Af 20/2011 – 21-22, vyzval městský soud žalobkyni,
aby ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení zaplatila soudní poplatek z podané žaloby ve výši
2000 Kč. Dále žalobkyni poučil o tom, že odvolání proti tomuto usnesení není přípustné.
Podáním označeným jako „odvolání“ ze dne 14. 7. 2011 brojila žalobkyně proti usnesení
městského soudu ze dne 29. 6. 2011, čj. 5 Af 20/2011 – 21-22, a domáhala se, aby kasační soud
usnesení městského soudu přezkoumal a zrušil je. Městský soud posoudil podání jako kasační
stížnost a zaslal ji Nejvyššímu správnímu soudu. Vzhledem k povaze odvolání nevyzýval
žalobkyni k zaplacení soudního poplatku za podání kasační stížnosti, ani k zastoupení advokátem.
Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval tím, zda je kasační stížnost přípustná.
Podle §104 odst. 3 písm. b) s. ř. s. je nepřípustná kasační stížnost proti rozhodnutí,
jímž se pouze upravuje vedení řízení. Takovými rozhodnutími jsou v zásadě usnesení vydávaná
v průběhu řízení, nemající vliv na rozhodnutí ve věci samé, tedy rozhodnutí, u nichž odnětí
možnosti brojit proti nim kasační stížností stěžovatele v jeho právech účastníka řízení nikterak
nezkracuje.
Podle §4 odst. 1 písm. a) zákona o soudních poplatcích vzniká žalobcům poplatková
povinnost podáním žaloby; výše poplatku je pak stanovena týmž zákonem. Výzva soudu
k zaplacení soudního poplatku (v souladu s §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích)
je tak pouze konstatováním zákonné povinnosti žalobců. Jejím účelem je naplnění podmínek
řízení tak, aby mohl soud v řízení pokračovat: výzvu soudu k zaplacení soudního poplatku
proto nelze vnímat jinak než jako rozhodnutí, jímž se pouze upravuje vedení řízení. Kasační
stížnost směřující proti takovému rozhodnutí je pak ve smyslu §104 odst. 3 písm. b) s. ř. s.
nepřípustná. Ke shodnému závěru dospěl i Ústavní soud v nálezu ze dne 16. 3. 2006,
sp. zn. I ÚS 664/03.
Otázkou, zda je možné brojit proti výzvě k zaplacení soudního poplatku kasační stížností,
se Nejvyšší správní soud zabýval již v předchozích rozhodnutích, konkrétně v usnesení ze dne
27. 2. 2006, čj. 5 As 15/2005 - 47, a vyslovil: „Usnesení krajského soudu, kterým byl žalobce vyzván
k úhradě soudního poplatku, je rozhodnutím, jímž se pouze upravuje vedení řízení [§104 odst. 3 písm. b)
s. ř. s.]; kasační stížnost proti němu je nepřípustná“, a dále v rozsudku ze dne 16. 4. 2008,
čj. 1 As 2/2008 - 47, podle kterého „výzva soudu k zaplacení soudního poplatku je rozhodnutím,
jímž se pouze upravuje vedení řízení. Kasační stížnost směřující proti této výzvě je ve smyslu §104 odst. 3
písm. b) s. ř. s. nepřípustná“.
Ze shora uvedených důvodů proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost proti usnesení
městského soudu odmítnul jako nepřípustnou podle §104 odst. 3 písm. b) s. ř. s.
O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s §60 odst. 3 s. ř. s.
za použití §120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení,
byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 24. října 2011
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu