ECLI:CZ:NSS:2013:9.APS.8.2013:22
sp. zn. 9 Aps 8/2013 - 22
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Daniely Zemanové
a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Miloslava Výborného v právní věci žalobce: P. Č.,
proti neoznačenému žalovanému, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, v řízení o
kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. 8.
2013, č. j. 10 Na 74/2013 - 2,
takto:
I. Žádost žalobce o prodloužení lhůty k zaplacení soudního poplatku a předložení plné moci
udělené advokátovi pro řízení o kasační stížnosti nebo prokázání, že stěžovatel má
vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních předpisů vyžadováno pro výkon
advokacie o nejméně 3 měsíce, se zamítá.
II. Řízení o kasační stížnosti žalobce se z a s t a v u j e.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) se kasační stížností domáhá zrušení v záhlaví uvedeného
usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“), kterým byla jako
opožděná podle ustanovení §46 odst. 1 písm. b) ve spojení s ustanovením §84 odst. 2 zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) odmítnuta jeho
žaloba na ochranu před nezákonným zásahem. Ten byl stěžovatelem spatřován v postupu hlídky
Policie ČR po jejím přivolání zdravotníky během poskytování péče stěžovateli dne 8. 6. 2012.
Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky řízení, mezi
které patří i povinnost uhradit soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč podle položky
19 sazebníku poplatků, který tvoří přílohu k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“).
Stěžovatel uvedený soudní poplatek za kasační stížnost nezaplatil, ačkoli podle §2 odst. 2
písm. b) zákona o soudních poplatcích je ve věcech správního soudnictví poplatníkem poplatku
za řízení ten, kdo podal kasační stížnost a jeho poplatková povinnost vzniká podáním kasační
stížnosti; tímto okamžikem je též poplatek splatný [§4 odst. 1 písm. d) a §7 odst. 1 zákona
o soudních poplatcích].
Nejvyšší správní soud proto stěžovatele usnesením ze dne 26. 9. 2013,
č. j. 9 Aps 8/2013 - 7, vyzval, aby ve lhůtě 1 týdne ode dne doručení tohoto usnesení zaplatil soudní
poplatek za kasační stížnost a aby v téže lhůtě předložil plnou moc udělenou advokátovi v řízení
o kasační stížnosti nebo aby prokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání. Stěžovatel byl
rovněž řádně poučen o následcích nesplnění uvedených výzev.
Stěžovatel na toto usnesení reagoval žádostí o osvobození od soudních poplatků a žádostí
o ustanovení zástupce se schopností komunikovat písemně, které doložil vlastním prohlášením
o osobních a majetkových poměrech.
Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 23. 10. 2013, č. j. 9 Aps 8/2013 – 15, žádosti
stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů zamítl.
Výroky III. a IV. uvedeného usnesení, které bylo stěžovateli doručeno ve čtvrtek 31. 10. 2013, jej
opakovaně vyzval ve lhůtě 1 týdne k uhrazení soudního poplatku a doložení podmínek povinného
zastoupení ve smyslu §105 odst. 2 s. ř. s. a poučil jej o následcích nesplnění výzev.
Dne 8. 11. 2013 zaslal stěžovatel Nejvyššímu správnímu soudu přípis, ve kterém požádal
o prodloužení soudcovské lhůty v uvedeném usnesení o nejméně 3 měsíce. Uvedl, že bude nucen
obrátit se s žádostí o finanční výpomoc na příslušné orgány České republiky, k jejímuž vyřízení
je jistě zapotřebí lhůta delší, než 7 dní.
Nejvyšší správní soud žádost stěžovatele o prodloužení lhůty nevyhověl. Předně je totiž
třeba zdůraznit, že poplatek za kasační stížnost je splatný již s podáním kasační stížnosti,
tj. v projednávané věci již ode dne 16. 9. 2013. Stejně tak se povinné zastoupení ve smyslu §105
odst. 2 s. ř. s. vztahuje na celé řízení o kasační stížnosti. Zdejšímu soudu je z úřední činnosti známo,
že stěžovatel si je uvedených podmínek řízení vědom, měl tak od zahájení řízení o kasační stížnosti
dostatečný časový prostor, aby svoji činnost uzpůsobil tak, aby byl schopen tyto podmínky naplnit.
Jednotýdenní lhůta stanovená v obou shora uvedených usneseních je přitom lhůtou standardní, dle
Nejvyššího správního soudu zcela dostačující. Vzhledem k tomu, že stěžovatel neuvedl žádné další
skutečnosti, které by svědčily o nezbytnosti prodloužení lhůty o nejméně další 3 měsíce, Nejvyšší
správní soud tuto žádost stěžovatele zamítl.
Podle ustanovení §40 odst. 2 s. ř. s. končí lhůta stanovená podle týdnů uplynutím dne, který
se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty. Lhůta k zaplacení soudního poplatku
stanovená výše uvedeným usnesením tak uplynula ve čtvrtek dne 30. 10. 2013. Stěžovatel přesto
do dnešního dne poplatek neuhradil.
Lze tedy shrnout, že požadovaný soudní poplatek v dané věci – i přes výše uvedenou výzvu
– zaplacen nebyl, a proto Nejvyšší správní soud podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích
řízení o kasační stížnosti zastavil.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle §60 odst. 3, věty první, s. ř. s., ve spojení
s §120 s. ř. s., tak, že žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává, jelikož řízení bylo
zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. listopadu 2013
Mgr. Daniela Zemanová
předsedkyně senátu